date night

1.4K 81 39
                                    

Beatrice's point of view
Lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem dnešní noc strávila jinak, než přemýšlením nad sebevraždou. Spousta lidí tvrdí, že sebevražda je zbabělý čin. Lidé označují sebevraždu za největší sobectví - popisují sebevraha jako člověka, který myslí pouze na sebe a nikdy ne na ty, které zde nechá.

Jeden muž dokonce prohlásil, že sebevražda je zločin.Dle něj by sebevrazi měli být přivedeni zpět k životu a být tvrdě potrestáni. Dle mě to jsou naprosté kraviny, které prohlásili lidé, jenž tomu vůbec nerozumí. Sebevražda totiž není zbabělá. Zbabělé je natolik trápit člověka, že chce ukončit svůj vlastní život.

Kvůli myšlenkám nad sebevraždou jsem celou noc probděla, zatímco James vedle mě spokojeně spal a hřál můj bok. Zvažovala jsem všechna možná pro a proti. Cítila jsem odhodlání, ale také strach, který byl (bohužel) větší. Neměla jsem strach z toho, že by mě smrt bolela. Měla jsem strach z reakce dvojčat, což bylo mé jediné proti. Má smrt by dvojčatům určitě ublížila - byla by na mě naštvaná, že jsem je zde nechala samotná, tudíž bych nikdy nenašla svůj klid.

Opatrně, abych neprobudila Jamese, shodím teplou peřinu ze svého těla a vstanu z postele. Pomalou chůzí zamířím k oknu, načež roztáhnu závěsy. Za vysokými stromy se schovává slunce, které pomalu vychází.

Doufám, že se mi podaří vyhnout klukům - alespoň pro dnešek. Po včerejší scéně v kuchyni nestojím o jejich společnost - jakoby oni o mou společnost stáli.

Přejdu blíže ke své skříni a následně z ní vytáhnu modré džíny a bílé triko. Převléknu se ze svého pyžama, které se skládá z šedého tílka a šortek, do vybraného oblečení. Po převlečení zamířím do své koupelny, ve které vykonám svou potřebu a poté přejdu blíže k zrcadlu.

Šokovaně pohlížím na svou tvář, na kterou mě Louis včera udeřil. Na mé pohmožděné tváři se zbarvila menší modřina. Opatrně sáhnu na zmíněnou část svého těla. Tvář mě mírně bolí, ale oproti tomu, jakou bolestí jsem si musela projít doposud, se jedná o úplné nic. Kdybych modřinu na mé tváři nespatřila, tak o ní ani nevím.

V rychlosti si vyčistím své zuby, následně opláchnu svou tvář studenou vodou a poté zamířím zpět do svého pokoje, ve kterém se ovšem nezdržím příliš dlouho. Nechám Jamese v mém pokoji samotného a zamířím dolů. Nechtěla jsem jej budit - vypadá tak roztomile, když spí.

V naprosté tichosti kráčím dolů do kuchyně. Jakmile se ujistím, že se v kuchyni nikdo nenachází, tak vkročím dovnitř, kráčejíc blíže k lednici. Po zjištění, že je lednice úplně prázdná, ji zase zavřu.

Budu muset zajet na nákup, pokud chci lednici překypující jídlem. Je mi totiž jasné, že kluci na žádný nákup nepojedou - kdyby mohli, tak raději zemřou hlady. Mohla by se mnou na nákup jet Thea, ale vzhledem k tomu, kolik je teprve hodin, ji nechci budit. Jakmile totiž někdo naruší They spánek, tak se Thea mění v Hulka - je nevrlá, vraždí svým pohledem a kdyby mohla, tak narušitele svého spánku zabije na místě.

A navíc musím koupit základní potřeby pro Jamese. Nemám náladu na žádné vysvětlování; jak jsem na Jamese narazila, proč jsem si jej vzala, proč jsem jej pojmenovala zrovna James. Tudíž bude lepší, když pojedu na nákup sama.

Z kuchyně se přemístím do předsíně. Na své nohy nasadím bílé tenisky a z komody seberu sluneční brýle, abych na veřejnosti skryla svou identitu. Jelikož nemám žádné peníze, tak si vypůjčím Zaynovu kreditní kartu, kterou má schovanou ve své peněžence, jenž má zastrčenou ve své bundě. Pin kreditní karty si velmi dobře pamatuju, protože Zayn je takový trouba, že si jako pin své kreditní karty nastavil svůj rok narození. Od They si vypůjčím klíče od jejího auta a konečně mohu vyrazit na nákupy.

Abducted [Z.M.]Where stories live. Discover now