Je rozhodnuto

~26~

Když jsme dojedli, šla jsem sklidit nádobí že stolu. Slezla jsem z Lukáše a pobrala nádobí, co bylo na stole a šla s ním ke dřezu.
T: umeju nádobí ju?
L: jestli se ti chce 😅
T: chce
Vzala jsem si jar, houbičku a do dřezu napustila teplou vodu. Brala jsem první talíř a umyla ho. Nemusím vám tady snad říkat, jak jsem myla nádobí.. měla jsem v ruce zrovna skleničku, když mě někdo ze zadu objal a vyzdvihl mě do vzduchu. Jak někdo, no samozřejmě, že to byl Lukáš.

T: co to děláš?😅
Začala jsem se smát
On mě postavil zpátky na zem. Chytl mě za boky a začal mě líbat na krku. Nechala jsem to být a dál se soustředila na mytí nádobí.
Lukáš mě stále líbal na krku, otočil si mě k sobě. Hleděli jsme si do očí. Opět mě políbil, ale já se odtrhla.
T: p-promiň ale tohle nejde
L: jjjo vždyť jasný, promiň.. jen já jsem se prostě nemohl udržet, jsi strašně sexy

T: hele, víš co jsme si řekni.. jsme kamarádi, jen a jen kamarádi
L: nejlepší kamarádi
T: ale musíš toho nechat, zvládneš to?
L: co mi zbývá 😅
T: fakt prosím, nic nezkoušej.. já s tebou nikdy nic mít nechci, neber si to osobně ale já..
L: miluješ Janka viď?🥺
Jen sem kývla a sklopila hlavu k zemi.
L: promiň, jsem vůl
T: už se k tomu nebudeme vracet ju?
L: zapomeneme na to?
T: přesně tak

L: takže se nezlobíš?
T: vždyť se nic nestalo ne?😅
L: díky 🙏🏻
T: tak já domyju to nádobí jo?😅
L: to budeš zlatá
Společně jsme se zasmáli. Lukáš odešel do obýváku, pustil si televizi a já v klidu domyla nádobí.

Z pohledu Janka
Usnul jsem až kolem jedné ráno a vzbudil jsem se ráno v šest. Šel jsem si do sprchy, udělal jsem si hygienu a šel si do kuchyně na snídani. Byla tam jen Běta. Dělala míchaný vajíčka.
J: dobré ráno
B: dobrý, už jsi v pohodě?
J: vždycky jsem byl
Odsekl jsem jí.
Potom přišel Tony.
To: krásný ránko přeji
B: dáš si snídani
To: jo rád

Běta nám oboum nabrala jídlo. My to zhruba na stejno snědli. Tony se pak vydal s traktorem na pole a já seděl u stolu a dopíjel jsem čaj.
Nikdo tu kromě mě a Bety nebyl.
B: Janku promiň, ale já se tě musím zeptat
J: na co?
B: vážně jsi v pohodě?
J: jsem
B: ale nevypadáš tak
J: hm
B: je to kvůli Týně že?
J: jak to víte?

B: vím, že jí miluješ, trápíš se kvůli tomu, že tu není
J: máte pravdu
B: můžu jí zavolat, aby se stavila jestli chceš
J: nene, nemá to smysl
B: Jak myslíš no a nechceš ji třeba aspoň napsat ty sám? Třeba bude ráda, že sis na ní vzpomněl
J: a není to blbý?
B: není, zavolej jí nebo jí napiš
J: dobře.

Zvedl jsem se od stolu a šel k sobě do pokoje. Na posteli jsem měl položený mobil. Našel jsem si v kontaktech "moje láska 💘" a vytočil Týnky číslo.
Vyzvánělo to, dlouho to vyzvánělo, ale nikdo to nezvedl. Je to jasné, odepsala mě. Nechce o mně ani slyšet. Napsal jsem jí alespoň SMS:

Ahoj, moc mi chybíš, doufám, že se máš dobře.Dávej na sebe pozor, Lukáš tě určitě ochrání. Měj se krásně.
Miluju tě💗
                          Janek.🤍

Odesláno. Čekal jsem dvacet minut nehnutě na naší konverzaci jestli odepíše, ale nic. Sešel jsme dolů do hospody, kde jsem si s místními dal pár piv a pár panáků rumu.