Miridical ⚯͛[ff Harry Potter]

prolog

Nastoupila jsem do vlaku, který se začínal přeplňovat cestujícími a šla jsem si hledat místo, kde bych mohla strávit cestu. Cítila jsem úzkost. Všichni na mě házeli nechápavé a nepříjemné pohledy, když v tu chvíli jsem narazila do nejakého kluka. V tu chvíli jsem začala padat, jenomže on mě chytil a tím zajistil moje udržení se na nohou. "dávej pozor na cestu kam šlapeš ty-" řekl vcelku nepříjemným tónem a rukou si sčesal své platinové vlasy, aby na mě viděl. V tu chvíli se zasekl."pardon, já se omlouvám, ale-" než jsem to stačila dopovědět, on stihl odejít a nechal mě stát v uličce. Zvláštní to člověk.

Prošla jsem skoro celý vlak, až jsem narazila na prázdné kupé. Ihned jsem do něj vlezla a zavřela jsem dveře a posadila se.

Sledovala jsem krajinu přes kterou jsme projížděli. Hluboké lesy, ve kterých žilo plno různých zvířat a stvoření. Rostliny a květiny, jaké se jen tak nevidí. Jezero, které se nacházelo na druhé straně se křišťálově třpytilo a já zašla, když jsem sem tam uvidela vyskočit rybku.

Zničehonic se dveře kupé rozletěly a vešel do dveří chlapec s kulatě tvarovanými brýlemi. "můžeme si přisednout? Nikde jinde už není místo" zeptal se a já se na něj podívala a pokrývala hlavou na souhlas.