Je rozhodnuto

~31~

L: v práci?😅
T: to se ale normálně vracíš dřív..
L: no víš..
T: no to je jedno, já tě tu nebudu vyslýchat jak malýho fakana
L: díky
T: dáš si večeři?
L: objednáme pizzu ne?
T: jo tak jo
L: jakou?
T: Hawai
L: okey, zavolám do té pizzerie na náměstí
T: jojo

Lukáš šel do vedlejší místnosti. Přemýšlím, jestli mu to mám říct nebo ne. Asi bych měla.. je to kámoš, on mě určitě pochopí. Za chvíli se vrátil Lukáš.
L: dáš si kafe?
T: jo ráda
Lukáš odešel do kuchyně a za pět minut přišel s dvouma hrnkama kávy.
L: prosím
T: díky
Usmáli jsme si na sebe.
L: ani si mi ještě neřekla, jaký to bylo dneska na statku
T: no jo docela to ušlo
L: co jste dělali

T: řízky koláče a tak..
L: jo tak, potkala jsi se s Jankem?
No doprdele, teď asi není úplně ta správná doba, aby mu řekla.. hej jo, čekám dítě s Jankem pak jsem ho seřvala jo.. no jsem v sedmým týdnu on se o to dítě chce starat a já i uvažovala o potratu.
T: jo, když jsem odcházela no
L: mluvili jste spolu?
Né víš co, nemluvili.. dokonce jsme se stihli pohádat.
T: no jen jsme se pozdravili
L: aha.. že mi Janek psal
T: co ti psal?😬
Tyvole, jestli teď řekne, že mu vykecal tam to, tak si to jdu rovnou skočit z okna.

L: chtěl mi něco vysvětlit
T: aha a co?
L: to nevím, on mi pak párkrát volal ale já jsem byl ... Neměl jsem čas
T: škoda
Najednou cinkl zvonek.
L: aha pizza už je tady
T: jdeš tak ty nebo mám já
L: jdu
Lukáš vzal peněženku a šel ke vstupním dveřím. Já mezitím v kuchyni přichystala talíře. Potom přišel Luky položil krabici do prostřed stolu. Každý jsme si nabrali dílek pizzy.

Když jsem dojedli Lukáš se už začal zvedat od stolu. Tak jo, teď nebo NIKDY. Fuuuuha .. Nádech..  výdech...
T: Luky?
L: copak? 😱
T: potřebuju ti něco říct
L: tak povídej
T: ale prosím, je to zatím tajné
L: chceš vykrást banku
T: Lukáši, prosím.. humor stranou
L: jo já vím, ty teď peníze nepotřebuješ
T: můžem se teď bavit vážně prosím?🥺
L: jo tak mluv

T: víš já?
L: co ty? Jseš hezká to mi nemusíš říkat
T: jsem těhotná...
L: ouu, gratuluju mamino😌☺️
Lukáš přišel ke mně a objal mě.
L: Janek už to ví? Je to jeho doufám..
T: ví a je 😬
L: takže jsme v pohodě??🥰
T: ne..
L: jak to? On to dítě nechce 🥺
T: chce, chce se i něj i starat, ale já si nejsem jistá... Jestli chci dítě v této situaci
L: proč? Víš jak by to bylo krásný 💞 já bych chtěl být strejdou 😅

T: já mám strach, že to nezvládnu 🥺
L: ale zvládneš Janek ti pomůže
T: to já ale nechci, ještě potom co jsme se dneska pohádali
L: viď si říkala
T: lhala jsem
L: tak proč jste se pohádali?
T: jakoby mi jste se až tak nepohádali, on mi chtěl zase vysvětlovat jak mě nepodvedl a tak, ale já tyhle lži fakt poslouchat nechci
L: aha, asi bych ti měl říct, kde jsem byl 😬