𝑬𝒍𝒊𝒔𝒊𝒏𝒂 𝒗𝒐𝒍𝒃𝒂

III. O čem to mluvíš?

..prudce mě plácl přes zadek, nechápavě jsem se na něj otočila. On měl na tváři nechutnej úšklebek. Rozešla jsem se pryč a pouze zaslechla, jak po něm Petr něco křikl.

Šla jsem připravit jejich jídlo. Zapnula jsem kávovar a stlačila tlačítko s nápisem espresso. Po chvíli se dodělala káva pro Petra. Ten kriminálník si dal rum, sama jsem nevěděla, zda mu tady něco takového mohu vůbec prodat, ale nakonec jsem tak udělala. Popadla jsem jejich pití, k tomu jsem vzala Petrovi dortík, který si objednal.

Rozešla jsem se k jejich stolu, když jsem byla blízko nich, ztichli a rychle zaklapli notebook. Dortík jsem položila i s pitím na stůl, ten druhý, co si objednal rum ho hned do sebe kopl, já se na něj udiveně podívala a všimla jsem si, že Petr taky. Poděkovali mi a ještě mi ten druhý řekl, ať mu přinesu rovnou celou flašku rumu. Na to jsem lehce kývla hlavou a odešla jsem.

Když jsem byla tak 5 metrů od jejich stolu, zaslechla jsem, jak ten druhý říkal Petrovi „Je dobře, že jsme si vybrali tuhle chudinku" zasmál se.

„Máš pravdu, vypadá dobře" řekl Petr a zasmál se nazpátek. Nechápala jsem, o kom nebo o čem mluví.

Chvilku jsem stála a snažila jsem se ještě něco zaslechnout, jenže to se mi nepodařilo. Rozhodla jsem se dojít pro tu flašku, tak jsem i udělala, odnesla jsem mu ji a zase šla.

Stála jsem dál od jejich stolu a přemýšlela, o čem mluvili.

„Pardon, mohu si objednat?" z mého přemýšlení mě probral otrávený hlas zákazníka, byl to postarší muž s pracovní taškou v ruce.

„Ano, omlouvám se, hned jsem u vás" řekla jsem a rozešla se k němu.

„Tak, co si dáte?"

„Jedno presso a croissant" odpověděl stručně.

„Dobře, za minutku to bude" odpověděla jsem a vydala se to připravit.

Jakmile jsem došla za pult, začala jsem chystat kávu pro toho pána, když v tom odcházel Petr s tím týpkem a zaslechla jsem, jak řekl rázně Petrovi:

„Zítra se tu sejdeme, abychom to pořádně naplánovali, buď tu včas, přijde i Marek"

„Neboj, budu tu včas" když to dořekl, zrovna mi pípl stroj a tím mi oznámil, že je káva hotová.

Oba se na mě otočili a já rychle přetočila pohled na kávovar, aby nepoznali, že jsem je celou tu dobu poslouchala.

Mezitím, co jsem vytáhla hrníček s hotovou kávou, mě vyrušilo prudké bouchnutí dveřmi, což mi potvrdilo, že ti dva už odešli, a zřejmě jim došlo, že jsem je musela tu celou dobu slyšet. Není se čemu divit, protože zrovna moc potichu nemluvili.

Pánovi jsem donesla to, co si objednal, poděkoval a já zase odešla. Byl tu jako poslední, a tak jsem se rozhodla, že dnes prostě skončím o něco dříve.

Přeci jen, nechce se mi poslouchat ty kecy Maxe, proč jdu tak pozdě domů, a tak dále.

Bylo půl 8, pán už odešel a já se vrhla na úklid. Po vytření podlahy, zvednutí všech židlí a utření stolů, jsem měla konečně hotovo.

Po převléknutí jsem zavřela a zamkla dveře od kavárny, a mohla jsem se vydat na cestu domů. Ta kupodivu rychle utekla, a já už byla před dveřmi našeho bytu. Bála jsem se, s jakou náladou zase přišel Max, ale nakonec jsem otevřela dveře, a udivila jsem se, že tu nemá Max boty ani klíče. Že by si někde zase užíval "u kámoše" ?

