Vždycky jsem milovala noční procházky. Procházet se opuštěnou Londýnskou ulicí, ničím a nikým nerušená. Vždy jsem se vrátila domů naprosto uvolněná, s uspořádanými myšlenkami. Ovšem jedna noc mi byla osudná. Nikdy si nepřestanu vyčítat, že jsem v tu noc vytáhla paty z domu. Teď jsem mohla být s rodinou a přáteli v prostředí, které miluji. Místo toho teď trčím v téhle odporné místnosti. Ležím na smradlavé, rozpadlé matraci. Do zad mě nepříjemně tlačí trubky, ke kterým jsou přivázaná má zápěstí. Pouta se mi nepříjemně zařezávají do kůže. Přeji si jen jednu věc, aby tohle celé byla pouze noční můra.
73 parts