~25~

190 4 0
                                    

Z pohledu Janka
Jsem psychicky úplně na dně, vzal jsem si žiletku a šel do koupelny. Postavil se k umyvadlu a říznul jsem se. Pociťoval jsem úlevu, sice trochu ale pociťoval. Ulevilo se mi. Položil jsem svou ruku pod proud studené vody, chvíli jsem jí tam tak měl. Pak jsem si ji obmotal obvazem, které bylo ve skříňce pod umyvadlem. Potom jsem šel zpátky k sobě do pokoje.
Vytáhl jsem si ze skříně flašku vodky a skleničku.. otevřel jsem si notebook.. na tapetě jsem měl fotku. Naší další fotku společně s Týnou. Stáli jsme tam spolu v objetí a zamilovaně jsme na sebe dívali. Kašlal jsem na nějakou skleničku, popadl jsem flašku a celou jí do sebe oklopil. Po první flašce přišla druhá po ní třetí.. ani jsem se pořádně k práci nedostal.. jen jsem si prohlížel galerii..

Z pohledu Týny
Lukáš mi vynosil všechny věci. Začala jsem si vybalovat. Mezitím nám Lukáš udělal pozdní oběd.
L: Týnko?
T:noooo?
L: máš hlad?
T: docela jo😅
L: tak pojď do kuchyně, uvařil jsem
T: hned jsem tam
Z ložnice jsem šla do kuchyně, kde už to krásně vonělo.
T: hmmm, krásně to tu voní
L: pojď si sednout
Šla jsem ke stolu a posadila jsem se.

T: co jsi uvařil?
L: vepřový řízek a šťouchané brambory
T: tyoo, to jseš šikovnej
L: díky 😅 můžu ti nabrat?
T: jasně, ale jen trochu prosím
L: jasně
Lukáš něco kouzlil u kuchyňské linky až mi potom donesl talíř. Na něm byly dva velké řízky a hora šťouchaných brambor
L: prosím paní
T: děkuju, ale to nesmím
L: smíš, kdyžtak ti pomůžu
T: tak jo😅

Lukáš si pak nabral na svůj talíř takovou malou porci, jen jeden menší řízek a trochu těch šťouchaných brambor.
L: tak Dobrou chuť
T: díky, tobě taky
Usmáli jsme se na sebe a pustili jsme se do jídla

Jako první dojedl samozřejmě Lukáš, měl toho taky daleko míň žejo 😅. Lukáš si odnesl svůj talíř do dřezu a šel zpátky ke stolu. Chvíli se na mě zamyšleně koukal, potom se rozešel směrem ke mně. Sednul si na židli vedle mě a na židli se posunul blíž ke mně. Chytl mě kolem pasu. A přitáhl si mě k sobě a posadil si mě na klín.
T: co to děláš?😅
Začala jsem se hrozně smát
L: jdu ti pomoct s tím jidlem, moc si toho zatím nesnědla
T: pravda

Lukáš popadl ten můj příbor a začal krájet jeden z těch řízků. První kousek ukrojil. Nabodl ho na vidličku. Směřoval vidličkou k mojí puse.
L: no ham šup
Zasmála jsem se a otevřela jsem pusu. Sedla sousto a hned mi před obličejem přistála další porce.
T: no to je, teď si dáš ty
Vytrhla jsem mu vidličku z ruky a přemístila mu jí do úrovně úst. Takhle jsme se tam vzájemně krmili a dost se u toho nasmáli. Fakt hodně jsem se bavila. Konečně jsem se cítila šťastná, ale něco mému štěstí chybělo. JANEK. I když si to nechci přiznat, je to tak, chybí mi 🥺. Ale nejde to.

Je rozhodnutoजहाँ कहानियाँ रहती हैं। अभी खोजें