Je rozhodnuto

~22~

Z pohledu Týny
Šla jsem si pro menší batůžek, dala jsem si do něj pití a jídlo. Potom jsem přidala i plavky, které jsem musela zase vyhrabat z kufru. Nakonec jsem do batohu ještě hodila ručník a šla jsem. Bylo ráno. Brzo ráno, v trávě se třpytily kapky rosy. Lesy šuměly, ptáčci zpívali. Byla tu tak příjemná a klidná atmosféra, která donutí člověka úplně vypnout a na všechno zapomenout.

Ten pocit volnosti bezstarostí je úžasný. Pomalu jsem se vláčela k lomu. Když jsem tam došla, nikdo tu nebyl. Bylo tu krásně a ticho. Sem tam fouknul vítr, stromy se zachvěly, voda se pohupovala. Odložila jsem si věci. Roztáhla jsem si ručník a vyndala jsem si jídlo. Najedla jsem se a napila. Potom jsem se převlékla do plavek a šla k vodě. Byla krásně studená. Udělala jsem krůček dva, až jsem se konečně ponořila. Začala jsem plavat. Ze začátku mi byla strašná zima, ale potom už si mé tělo zvyklo. Vyšla jsem z vody a zabalila jsem se do ručníku.

Nazula jsem si boty a šla si obejít lom kolem do kola. Udělala jsem asi dvacet kroků a narazila jsem na bývalé ohniště. Tady jsme seděli s Jankem spolu, když zabloudil v tom lese. Ta jeho terapeutická metoda mi dost pomohla. On mi hodné pomohl. Vybavovalo se mi všechno, co jsme si tu ten večer řekli. Nojo, to jsem si ještě chtěla brát Štěpána. Kdyby nebylo Janka, možná už bych teď byla paní Vackovou. Celý statek by byl pod nadvládou Lídy. Janek mě vlastně zachránil. Teď zachránil statek znova, kdyby moji polovinu nekoupil, asi by už Lída měla vyhráno.

Obešla jsem si celý lom a vrátila se ke svým věcem. Převlékla jsem se a vyrazila zpátky na statek.
Když jsem došla na statek, rovnou jsem zamířila do svého pokoje. Nalíčila jsem se, převlékla. Bylo za pět minut jedenáct. Najednou na dveře od pokoje někdo zaklepal a rovnou vešel.
L: ahoj
Byl to Lukáš, už je tady.

T: ahoj
L: tak můžu ti odnosit věci do auta?
T: budeš moct hodnej, děkuju
L: víš, že pro tebe všechno
T: děkuju, noc si toho vážím
Lukáš se na mne usmál vzal první dva kufry a šel s nimi k autu. Po chvíli se vrátil pro další.
T: já se stavím ještě rozloučit s ostatními jo?🥺
L: jen běž, já ti všechno vezmu a počkám v autě.
T: děkuju ✨

Šla jsem rovnou do kuchyně, abych se se všemi rozloučila.
Hned na schodech jsem potkala Julču.
Ju: budeš mi moc chybět nejko🥺
T: ty mně taky, určitě se někdy domluvíme a potkáme se🥺💝
S Julčou jsme se objaly a obě jsme měly slzy na krajíčku 🥺.
Ju: ať se ti daří
T: děkuju, tobě taky 💝 pa🥺
Ju: papa🥺

Šla jsem dal po schodech dolů. Za výčepem byly Róza s Jarkou. Obě ke mně přišli a objaly mě.🥺
Ró: slib mi ale, že nás přijdeš někdy navštívit 🥺
T: neslibuju, ale budu se snažit 🙏🏻
Jarka: budeš nám chybět Týno🥺
T: vy mě všichni taky a moc 🥺
Ró+Jarka: tak hlavně ať si šťastná a ať se ti daří 🥺💝
T: děkuju, vám taky🥺

Pustily jsme se z objetí a já šla do kuchyně. Otevřela jsem dveře a ...