Je rozhodnuto

~13~

Šla jsem nakrmit králíky a potom jsem šla ještě posbírat vajíčka. Potom jsem si vzala koně a spolu s Tomem jsme je šli vyplavit. Potom jsme se vrátili na statek a já se šla chystat na dnešní večeři s Lukášem.  Nejdříve jsem si dala horkou vanu, umyla jsem si vlasy. Když jsem vylezla z vany, osušila jsem se a nasadila jsem si jen župan. Rozčesala jsem si vlasy, pak si je i vyfénovala a zapletla si dva francouzský copy. Pak jsem se vrhla na líčení. Dala jsem si make-up, nedokonalosti zakryla korektorem, a nakonec si dala pudr. Pak jsem si dala oční stíny. Chci si vzít bílé šaty, tak jsem si zvolila světle růžové stíny.

Udělala jsem si linky, dala si řasenku, a nakonec i rtěnku. Pak jsem šla z koupelny do svého pokoje. Ze skříně jsem si vyndala ty bílé šaty. Oblékla jsem si je. Ještě si vezmu tenký černý svetřík, kdyby se udělala zima že jo. Ze skříně jsem ještě vyhrabala kabelku, do které jsem si dala mobil a peněženku a šla jsem. Bylo už 17:58 takže mám nejvyšší čas. Nazula jsem si ještě šedé lodičky a šla ven z pokoje. Zavřela jsem si dveře a šla přes hospodu ven. Jenže v hospodě byl právě Janek. Sakra. Nepotřebuju, aby mě zrovna takhle viděl.

Rychle jsem chtěla projít, jenže na mě začal mluvit.
J: Týno?
T: no?
J: moc ti to sluší
T: díky
J: kam jdeš?
T: promiň spěchám
J: kam?
T: na večeři

J: já myslel, že kuchyně je támhle.
A ukázal směrem za sebe.
T: jedu do města do restaurace
J: sama?
T: ne
J: nečekal bych, že bude Lukáš tak akční
T: no, tak to není tvoje starost že jo, já fakt spěchám
J: no jo, běž užij si to, že pozdravuju

Už jsem neodpověděla a šla jsem ven. Před statkem už na mě čekal Lukáš v autě.
Došla jsem k jeho autu a otevřela dveře.
T: ahoj, promiň za zpoždění, ale zdržel mě Janek
L: jojo v pohodě, už jste zase spolu?
T: ne
L: hele Týno, já ti to řeknu upřímně. Já nechci být nástrojem tvé pomsty, Janek je kámoš.
T: hele, jestli si myslíš, že to dělám kvůli tomu, abych Janka naštvala, tak ne. Přijdeš mi jako fajn KÁMOŠ nic víc, nic míň

L: dobrý já jen, aby mezi námi ..
T: mezi námi nic není a taky nikdy nebude. Jsme prostě kamarádi jo?
L: jsem rád, že to vnímáme stejně
T: to já taky
L: tak můžeme jet?
T: jo
Lukáš nastartoval a vyjeli jsme směr město. Cestou jsme si tak povídali o různých věcech. Vím, že jsou Janek s Lukášem kamarádi, tak jsem se ho musela zeptat.

T: neříkal ti Janek něco o té jeho nové holce?
L: pokud vím, tak žádnou nemá, miluje tebe
T: tak já nejsem blbá, líbal se s jinou
L: Týno, to mi k němu nesedí
T: myslíš?
L: vím
T: mohl by ses ho na to prosím zeptat, když za ním teď půjdu, aby mi to vysvětlil, budu vypadat jako úplná kráva
L: ale nebudeš, ale jestli chceš, klidně se ho zeptám
T: děkuju, to budeš moc hodnej