Miridical ⚯͛[ff Harry Potter]

25. Tom Riddle

Vešli jsme do Velké síně a posadili se k našemu stolu. Už tam seděla Ginny s Nevillem, kteří se na nás usmívali. "ahoj" ozvali se ihned a usmáli se na nás. "ahooj, tak co prazdniny?" zeptal se Ron a Hermiona nervózně pokukovala.

***

Ron jedl Želé puding a Hermiona ho sledovala nervózně. "Přestaneš se konečně cpát? Tvůj kamarád se ztratil" vykrikla a začala ho mlátit knihou. Bylo to vcelku směšné. "jau, to bolí " vykřikl Ron a já skoro vyprskla dýňový džus, který jsem měla v puse. "podívej se ty cvoku" dopověděl a ukázal na přicházejícího Harryho, který měl celý krvavý nos.

"zase je celý od krve. Proč je pořád od krve" zeptala se Ginny. "tentokrát je to ale jeho krev" odpovím ji a sleduju, jak si Harry přisedne ke mně."kde jsi byl? Co máš s obličejem " začala se ihned o něj strachovat. "co jsem zmeškal?" zeptal se a pustil se do zbylého dezertu. "moudrý klobouk nás vybízel abychom byli stateční a silní." začal mluvit Ron. "to se mu snadno řekne, je to klobouk" dopověděl a já se uchechtla. Ten Ron je občas fakt blbej..

Zničehonic se ozval Brumbál. "Přeji vám všem hezký večer." a všichni stihli a strhli pozornost na Brumbála. "Především vám chci představit nového člena našeho učitelského sboru, Horácia Křiklana. " a ukázal na pana profesora, který se postavil a spustil se potlesk. "který se uvolil vrátit na své staré místo učitele lektvarů " a nadechnul se. "Místo učitele obrany proti černé magii zatím převezme profesor Snape. " řekl a ozval se potlesk od zmijozelského stolu. Otočila jsem se tím směrem a uviděla jsem Draca, jak nevěnuje vůbec ničemu pozornost a jenom zamýšleně sedí. "Jak víte. Každý z vás byl při příjezdu sem prohledán. A máte právo vědět proč. Kdysu žil mladý muž, který jako vy, sedával v této místnosti, chodíval chodbami tohoto hradu, spal pod jeho střechou. Ve všech ohledech vypadal, jako kterýkoliv jiný student. Jmenoval se Tom Riddle. " a sálem se začala ozývat vlna rozruchu. Mě zamrazilo. Pocítila jsem neznámý pohled. Když jsem ho našla, uviděla jsem Draca Malfoye.."ale dnes ho celý svět zná pod jiným jménem. A právě to my nyní, když to dnes večer stojím, mi připomíná nepříjemnou skutečnost. Každý den, každou hodinu. Možná i v tuto chvíli se síly temnot proniknout zdi tohoto hradu. Ale nakonec největší zbraní " a odmlčel se. "jste vy" řekl a rozhlédl se po celé škole.

"to bylo něco k zamyšlení. Teď do postele, šup šup"dopověděl a všichni se rozešli směrem každého kolej. Když jsem se dívala na Draca, měl v ruce hůlku a začal si ji schovávat. Proč sakra. V tu chvíli se na mě podíval. Naše pohledy se střetly. Bylo to zvláštní.

"tak pojď " vyrušil mě hlas Hermiony, která už stála a čekala na mě. Já vstala a rozešla se směrem s Hermionou a ostatními do naší Nebelvírské věže.

***

Bylo brzo ráno a já vstala z postele. Vůbec jsem nebyla schopná usnout. Žádná to novinka bych řekla. Převlékla jsem se do košile, vesty a sukně a natáhla si podkolenky a boty a rozešla jsen se potichu na astronomickou věž, kde jsem chtěla vidět aspoň východ slunce.

Když jsem vyšla na tu věž, všimla jsem si jediné postavy, kterou bych tady mohla čekat. On se otočil za přicházejícími zvuky a když uviděl mě, jako kdyby se mu rozzářily oči. "co tady děláš?" otázal se vcelku překvapeně a já k němu přišla. "protřídit si myšlenky" řeknu a zadívám se na vznikající východ slunce. "co tady děláš?" zeptala jsem se jeho na oplátku. "V podstatě to samé " odpověděl s chytil mi mou ruku. V tu chvíli mě úplně vykojelil a začala jsem se červenat.

Paprsky slunce se mi začaly vpíjet do kůže a já zavřela oči. Užívala jsem si to. Bylo to neskutečné. Každý Východ slunce je neskutečný.

Když jsem otevřela oči, tak jsem uviděla Draca, jak se na mě celou dobu dívá. Jako kdyby mě celou zkoumal. Střetly se nám pohledy a on se ihned podíval jinam. "víš, že ti to v noční záři sluší?" řeknu mu a on se na mě znova podívá. "vím" odpoví a rozejde se pryč. Pustil mi ruku. Nechal mě tam stát..