Je rozhodnuto

~27~

Posuneme se v čase o 14dní dopředu. Týna se už u Lukáše zabydlená, vychází spolu dobře jako nejlepší kamarádi. Janek podlehl alkoholu a zanedbává svoji práci, nejen na statku ale i ve firmě.

Z pohledu Týny
Ráno jsem se vzbudila vedle Lukáše. On ještě spal. Vstala jsem a šla nám připravit snídani. Převlékla jsem se z pyžama do ryflí a bílého trička. V koupelně jsem si udělala hygienu a šla do kuchyně. Přemýšlela jsem, co připravím. Nakonec jsem zvolila palačinky. Vyndala si mouku. Najednou mi cinkl mobil. Tyvole, prosím, ať mi zase nepíše Janek. Já na jeho citové výlevy nemám náladu.
Podívala jsem se na mobil. Ale Běta píše.

B: ahoj Týnko, mohla bys si se dneska zastavit na statku, bude tu oslava a potřebujeme pomoct.

... No, né že by se mi tam zrovna dvakrát chtělo, ale tak nechci být hnusná.

T: dobře, dopoledne kolem desáté se zastavím.

Odložila jsem mobil a dál si připravovala věci na palačinky. Vyndala jsem si vajíčka, mléko, cukr, solničku, olej a pánvičku. Udělala jsem palačinky. Když byly hotové, Lukáš ještě spal. Už bylo na čase vstávat, sedla jsem si na postel vedle něj a začala ho hladit po zádech. Potichu jsem na něj začala mluvit.
T: Luky, vstávej
Nic.
T: Lukáši 😅
Zasmála jsem se potichu
Už otevřel oči.

L: dobré ráno
T: no dobrý, šup vstávej.. snídaně je na stole, tak ať ti to nevystydne
L: hmmm? Co máme?
T: no.. palačinky 😅 jíš?
L: ty miluju
On se rychle zvedl z postele a zasedl ke stolu.
Šla jsem v lince a nabrala mu 4 palačinky a sobě 2. Postavila jsem talíř s jeho porcí před něj a sama si sedla naproti němu.

L: děkuju, vypadá to nádherně
T: díky 😅
L: dobrou chuť 💞
T: tobě taky, může se tě ještě zeptat?
L: jo, ptej se
T: mohl bys mě prosím dneska na desátou odvést na statek?
L: copak, potřebuješ za Jankem?
T: ne to ne, doufám, že se tam s ním nepotkám
L: doufat můžeš
T: já vím, tak hodíš mě tam?
L: jo jasný
T: díky

Společně jsme se najedli. Lukáš se šel převléknout pak byl dobu v koupelně. Společně jsme si dali ještě kávu a o půl desáté jsme vyjeli na statek. Přijeli jsme ke statku a bylo za čtyři minuty deset.
T: díky za svezení, odvezeš mě pak i?😅
L: jo moc rád, pak zavolej
T: tak jo, děkuju
L: nemáš zač
T: tak ahoj
L: papa

Z pohledu Janka
Vzbudil jsem se, jako každé ráno velice brzo. Dnes ještě dříve, v pět. Převlékl jsem se z pyžama do nějakých ryflí, vzal si šedý tričko, mikinu a vestu a vyrazil běhat. Nemohl jsem zapomenout na AirPods. Na Spotify jsem si pustil jeden cry play list a vyrazil běhat.

Vyrazil jsem od statku, přes les směrem k lomu. Tak jsem si dal tříhodinovou přestávku, vykoupal jsem se. Vzpomněl jsem si na ten večer, když jsme se tady s Týnou "potkali". Předtím jsem si o ní myslel, jak je hrozná a nepříjemná. Teď tu sedím a vzpomínám na ní. Chybí mi, chybí mi slyšet ten její smích, pociťovat její objetí. Ukápla mi slza. Pomalým krokem jsem šel zpátky na statek. Na snídani jsem neměl ani chuť. Šel jsem rovnou do sprchy a potom jsem byl chvíli u sebe na notebooku a vyřizoval jsem pracovní maily.