Abducted [Z.M.]

i feel comfortable with him

Beatrice's point of view
Vysoký muž mi věnuje spokojený úsměv, jakmile příjmu jeho nabídnutou dlaň. Jeho dlouhé prsty se propletou mezi mými, načež něžně stiskne mou drobnou dlaň. Pomalu se se mnou, držíc mou ruku ve svém něžném sevření, rozejde pryč z tohoto pokoje. Pocítím nepopsatelnou úlevu, jakmile překročíme práh dveří tohoto pokoje - mám pocit, jakobych v tom pokoji nechala vše špatné, co se za posledních pár hodin odehrálo.

V naprosté tichosti jsme opustily prostory vily, zastavily jsme se až před samotnou vilou, před kterou stála dvě terenní auta - dost podobná vozidlu, které si pamatuju ze své osudné noci. O jedno auto se opírala Zaynova postava, zatímco o druhé se opírala Liamova postava. Raději jsem na ně přestala zírat, odvracejíc pohled na stranu - Zayn by byl schopný pronést jedovatou poznámku mířenou na mou osobu - za mé zírání.

Kmitala jsem pohledem po okolí, snažíc se pohledem vyhýbat mrtvému tělu Deana, které leželo na zemi jako hromada odpadků. I přes svou snahu nepohlédnout na mrtvé tělo Deana, jsem na něj pohlédla, přičemž se můj žaludek sevřel. Jeho mrtvé tělo, které mělo nespočet bodných ran na břiše a hrudníku, leželo v kaluži krve. Pocítila jsem vinu a lítost. I přesto, co mi způsobil, jsem si nebyla jistá, zda si zasloužil tohle - smrt. Musela to být opravdu bolestivá smrt. Cítila bych se méně vinná, kdyby Dean skončil ve vazbě za své činy. Byl by dostatečně potrestaný a litoval by svých činů - takhle si nikdy neuvědomí, jak moc mi zničil život.

Raději svůj pohled odvrátím od Deanova mrtvého těla, přičemž mi neunikne Zaynův pohled. Tupě zírá na naše propletené ruce s vysokým mužem a ve tváři mu sedí zamračený výraz, který mě docela překvapí.

,,Měl si ho zastřelit! Proč si ho vykuchal?!" vyprskne rozčíleně zničehonic Zayn na muže po mém boku. Překvapeně povytáhnu své obočí. Opravdu ho štve, jakým způsobem vysoký muž Deana zabil? Není to jedno? Smrtící kulka by ho usmrtila stejně jako bodné rány. Proč Zayn zbytečně vyvolává konflikt? O co mu jde?

,,Tohle pro něj bylo bolestivější." pokrčí vysoký muž bezvýznamně rameny, ,,A navíc, o co ti jde? Je ten zmrd mrtvej? Je. Tak proč řešíš tyhle zbytečný sračky?" dodá a protočí své zelené oči. Nechci se do jejich slovní přestřelky nijak zapojovat, proto raději mlčím a jen nečině přihlížím situaci. Všimnu si Liamova pohledu, který na mě upírá svůj pohled. Jakmile si všimne mého pohledu, upírajíc na jeho osobu, věnuje mi úsměv. Jeho úsměv na tváři mě zarazí. Co to má znamenat? Přeskočilo mu? Proč se na mě usmívá? Pohled raději sklopím k zemi, odvracejíc pohled od jeho tváře.

,,Nejde mi o nic." zavrčí Zayn podrážděně, ,,Sedni si už, kurva, do toho debilního auta, ať můžeme jet domů." přikáže. ,,A proto se najednou chováš jako úplnej kokot." pronese vysoký muž. Překvapeně zvednu svůj pohled. Překvapilo mě, že si muž po mém boku vůbec dovolil říct taková slova. Nevím, jaký mezi sebou mají vztah, ale myslela jsem si, že se k Zaynovi každý musí chovat s respektem a nedovolat si na něj. Očividně jsem se mýlila.

,,Jdi do prdele." odfrkne si Zayn, ,,Když už se držíte za ruce jako zamilovanej pár, tak byste mohli jít společně do té prdele!" vyprskne. Tak tohle ho štve? Že se s vysokým mužem držím za ruku? Nebo ho štve fakt, že mě vysoký muž dokázal přimět opustit ten hrůzný pokoj a odejít s ním, což Zayn nedokázal?

,,Fakt tě sere tohle?" zasměje se muž po mém boku, ,,Že se držíme za ruce?" zeptá se pobaveně, tváříc se nevěřícně - jakoby uměl číst mé myšlenky. Raději se nijak nevyjadřuji a v naprosté tichosti přihlížím této situaci, stejně jako Liam, kterému se narozdíl ode mě v očích odráží pobavení. Co mu na této situaci přijde vtipné?