Šla jsem do obýváku, nikdo tady nebyl, takže asi ještě spí. Ani se nedivím, je poměrně brzo, spíš se divím, že Calin už byl vzhůru a stihl mě už i seřvat.
Naštval mě, nechápu proč byl dneska tak nepříjemný, nic jsem mu neudělala, a to, že se o tom nechci bavit, by měl snad respektovat.
Šla jsem do kuchyně, kde jsem si začala dělat snídani.
Udělala jsem si tousty, není to nic těžkého, ještě k tomu jsem dneska poměrně líná. Udělala jsem si k tomu ještě pití, a posadila se ke stolu, poté začala snídat. Když jsem snědla tousty, vzala jsem si pití a vypila ho, najednou sem někdo přišel. Byl to Pepa a Radek.
„Dobré ráno Elis" pronesl Pepa a šel směrem ke mně.
„Tobě taky" odpověděla jsem a usmála se.
„Jak se cítíš?" zeptal se s povzdechem a posadil se ke mně ke stolu.
„Ujde to" odpověděla jsem a lehce se usmála.
„Chceš se o tom bavit?" zeptal se a koukal mi přímo do očí, zakývala jsem záporně hlavou. Už mi to stačilo s Calinem, natož s Pepou.
I když, možná by se mi ulevilo...
„Dobře.. dneska bychom mohli něco podniknout, už tam neprší. Co myslíš?" zeptal se Pepa a mně se vykouzlil úsměv na tváři. Konečně se podívám po okolí, třeba mě napadne nějaká cesta, kudy bych mohla zdrhnout.
„Tady poblíž je park u vody, vlastně tam skoro nikdo nechodí, ale je to tam krásný. Tak mi to přišlo jako dobrá příležitost ti to tam ukázat" řekl.
„Zní to skvěle" odpověděla jsem. Byla jsem opravdu šťastná.
„Jo, opravdu to tam je nádherný. Jinak mohla by ses prosím zeptat Calina jestli se přidá?" zeptal se mě Radek.
„Nevím jestli to bude možné, dneska ráno jsme se tak trochu chytli" odpověděla jsem.
„Kvůli čemu Elis?" zeptal se starostlivě.
„Nic podstatného" odpověděla jsem a usmála se.
„Já už jdu zpět do pokoje, a Calina se pokusím zeptat pokud ho potkám." řekla jsem a odnesla nádobí do kuchyně, kde jsem ho dala do myčky.
„Dobře" odpověděl ještě a já už byla na cestě zpět do pokoje. Jestli bude mít furt špatnou náladu, tak lituji že jsem se vůbec vracela.
Vešla jsem do jeho pokoje a spatřila ho na posteli, byl na mobilu.
„Radek se ptá jestli s námi dnes půjdeš do parku, u vody"(p.a. teď nevim, jestli to dává smysl) zeptala jsem se mezi dveřmi.
„No..ještě se rozhodnu" odpověděl mrzutě a sjel mě pohledem.
„Ok..a laskavě tak nezírej" odpověděla jsem nepříjemně, když on, tak i já.
Jen protočil očima a já opustila jeho pokoj.
Stejně si s ním dnes nemám co říct, a hlavně je nepříjemný jak prdel. Vrátila jsem se zpět za Radkem a Pepou, kteří právě dojídali snídali.
„Zeptala jsem se ho" pronesla jsem a sedla si k nim ke stolu.
,,A?" zeptal se Radek a nadzvedl obočí.
„Prý se ještě rozhodne" odpověděla jsem a mykla rameny.
„Fajn" pronesl a napil se své kávy.
ČTEŠ
𝑬𝒍𝒊𝒔𝒊𝒏𝒂 𝒗𝒐𝒍𝒃𝒂
Fanfiction„Petře máme problém" řekla jsem šeptem k němu. „Já ne, ale ty jo, holčičko" řekl a já se nechápavě podívala... --- Moje srdce se zastavilo a roztříštilo na milion střípků. Můj život byl jako skládačka. Někdo nový do něj vstoupil, a složil nový dílek...
