*nebudu tady rozepisovat jak probíhala jejich večeře, přeskočíme trochu v čase, jede s Petrem domů*
Jeli jsme ke mně domů, večeře byla hrozně fajn. Už dlouho jsem si takhle s někým někde nezašla.
Dojeli jsme před bytovku kde bydlím, bylo mi trapné ho hned nechat odjet, a tak jsem se zeptala.
„Peťo, nechceš nahoru?" zeptala jsem se nervózně.
„Em jasně, pokud ti to nebude vadit" souhlasil, mezitím jsme se rozešli směrem k mému bytu.
Zmáčkla jsem tlačítko pro přivolání výtahu, ten do pár sekund přijel. Nasotupili jsme a já byla zahleděna do Petrových očí. Byly tak okouzlující, až jsem se v nich ztrácela.
Petr se ke mně začal přibližovat, ale já necouvala. Byl už u mě tak blízko, že jsem cítila jeho horký dech na mém obličeji. Zadíval se na moje rty a po chvilce je spojil.
Spolupracovala jsem, jenže jsem po chvilce musela tuto chvíli překazit.
„Petře, já myslela že jsme jen kamarádi" řekla jsem mu nechápavě. Zrovna se otevřely dveře výtahu a my mlčky došli ke dveřím mého bytu.
„Elis, už dlouho k tobě něco cítím, a proto se tě chci zeptat" nechápavě jsem se na něj podívala.
„Budeš se mnou chodit?" po tom, co to řekl jsem byla zaskočená.
Mám zkušenosti s Maxem, co když to dopadne takhle i s naším vztahem? Co když ho nemiluju a jen si to namlouvám? Co když... Ne. Musím to s ním zkusit, nemůžu být do konce života svobodná, jen kvůli zkušenosti s mým ex.
„Ano"
„Neva-, počkat, ano?" zeptal se.
„Ano! Ano Petře, budu s tebou chodit" řekla jsem se slzama na krajíčku.
Petr mě objal snad to největší silou a pak mě políbil.
„Jsem rád, že tě mám, Elis" řekl hned po polibku.
„A já jsem ráda, že mám tebe Petře" políbila jsem ho. To se však prodloužilo v líbání, jenže u líbání to neskončilo.
Jsem rád, že tě mám, bla bla bla..Petře proč si mi tohle říkal?
Táhl mě do ložnice, kterou nějak našel, sama jsem se divila. Položil mě opatrně na postel a začal mě vysvlékat. Po tom, co mi sundal šaty mi začal dělat malé modřinky po celém těle. Nechci vědět, jak budu vypadat ráno. Odepl mi podprsenku, kterou někam odhodil. Dále si domyslete, jak to probíhalo. (p.a. nebojte, brzy se dočkáte nějaké scénky)
Po tom všem jsem usla v náruči Petra.
---
Ráno jsem se probudila s Petrem, který měl okolo mého pasu obmotanou ruku.
Awww byl tak sladký.
Ještě když mu jeho vlasy padaly do obličeje. Popadla jsem mobil a vyfotila ho. Vlasy jsem mu odhrnula abych na něj lépe viděla.
„Co na mě tak hledíš," zeptal se a já se hrozně lekla, až jsem vyjekla.
„Klid, klid, nechtěl jsem tě vylekat" řekl a já se usmála.
„V pohodě, dobré ráno zlato"
„Dobré kotě" awww to jeho "kotě".
Po tom, co jsme se ještě chvíli mazlili, tak jsem mu nachytala snídani. Jen palačinky s nutellou, ale aspoň něco.
„Děkuju lásko" řekl po tom, co dojedl.
„Máš tu něco" ukázala jsem na místo nad jeho rtem.
„Fakt?" přitáhl se ke mně a začal mě líbat.
„Co teď?" optal se po chvíli.
„Dobrý" usmála jsem se.
Po nějaké době jsme se dokopali z postele. Já se okolo půl 10 vydala do kavárny, za tím co Petr zůstal u mě. Ano, nechala jsem ho tam, protože říkal, že stejně ve 12 odejde do studia nebo kam.
---
Došla jsem do kavárny, kde už byl Pepa. Zrovna chystal kávovar, když si mě všiml, pozdravil mě.
„Ahoj Elis, jakto, že máš takový úsměv na tváři?" zeptal se s úšklebkem.
„To to jde na mě tak moc poznat?" usmála jsem se nervózně.
„Jo, tak povídej, co se stalo?"
Řekla jsem mu vše, od večeře až po ráno. Taky jsem mu ukázala tu fotku, kterou jsem vyfotila. Nad tím se zasmál a já taky.
„Takže teď jste jako ofiko spolu?" zeptal se po tom všem.
„Jo"
„Přeju vám to, snad vám to dlouho vydrží" nad jeho větou se zasmál a já jen nechápavě kývla.
*pohled Petra*
Elis odešla a já měl čas zavolat Dominikovi.
D: čau brácho, co je?
P: to budeš čumět, až ti to řeknu
D: no mluv, nemám celý den
P: no včera jsem začal chodit s Elisou, *vše jsem mu to řekl*
D: wow, to se ti povedlo, nicméně, je doma?
P: naštěstí ne, půjdu to tu prohledat, tak zatím čau, pak ti všechno řeknu
D: čus
Po ukončení hovoru jsem se rozešel po jejím bytě. Bylo tu pár jejich fotek z dětství „roztomilá holčička" řekl jsem a ušklíbl se.
Dále tu byly fotky s jejimi rodiči, a asi nějakou kámoškou.
Otevřel jsem nějaký šuplík od skříňky, našel jsem tam nějaké dokumenty, rodný list atd.
„Todle si vypůjčím zlato, díky" řekl jsem si pro sebe.
Potom jsem vypadl z jejího bytu a napsal ji, že už jsem šel.
ČTEŠ
𝑬𝒍𝒊𝒔𝒊𝒏𝒂 𝒗𝒐𝒍𝒃𝒂
Fanfiction„Petře máme problém" řekla jsem šeptem k němu. „Já ne, ale ty jo, holčičko" řekl a já se nechápavě podívala... --- Moje srdce se zastavilo a roztříštilo na milion střípků. Můj život byl jako skládačka. Někdo nový do něj vstoupil, a složil nový dílek...