Rozhodla jsem se, že mu zkusím zavolat. Hovor mi překvapeně vzal, jenže po tom, co jsem slyšela vzdechy nějaké chudinky, jsem ho chtěla típnout.

Max ji šeptl něco jako „Buď teď zticha Ester"

„Já jsem ale Naty!" řekla mu nasraně ta holka. Na to už ji Max nic neřekl, nebo alespoň jsem ho neslyšela.

„Maxi, kde seš?" zeptala jsem se ho.

„Helee s kámošem se nám to protáhlo a dnes už nedorazím, ale ráno se za tebou stavím v kavárně, pokud to stihnu, teď už musím, pa zlato"

Ani jsem nestihla nic odpovědět, po tom co to dořekl tak hovor ukončil.

Byla jsem na něho fakt naštvaná, protože todle jsem opravdu slyšet nechtěla. Jsem už docela zvyklá na to, že mě podvádí, ale tohle přehnal. Slzy mi stékaly po tváři, nevěděla jsem, jak se mám uklidnit.

Rozhodla jsem se, že si dám studenou sprchu, najím se, a pak půjdu spát.

Svlékla jsem se a vešla do sprchy. Postupně na mě dopadaly kapky studené vody. Takhle jsem tam stála asi 10 minut v kuse. Začínala mi být zima, a tak jsem vyšla ze sprchy, obmotala kolem sebe ručník a vešla do ložnice, abych si mohla vzít nějaké kalhotky a delší tričko na spaní.

Když jsem se oblékala, pípla mi nová zpráva na mobile. Nečekala jsem, že mi ještě napíše. Byl to Petr.

@27wolfenstein: Čau kotě, mám otázku, tys nás slyšela v tý kavárně, že?

Mám lhát? Přeci jen, v lhaní jsem poslední dobou dobrá

@elisa_stx: Ahoj, hele neslyšela, měla bych snad?

@27wolfenstein: O nic důležitýho nešlo, jen mě napadlo se tě zeptat.

@elisa_stx: Okay, pokud je to vše, tak bych šla spát, měla jsem náročný den...

@27wolfenstein: Dobře, snad se zítra uvidíme, dobrou kotě :)

@elisa_stx: Dobrou

Po napsání této zprávy jsem mobil odhodila někde na postel a šla jsem do kuchyně pro nějaké sušenky.

Našla jsem balení oreo sušenek, mé nejoblíbenější. Vzala jsem si k nim skleničku mlíka a vydala se do ložnice.

Sedla jsem si na postel,položila vše opatrně na noční stolek a pustila ještě nějakou blbost na netflixu. Usla jsem poměrně rychle, protože po dnešku jsem byla opravdu hodně unavená.

---

Ráno jsem se vzbudila kupodivu brzo, takže jsem stihla snídat doma. Nejdříve jsem si šla udělat ranní hygienu, takže jsem si vyčistila zuby, dala sprchu atd.

Uvařila jsem si nějakou čokoládovou ovesnou kaši, k tomu jsem si vzala borůvky z lednice, a když jsem měla dojedeno, šla jsem se obléct.

Řada přišla na make up. Po pár vrstvách řasenky, zakrytí nedokonalostí korektorem a vyčesání mého obočí jsem byla připravená vyrazit do práce. Ještě před tím jsem si vyčesala vlasy do copu, a teď už jsem opravdu mohla jít. U dveří jsem popadla klíče a následně opouštěla byt.

Bylo krásné zářijové počasí, všude po cestě byly oranžově zbarvené listy. Když jsem došla ke dveřím kavárny, vzpomněla jsem si, že by měl za mnou přijít Max.

Ani se mi neozval, blbec.

Odemkla jsem si a vrhla se na na sundávání židlí. Bylo tu hrozné ticho, tak jsem se rozhodla si pustit písničky. Hrála mi zrovna Lana a její Born To Die. Byla jsem tak zabraná do hudby, že jsem si nevšimla toho, že někdo vešel do kavárny...