Miridical ⚯͛[ff Harry Potter]

1. Golden trio

Cítila jsem z jeho pohledu úlevu a ihned vlezli s jeho kamarády do kupé a sedli si na sedačky.

Ihned se zacali mezi sebou bavit ale po chvíli, co jsem je sledovala, se ozvala holka z té party a podivala se na mě. "Jak se vůbec jmenuješ? Já jsem Hermiona Grangerová" řekla a usmála se na mě. "em.. jsem Carly, Carly Black" odpověděla jsem ji a úsměv jsem ji opětovala.

Ti dva, co nás pozorovali se zarazili, hlavně s těmi brýlemi a podíval se na své kamarády.

"jsem Ron, Ron Weasley" řekl poslední z té trojice, kterého jsem si skoro nevšimla. Teď vím, že si ho určite budu pamatovat podle jeho svítivě zrzavých vlasů. "a já Harry Potter" řekl ten s těmi brýlemi a podíval se na mě zvláštním pohledem, jako kdyby mě zkoumal.

Celou cestu se bavili o tom, co dělali o prázdninách, když v tu chvíli se zastavil vlak. Skoro se všema to trhlo a já spadla na Harryho. "em.. promiň, ...sorry promiň.." říkala jsem přitom, co jsem z něj vstávala. "v pohodě, jenom by me zajímalo, co se děje. Dostávám z toho silné deja vu. Půjdu se podívat, co se děje" a v tu minutu vstal a šel se podívat a asi zeptat co se děje. "snad to nejsou Smrtijedi.." začal říkal Ron a při pohledu na něho mi začalo být úzkostlivě. "Rone, nepřeháněj.. to je blbost" řekla Hermiona.

Po chvíli čekání začalo být zničehonic chladno, okno začalo zamrzat a dveře u kupé také. Všechny veselé vzpomínky a pocity, jako kdyby se vypařily. Mozkomorové.

Když jsem uviděla, jak se jeden blíží v kupé, ihned jsem vzala do ruky hůlku a začala sledovat co dělá. Ron vykulil oči a schoulel se do klubíčka a hermiona udělala to stejné co já.

V tu chvíli, co otevřel dveře od kupé, jsem vyvolala patrona. "expecto patronum" a předemnou se vytvořil obraz rysa, který mozkomora zahnal. Uslyšela jsem zvuky ťukání na sklo i zvenčí. Když jsem se otočila, uviděla jsem dalšího mozkomora a tak jsem svého patrona poslala i zde.

Po tom, co mozkomorové odešli, Ron s Hermionou mě sledovali s prohlíželi si mě. "ty umíš vyčarovat patrona? pěkný.." řekla Hermiona a pohladila mě po zádech. "eee... díky"řekla jsem ji a v tu chvíli jsem uviděla přicházet Harryho. "jste všichni v pohodě? nevíte či byl ten patronus?" začal mluvit udýchaně, jako kdyby před chvílí uběhl maraton. "všichni v pohodě. Ten patron byl Carly" odpověděla mu Hermiona a Harry se na ní s údivem podíval. "fajn, dobře. Teďka jsem se dozvěděl, že za chvíli budeme v Bradavicích. Měli bychom se obleknout do hábitů a pomalu se připravit." dodal a hnedka jsme se začali oblékat.

V tu chvíli co jsem se oblékla do pláště, trojice se na mě podívala a sledovala mě, co mám na sobě. "ty nejsi v žádné koleji. Já jsem věděl, že jsem tě tam nikdy neviděl" řekl Harry a já slyšela špitnout Rona "třeba je to špech Voldemorta, nebo nějakej smrtijed" a já se zamračila a začala propalovat Rona pohledem. "pokud si myslíš že jsem smrtijed, tak se mýlíš a ano, jedu sem poprvé" řeknu a vyjdu z kupé, abych se připravila. Hůlku držím v ruce a snažím se najít východ z vlaku.

Vlak zastavil a já sebou škubla a skoro jsem spadla na nějakého studenta. Zase. Když jsem se na něj podívala, uviděla jsem toho stejného co předtím.. "moc se omlouvám, já..-". "neumíš dávat kurv-, zase ty?" řekl a hodil na mě nenávistný pohled. Jeho šedomodré oči mě propalovaly a prohlížely si mě. "můžeš na mě přestat zízat? je to divný. A teďka se pohni, protože by lidi chtěli vystupovat" řekla jsem mu na to a začala jsem ho tlačit k východu. On mě začal odstrkovat a celpu dobu žvatlal, abych na něj nesahala, ale já chtěla z toho vlaku už konečne jít.

Vystoupila jsem na nádraží v Prasinkách a první, koho jsem si všimla, byl velký muž s dlouhými vlasy a vousy, který měl na sobě vcelku potrhané oblečení. Vypadal vcelku děsivě, ale podle jeho chování bylo videtz, že se člověk nemá čeho bát.

"Carly" někdo na mě zvolal a uviděla jsem Harryho s tou jeho partičkou, jak na mě mává z kočáru, který táhly zvláštní tvorové.

Nastoupila jsem do kočáru a ihned jsem si všimla nových známosti. "em, tohle je Lenka Střelenk-.. ehm teda Láskoradová.." řekla Hermiona po mém příchodu a já se podívala na dívku. Měla na sobě zvláštní brýle a četla si nějaký časopis. "ahoj" tiše jsem pozdravila a ona se na mě usmála.

"co jsou to za stvoření co táhnou kočár?" zeptala jsem se po chvíli a hermiona s Ronem na mě hodili zmatený pohled. "Celý život ten kočár jede sám. Nikdo ho netáhne" oponovala mi Hermiona ale v tu chvíli se ozval taky Harry, že je také vidí. "jsou to Testrálové, také je vidím, ale jsme asi jediní" řekla Lenka klidně a začala se po ostatních dívat. "ehm, zajímavý náhrdelník " řekla Hermiona a nahodila falešný úsměv. "je to spíš amulet. Odhání škrkny" odpověděla jí a já jsem se na ni nechápavě podívala. Co to kurva je "škrkny"