Je rozhodnuto

~10~

T: tak jsem tady

L: jsi nádherná
Lukáš si mě prohlédl od paty až nahoru.
T: tak můžeme jít?
L: ne
T: proč? Je na mně něco špatně? Udělala jsem něco zle? Tohle byla jen sranda žejo?
L: ne to ani náhodou, chtěl jsem říct, že pojedeme
T: aha, já jsem blbá promiň
L: nejsi

Lukáš mě chytl za ruku a vedl mě k jeho autu. Přišli jsme k jeho autu.
T: tyo pěkný auto
L: to je Alfa Romeo 4C
T: pěkný
L: díky
Lukáš došel až ke dveřím spolujezdce a otevřel je.
L: prosím krásko, nastupovat.
Já jsem se na něj mírně usmála a nastoupila jsem. Připoutala jsem se. Lukáš mi zavřel dveře a šel si sednout na místo řidiče. Sám nastoupil a připoutal se.

L: tak můžeme?
T: můžeme, ale kam se chystáme?
L: máš ráda kino?
T: no, už jsem tam pěkně dávno nebyla
Zasmála jsem se. On mi dal ruku a stehno a stisknul mi ho.
T: hej, nech toho
L: no jak chceš
Dal ruku pryč z mého stehna
Lukáš nastartoval a vyjeli jsme. Cestou jsme si tak nějak povídali o blbostech, až pak přišla otázka…

L: on tě Janek nikdy nevzal do kina?
T: ehm.. ne? My na to tak nějak neměli čas
L: vidíš a se mnou si ho měla hned první den
T: hele promiň, ale já se nechci bavit o jankovi
L: jojo, promiň
T: víš, mezi námi to teď není úplně pohádkový, takže si nechci kazit dobrou náladu.
L: jo vždyť jo, promiň byla to blbost se ptát.
T: ty za to nemůžeš.

Usmála jsem se na Lukáše a on mi úsměv oplatil.
T: a co ty? Máš někoho?
L: no ne, já nějak neměl čas poznat tu pravou
T: aha, to je mi líto
L: nemusí, já si na ní rád počkám
Provokativně se na mne usmál.
T: určitě se dočkáš
L: v to věřím
Znovu se na mě tak provokativně usmál.

Nějak jsme se zakecali, probrali život. Cesta nám tak rychleji utekla.
L: tak jsme tady
Lukáš rychle vyskočil z auta a šel mi otevřít dveře.
L: tak prosím madam, vystupovat
Odpoutala jsem se a vylezla z auta. Lukáš zamkl auto a rozešli jsme se směrem ke kinu.
T: a na co půjdeme?
L: Casting na lásku
T: jou, tak to se těším
L: tak pojď.
Lukáš mě vzal za ruku a propletl si prsty s mými. Vypadalo to, že spolu jako asi chodíme, ale nechodíme. Fakt ne!

Došli jsme do kina. Lukáš nám koupil lístky na dvousedačku a pak ještě maxi společný popcorn. Šli jsme si sednout do sálu. Sedli jsme si a zrovna to začínalo. Lukáš dal popcorn mezi nás. Já si opřela svoji hlavu o jeho rameno a dívala se na film. Byla to romantická komedie. Vždycky když byla nějaká líbající scénka cítila jsem na sobě Lukášův pohled, nemohla jsem se ale na něj také podívat. Vím, kam by to vedlo, nejde to, mám přeci ještě Janka. Sice se s ním chci rozejít, ale nechci si hned začínat něco nového.  Film trval hodinu a půl. Když skončil, šli jsme zase do auta a Lukáš mě odvezl na statek.

Byli jsme už před statkem, chystala jsem se vystupovat.
L: jo, abych nezapomněl, děkuju ti za krásný večer
T: jo to já tobě taky, dobou noc.
L: dobrou
Lukáš mi dal pusu na tvář. Nebudu vám lhát, byla jsem z toho trochu nesvá. Musela jsem se chvíli vzpamatovat. Bože to je trapný. Vyšla jsem z auta, zabouchla za sebou dveře a šla na statek.