Před chvilkou jsme vyrazili do parku, jeli jsme autem. Cesta trvala zhruba 20 minut, řídil Calin, což znamená, že se nakonec rozhodl že s námi půjde. Ale moc se s ním mluvit nedalo nebo spíš mluvil se všemi krom mě.
Calin zaparkoval a my vystoupili. Nechal zaparkované auto na parkovišti u lesa. Museli jsme jít chvilku pěšky, než jsme dorazili na místo.
Uviděla jsem krásný parčík, nikde nikdo, krásný rybník a malá louka. Pepa vytáhl deky, a my se na ně posadili.
„Je to tady krásný" pronesla jsem a koukala se směrem k vodě.
„Jo" odpověděl Radek s úsměvem.
,,Co ty Caline, líbí se ti tady?" zeptal se Radek a věnoval mu pohled.
„Nejsem tady poprvé" odsekl mu, a nikdo se ho už na nic radši neptal. Zapomněla jsem říct, jel Pepa, Radek, Calin a Tomáš.
Zvedla jsem se z deky a stáhla si tričko, cítila jsem na sobě něčí pohledy, ale to se dalo čekat. Už jsem si i zvykla že tu jsem jediná holka, ale občas mi to vadí.
„Co to děláš?" zeptal se Pepa.
„Co myslíš? Je hezky" odpověděla jsem a svlékla si všechno kromě spodního prádla. Hned poté jsem se rozešla do vody. Sice byl podzim, ale dnešní počasí bylo fakt krásné a bylo příjemně teplo.
*pohled Calina*
Seděli jsme u vody, popravdě nevím proč jsem s nimi vůbec šel. Dneska jsem měl opravdu špatnou náladu, vybíjím si to úplně zbytečně na všech ostatních, bral jsem tenhle "výlet" jako odreagování.
Po chvilce co jsme tady seděli a nudili se, nebo aspoň já, se Elisa zvedla a stáhla si triko. Můj pohled se v tu chvíli přesunul na její postavu.
Bylo vidět že ani Pepa nechápal co dělá, pak si sundala i kalhoty a vydala se do vody. Tohle mi zlepšilo den, má skvělou postavu.
„Nezírej na ní tak" pronesl Pepa a drkl do mě.
„Nezírám a nech mě" odpověděl jsem.
„Radši si s ní promluv, slyšel jsem že jste se ráno trochu pohádali" pronesl a já si povzdechl.
„To že se špatně vyspíš neznamená že musíš být naštvaný na celý svět" dodal ještě a pak se zvedl. Má pravdu.
Taky se svlékl, a šel do vody za Elis. Po chvilce jsem se rozhodl že půjdu za nimi, stáhl jsem si tričko a kraťasy, pak jsem se rozešel do vody.
Byli spolu ve vodě, a smáli se.
Pozoroval jsem Elis, jednu chvíli se na mě podívala, byl to krátký oční kontakt, protože pak hned odvrátila zrak zpět na Pepu. Musím si s ní promluvit, byl jsem na ni dnes ráno nepříjemný bezdůvodně. Ani jsem si ji nevyslechl.
Vlezl jsem do vody a plul za Elis, když jsem byl u ní, chytl jsem ji zezadu za boky a přitáhl k sobě. Nečekala to a lekla se, hned poté se na mě otočila.
ČTEŠ
𝑬𝒍𝒊𝒔𝒊𝒏𝒂 𝒗𝒐𝒍𝒃𝒂
Fanfiction„Petře máme problém" řekla jsem šeptem k němu. „Já ne, ale ty jo, holčičko" řekl a já se nechápavě podívala... --- Moje srdce se zastavilo a roztříštilo na milion střípků. Můj život byl jako skládačka. Někdo nový do něj vstoupil, a složil nový dílek...
