Miridical ⚯͛[ff Harry Potter]

2. Moudrý klobouk

Když jsme přijeli k hradu, vystoupili jsme z kočáru a vešly dovnitř. Tam stála nějaká postarší  žena se špičatým kloboukem a tmavě zeleným pláštěm. "slečno Blacková, počkejte tady." promluvila na mě a já jsem se zastavila.

"uvidíme se ve Velké síni" řekla Hermiona a usmála se na mě. Ta žena pozorovala odcházející Hermionu a potom se s údivem podívala na mě. "takže už jste si stihla najít přátele slečno?" zeptala se a pokývala hlavou. "Neřekla bych úplně přáteli, ale dalo by se to tak říci. Viděla jsem je poprvé a nevím, jestli..-". "chápu." odpověděla a usmála se na mě. "ještě abych nezapomněla. taková nezdvořilost z mé strany. Jsem profesorka Minerva McGonagallová. Vedoucí Nebelvírské koleje." řekla a já pokývala hlavou. Takže  profesorka.. "je mi potěšením vás poznat" odpověděla jsem a usmála jsem se na ni. Ona mi úsmev oplatila. Byl ale tak malý, že si ho těžko všimněte.

Po kratší chvíli zde na chodbě zůstaly prváci a v tu chvíli nam říkala, co nás bude čekat. Jak nám moudrý klobouk bude vybírat kam půjdeme a co bude dál.

Vešla jsem společně s prváky do místnosti, kde se nacházely čtyři dlouhé stoly, u kterých seděli studenti. Každý stůl byl zbarven do různých barev. Naproti těmto stolům byl jeden, ne tak velky, u kterého seděli asi profesoři, co učili na této škole. Strop vypadal, jako kdyby nebyl, že se díváme přímo na oblaka a hvězdy. Bylo to neskutečné.

Nesměl chybět řečnický pult, vedle kterého byl stolek a židle. Na stolku byl klobouk, který byl celý zničený a vypadal, že se za chvíli rozpadne.
Ten klobouk se ale v tu chvíli rozezpíval.

"Zdá se vám, že jsem ošklivý –
myslete si, co chcete,
chytřejší klobouk než jsem já
na světě nenajdete.
Nechte si svoje buřinky
i své klobouky z plsti
jsem moudrý klobouk z Bradavic,
jenž vám nic neodpustí.
Každému vidím do duše,
vím, z jakého je těsta
nasaď si mě a řeknu ti,
kam povede tvá cesta.
Možná tě čeká Nebelvír,
kde mají chrabré srdce;
odvaha, klid a rytířskost
jdou u nich ruku v ruce.
Nebo tě čeká Mrzimor:
máš jejich mravní sílu,
jsou čestní a vždy ochotní
přiložit ruku k dílu;
či moudrý starý Havraspár,
pokud máš bystrou hlavu,
tam důvtipní a chápaví
vždy najdou čest a slávu.
Nebo to bude Zmijozel,
kde nastane tvá chvíle
ti ničeho se neštítí,
by svého došli cíle.
Nasaď si mně a neboj se
(jen vlastní strach tě leká)!
Já, moudrý klobouk z Bradavic,
ti řeknu, co tě čeká!"

Když skončil, všichni zatleskali a profesorka vytáhla dlouhý seznam a začala číst jména.

Každé z těch dětí si sedlo na židli a profesorka mu dala na hlavu klobouk, který řekl, do jaké koleje bude patřit.

Takhle to šlo se všemi, až jsem tam zbyla já. "Black, Carly" řekla profesorka a všichni stočili pohled na mě. Byla jsem tam nejstarší a všichni si mě prohlíželi jako nějakého blázna. Asi to bylo tím, že jsem ze všech byla nejstarší

Když jsem se posadila, profesorka McGonagallová mi dala na hlavu moudrý klobouk a začala jsem slyšet, jak klobouk mluví. "chm.. tak Blacková.. kampak tě dáme?.. Nejsi hloupá, máš i kuráž a důvtip ale jsi i odvážná... to je těžké.. půjdeš do... "