Dnešní celé ráno v kavárně jsem strávila tím, že jsem musela přemýšlet nad vztahem mezi mnou a Maxem. Nevím, jestli to má smysl s ním být. Nebo vím, nemá to smysl, ale zase jak by to bral on, kdybych mu řekla, že je konec? Myšlenky na rozchod jsem rychle vyhnala z hlavy, protože přišel Pepa.
„Čau, co tu děláš tak brzo" zeptal se mě.
„Ahoj, hele nemohla jsem spát, a tak jsem vyrazila o něco dříve, aspoň jsem stihla to tu nějak nachystat (sundat židle, atd)" odpověděla jsem mu podle pravdy.
„Jo tak, mohla si něco nechat i na mě" řekl a zasmál se.
„Však taky že to tu večer uklidíš" zasmála jsem se nazpátek.
„Okay no..." řekl a dělal naštvaného.
„No tak já ti možná pomůžu, no.." řekla jsem a on se na mě jen usmál.
Až moc jsme si po tom jednom dni rozuměli.
---
Byla polední pauza, a tak jsem měla čas projet nové zprávy na mobile.
Většinou byly od Petra, ale ty mě popravdě teď moc nezajímaly. Chtěla jsem vidět, že mi psal Max, jenže od něj tam nebyla ani jedna blbá zpráva.
„Debil" řekla jsem a ani jsem si neuvědomila, že mluvím nahlas.
„Hmm?" řekl nechápavě Pepa, který byl hned vedle mě.
„Neřeš, jen špatné zprávy" zalhala jsem.
„Okay" odpověděl jednoduše a dál se věnoval svému mobilu, já taky.
@27wolfenstein: čau, můžu se odpoledne stavit? Přišli bychom se s klukama na tebe podívat
@elisa_stx: Cože? Jak jako podívat
@27wolfenstein: Myslel jsem to tak, že máme mít schůzku a že bychom šli zase k vám :)
@elisa_stx: Jo taak, sorry, klidně přijďte, budu se těšit
@27wolfenstein: Okay tak zatím paa kotě
@elisa_stx: Pa :)
Okay, takže dneska tu budou kluci, konečně zase uvidím Petra. Bože Eliso, uklidni se. Viděla si ho včera! řekl můj hlas v hlavě. Nojo, moje hormony jsou v poslední době pomotané.
„Co se tak culíš?" zeptal se mě Pepa, a já si ani neuvědomila, že se směju od ucha k uchu.
„To nic, jen konečně dobrá zpráva" odpověděla jsem mu, tentokrát popravdě.
---
Dveře do kavárny se otevřely a v nich stáli kluci. Cítila jsem, jak se mi zase zvedají koutky do velkého úsměvu, ale nechtěla jsem to dát tak okatě najevo.
„Čau kotě, tak jsem tu ve své kráse" řekl a já se začala neskutečně tlemit.
„Čemu se jako směješ?" zeptal se nechápavě.
„Tobě a tvým kecům jak z minulého století, kolik že ti je, osmdesát?" stále jsem se smála.
„Jéžiš, tak mám odejít?" řekl dotčeně i když vím, že to jen hrál.
„Neee prosimtě, stejně tady máte schůzku, ne?"
„Pravda" odpověděl mezitím co se za ním objevil Dominik s Markem.
ČTEŠ
𝑬𝒍𝒊𝒔𝒊𝒏𝒂 𝒗𝒐𝒍𝒃𝒂
Fanfiction„Petře máme problém" řekla jsem šeptem k němu. „Já ne, ale ty jo, holčičko" řekl a já se nechápavě podívala... --- Moje srdce se zastavilo a roztříštilo na milion střípků. Můj život byl jako skládačka. Někdo nový do něj vstoupil, a složil nový dílek...
