Miridical ⚯͛[ff Harry Potter]

24. Bradavický express

Nastoupili jsme do Bradavckého expresu, který byl znova plný. Ne ale tak moc, jako minule. Bylo vidět, že je válka, protože moc lidí nejelo. I jsme si rychle našli místo na sezení, což bylo co říct.

Sedli jsme si, ja jsem si sedla tak, že jsem se opírala o dveře a čekali jsme, než se rozjede vlak. Dostala jsem úplný nával vzpomínek. Kéžby bych se nerozhodla jit do těch Bradavic a žila dál svuj život.. Nevěděla jsem, co mě čeká..

Vlak se rozjel rychlostí blesku a já si vzala do ruky jednu z mých mudlovských knih a začala si číst.

"Tak co Draco dělal s podivnou skříní?" spustil Harry. "a co to bylo za lidi? Nechápete, byl to ceremoniál. Zasvěcení." začal a já ho začala víc poslouchat. "nech toho Harry. Já vím kam tím míříš" řekla Hermiona a mě jako kdyby se zastavil čas. To není možné. Prostě nemůže být.. "Je to tak. Je jedním z nich" tahle věta mi hrála v uších. Pane bože. "z koho?" zeptal se úplně blbě Ron.

"Harry se domnívá, že Draco Malfoy je teďka jeden ze smrtijedů" řeknu a podívám se na Harryho. "přeskočilo ti?" zeptal se Ron. "co by ty víš kdo dělal s Malfoyem" pokračoval a já dala ruku v pěst. "tak co dělal u Borgina a Burkse? Vybíral si nábytek?" zeptal se Harry a já se na něj vražedně dívala. "divnej krám a on je taky divnej" odpověděl Harrymh Ron a Hermiona se na něj podívala. Co to zase žvatlá.. "Hele, jeho otec je Smrtijed, dává to přece smysl" pokračoval a já vstala. "Hele, tuhle debatu si probírejte dál sami. Omluvte mě" řeknu a vyjdu ze dveří. Potřebovala jsem jít na vzduch.

Rozešla jsem se do hlouby vlaku. V tu chvíli jsme uviděla jeho. Celou dobu mě sledoval. Seděl tam na tom sedadle a bavil se tam se spolužáky se zmijozelu. Zničehonic se postavil a rozešel se mým směrem. Já jsem se dívala, jak si to kráčí mým směrem a má na tváři jeho úšklebek. Přišel ke mně a podíval se mi do očí. Vedle nás byli záchody, takže mě tam ihned strčil a do té budky šel také. Zamknul.

"chyběla jsi mi" řekl a pohladil mě po tváři Já se začala červenat a sklopila jsem pohled. "ty mě také " odpověděla jsem a podívala jsem se na jeho rty. Měly tržnou ránu. "co se stalo Draco?" zeptala jsem se ho a dotkla jsem se jeho rtů prstem. On sklopil pohled a místo toho, aby mi to řekl, tak mě políbil. Byl to polibek plný emocí. Tentokrát nejenom s příchutí zeleného jablka a peppermintu, tak tam byla železitá pachuť krve. Odtrhla jsem se z polibku a podívala jsem se na něj vážně. "co se ti stalo?" zeptala jsem se znova a sledovala jsem jeho oči. "kousnul jsem se do rtu. To je všechno" řekne a já si povzdechnu. "dobře, budu ti věřit. " odpovím mu a usměju se na něj i přesto, co mě tížilo. Dokázala jsem to. "to bys měla. Musím jít" řekl a otevřel dveře a odešel. Pche..

Vyšla jsem ze záchodů a uviděla jsem Harryho, jak Draca pozoruje. Zničehonic se zatmavilo přes celý vagón a já vykulila oči, co se děje. V tu chvíli, co se vrátilo vše do pořádku, tak tam Harry nebyl. Achjo.. proč si to dělá. Určitě to byl ten rychlozatmívací prášek..

"co to bylo? Blesk?" vykřikl Draco zděšeně a já se uchechtla. "nevím" ozval se někdo a "asi nějaký prvak tropí hlouposti. Sedni si Draco. Za chvíli jsme v Bradavicích." řekla Pansy a Draco si šel sednout. Já rychle prošla pryč a v jednu chvíli jsem střetla pohled s Dracem, který se zdál jako kdyby trval hodinu.

Když jsem přišla ke kupé s Hermionou a Ronem, oba dva byli nějací špatní.

"Carly, kde jsi byla?" zeptala se ihned Hermiona, když mě uviděla. "byla jsem na záchodě" odpověděla jsem a posadila se. "nevidělas Harryho?" zeptal se Ron a já jsem rozhodla se zalhat. Harry má plán a nechci mu to kazit. "ne.." řekla jsem a rozhlédla jsem se po krajině. "za chvíli budeme v Bradavicích" řeknu a začneme se převlékat do plášťů. "snad se Harrymu nic nestalo." řekla Hermiona.

V tu chvíli, co jsme vystoupili, došli jsme ke kočáru, kde stáli bystrozorové. Ihned nás začali prohledávat. "jsou to bezpečnostní opatření " řekl jeden z nich a pokračoval. Všichni jsme byli v pořádku. Díky bohu.