Je rozhodnuto

~32~

T: kde??
L: měl jsem rande
T: co 😅😅
L: no je to tak, byli jsme v restauraci Pod zámkem
T: wauu a kdo je ta nešťastná
L: řekl bych, že pro tebe šťastná
T: no tak to býval, kdo to je, znám ji?
L: Hmm.. znáš
T: fakt?
L: jo
T: tak ale, kdo to je
L: Karolína ☺️
T: cože?😬
L: nejseš ráda?☺️

T: no jo, přeju vám to, ať jste šťastní spolu samozřejmě
L: díky, ale tobě nedošlo..
T: co by mi mělo dojít?
L: že když teď chodí se mnou tak logicky...
T: logicky?
L: logicky není s Jankem 🤦🏼‍♀️
T: no a? To že se rozešli na věci nic nemění
L: oni se ale nerozešli 🤦🏼‍♀️
T: wau, takže milostný trojúhelník.. to gratuluju
L: ty to asi furt nechápeš co?

T: dítě vezme matce polovinu mentálních schopností 😅
L: no fajn, humor ti nechybí
T: vím
L: chci ti říct, že Karolína říkala, že i když se o Janka snažila sebevíc... Tak on jí vždycky odmítnul.
T: kecá
L: Týno nekecá, věř mi. Karolína by nelhala, Janek prosté miluje a vždy miloval jen tebe, s ní vážně nic neměl.

No paráda, já jsem taková kráva, kdybych si to už předtím nechala vysvětlit.. kdybych aspoň neodešla ze statku. To je teda terno, já jsem si o něm vážně myslela, že by mě byl schopen podvést a on přitom, s ní vždycky vyběhl.

T: no tyvole
L: neměla bys být ráda?
T: ráda? Za co.. že jsem mu nevěřila?
L: Janek to pochopí, bude moc rád, když se k němu vrátíš
T: já se k němu nemůžu vrátit
L: proč ne? On bude rád, od té doby, co jsi odešla dost pije, není s ním rozumná řeč, na všechny je protivný.. chybíš mu

Ach jo, chudák Janek. Já mu tak ublížila 🥺. Ale já se prostě nemůžu vrátit a říct hello! Tak jsem tady zas, jo Janku ty jsi mi byl vždycky věrnej jo sorry že jsem ti nevěřila no. Navíc jsem odtamtud odešla, nejsem tam doma. Statek už patří Jankovi a potom, co jsem mu řekla, co jsem řekla .. se mnou už nebude chtít rozhodně mluvit. Já jsem taková kráva 🤦🏼‍♀️

L: heeej?
Nereagovala jsem, byla jsem zamýšlená nad tím, co mám teď dělat... Omluvit se mu, nebo to nemá smysl..  určitě se zlobí 🥺
Lukáš mi lusk před obličejem
L: hej?
T: n-no co?
L: kdy se mu pojedeš omluvit
T: nevím..
L: takže dneska 😌
T: zapomeň, to je moc brzy
L: dobře zítra

T: ne ne ne!! Já se s ním nechci vidět
L: ale chceš
T: nechci
L: Proč nechceš
T: nebude se mnou chtít mluvit a já se mu ani nedivím. Chovala jsem se jak...
L: tak to mu řekni, omluv se mu a můžete být zase spolu
T: to nepůjde, zklamala jsem ho🥺
L: od čeho jsou druhé šance?
T: to nemá smysl

L: hele!!! Jestli nepojedeš ty tam doprovodně, vytáhnu tě tam násilím.. je to jen na tobě
T: no dobře, pojedu.. ale nejdřív zítra
L: hned zítra ráno
T: tak jo🥺 ale půjdeš tam se mnou prosím?🥺
L: půjdu, ale pak půjdu za Kájou jo?☺️
T: dobře 🥺