November Juliet

Den 118/240 - Co to s tebou je?

Sanem vůbec nečekala, že by se celá situace mohla ještě zhoršit. Zákon schválnosti v praxi jí však dokázal, že to rozhodně horší být může. A nejšílenější na tom bylo, že to měla čekat. Kdo měl totiž na starost tlumočníky? Samozřejmě Diaz. A proto hned poté, co ji Rodriguez a Percy zavedli za Zrzkem, to celé probíhalo následovně: Zrzek si přečetl vzkaz, souhlasně pokyvoval hlavou a pak pohlédl na Sanem. Pověděl jí, co se teď bude dít, přestože všechno věděla již od Clarence, a pak k její smůle nechal zavolat právě Diaze a nějakého Hendersona.

Henderson přiklusal téměř okamžitě, ale Diaz se dostavil až těsně před odjezdem, kdy již Sanem seděla uvnitř Humvee a tak nějak ve skrytu duše doufala, že nepřijde vůbec. Beze slov si sedl vedle ní na zadní sedadlo a dotahoval si řemínky na ochranné přilbě. V klíně měl usazenou zbraň a na sobě ochrannou vestu. Naposledy ho takhle viděla ten den, kdy jí tolik zkomplikoval život.

Zrzek zaujal místo spolujezdce a Henderson řídil. V momentě, kdy nastartovali, se náhle ozval dupot po plechovém plášti vozu nad nimi a mezi Sanem a Diaze vklouzly ze střílny na střeše čísi nohy. „Můžem," zahulákal voják shora a zabouchal pěstí na střechu. Sanem se jejich neorganizovaností nenechala rozházet. Clarence vydal rozkaz a Zrzek musel během několika málo minut sehnat tři muže. To nebyl zrovna lehký úkol.

„Slyšel jsem, že se vrátí Abdul," nadhodil Zrzek potom, co projeli branou tábora a zamířili dolů k vesnici.

Sanem hmatatelně cítila, jak Diaz zbystřil. „Od koho to máš?"

Zrzek se pousmál. „Od Bena. A ten to má od Garryho z dispečinku. A Garry z dispečinku to má od Hobita Steva, který to má prej přímo od Clarence."

„Ben říkal, že Garry říkal, že Barlow říkal, že Clarence říkal?" podrbal se na bradě Henderson. „To zní jako legitimní informace."

Diaz pokýval hlavou a něco zabručel.

Zrzek ze svého sedadla pohlédl dozadu. „Myslel jsem, že budeš mít aspoň trochu radost, člověče."

„Já se raduju," ohradil se Diaz. „Vnitřně."

Henderson se vpředu u volantu pousmál a zakroutil hlavou. Zdálo se, že jinou reakci od svého kolegy ani nečekal.

„Teď ale k primárním problémům," řekl Zrzek. „Jak to provedem, až budeme ve vesnici? Jerry nás bude jistit z Humvee a ty Hendersone budeš stát před domem. Já a Ryan půjdeme tady se Sanem dovnitř. Vyhovuje vám to takhle?"

Diaz pokrčil rameny. „Děláš, jako by to snad ve čtyřech šlo jinak."

Henderson souhlasně pokýval hlavou a ukázal přes záda na Diaze prstem, aniž by spustil oči z cesty. „Ten idiot má recht, Zrzku. A jsme zase u toho. Je normální poslat do vesnice, kde došlo posledně k potyčce, jen čtyři chlapy? Podle mě ani náhodou. Tohle přece Clarencovi nemůže pořád procházet. Debil jeden. Když jede on, musí mít eskortu ze tří aut, ale když jedou jen obyčejní pěšáčci, pak stačí jen jedno. No vidíš tu nespravedlnost?"

„Hendersone, drž hubu," uzemnil ho Zrzek. „Teď s tím nezačínej." Prozradilo ho to, jak očima nenápadně zašilhal k Sanem. Myslel si snad, že by hned běžela za Clarencem a vyslepičila mu všechna slova, která tady padla? Clarence byl sice dobrý muž, zachoval se k její rodině hezky, ale znepřátelit si ostatní muže, když se k ní začali jakž takž chovat normálně? Ani náhodou.

Rozhodla se promluvit. „Nemám zapotřebí se míchat do věcí, do kterých mi nic není," oznámila do napjatého ticha. Ve zpětném zrcátku viděla, jak Henderson nervózně těká očima po okolí. Pravděpodobně si uvědomil, že si trochu pustil pusu na špacír. Oba se Zrzkem však mlčeli, jakoby zvažovali odpověď.