15. Dráp

378 15 0
                                    

"udělals cos moh" řekl Ron při cestě na Bradavické pozemky, abychom se prošli. Vím, že Harrymu není dobře ale tohle je lepší než koukat do prázdna. " proti tý babizně by nevyhrál nikdo" . "ani Brumbál tohle nečekal" začala mluvit taky Hermiona. "jestli za to někdo může, tak my"  odpověděla Hermiona a snažila se tím Harryho podporovat. "jo, přemluvili jsme tě" řekl Ron a Harry se naštvaně na něj otočil. "ale já souhlasil" a chytl mě za ruku. "tak moc jsem chtěl pomáhat, že jsem přitom jenom zhoršil" odmlčel se. "na tom už teď stejně nezáleží" zamumlal a podíval se z mostu ven. "Harry to bude dobrý" řeknu mu a začnu ho hladit po zadech a Hermiona na mě hodí zmatený pohled. "Harry vám to ještě neřekl? Jsem jeho sestřenice. Pokrevní" řeknu a oba dva vykulí oči. "ale jak-" řekla Hermiona a já pokývala rameny. "je to tak, oficiálne se jmenuje Carly Lucy Potterová" řekl Harry a obejmul mě. "stále Blacková" zavrhnu a uchechtnu se "Harry, to je báječné. Aspoň máš pokrevní rodinu" řekl Ron a snažil se mu tím zlepšit naladu, což se mu moc nedařilo.

"Tuhle hru hrát nechci. Dosáhnu jen toho, že mi na ní moc záleží a pak můžu víc stratit" pokračoval a já se zamračila. "takže bude asi lepš-". "lepší co?" nenechala ho vůbec domluvit Hermiona. "jít do toho sám " odpověděl a otočí se zpět na ně. Já jsem se na něj zlostně podívala a chtěla jsem mu něco říct, jenže mě vyrušil zvuk. když jsem se podívala tím směrem, uviděla jsem Hagrida.

***
Šli jsme zapovězeným lesem. Hagrid šel v čele a za ním jsme šli my. "máte tušení, kam nás vede?" zeptal se Ron a sledoval zděšeně okolí. "Hagride, proč nám to prostě neřekneš?", zeptal se Harry a zastavil se. Měl důvod. Před námi byli zvláštní stvoření. "Nikdy jsem neviděl kentaury tak naštvaný. Jsou nebezpeční i když jsou v pohodě. Pokavaď ministerstvo jejích území ještě více vomezí, může počítat s normálni cpourou." takže kentauři podle Hagrida. Aha.

"řekni nám, co se děje" zeptala jsem se a podivala jsem se mu do očí. "vomlouvám se, že se hraju na tajemnýho, vůbec bych vás s tím nevobtěžoval, ale když vodešel Brumbál, nejspíš dostanu každým dnem padáka a nemoh bych vodejít abych nikomu o něm nic neříct " řekl Hagrid a já stála zařazené. O kom to sakra mluví?

Zničehonic se před náma zjevil obr. "Drápe" zakřičel Hagrid. "tady dole ty velkej moulo" začal na něj křičet a ten obr se na něj otočil. "oh Drápe, přinesl jsem ti společnost." a ten obr se rozeběhl za náma. Já jsem začala utíkat jako ostatní když zničehonic se zastavil. Byl uvázaný na provaze. "nemoh sem ho tak jen tak nechat. Je to můj bratr" začal ho obhajovat a já se ušklíbla. Tak takový je Hagrid v reálném životě.

Zničehonic vzal Hermionu do ruky a Ron se jí snažil zachrnait ale marně, ten obr ho odkopl. "ale notak Drápe, to se nedělá" řekl mu Hagrid ale to nepomohlo.

"DRÁPE. POLOŽ. MĚ. NA. ZEM" vykřikla Hermiona a on ji položil na zem. "jsi v pohodě?" zeptal se Ron. "jo, úplně." odpověděla mu a sledovala co ten obr udělá. Ten se začal hrabat ve svých věcech a vytáhl řidítka od kola a cinkul na zvonek. Potom je dal Hermioně a ona udělala totéž a sledovala jeho reakci. Ten se usmál a vzal si ty řidítka zpět a dál si cinkal. "všechno si vobstará sám. Bude potřebovat společnost, až tu nebudu. Postaráte se vo něj? Je to můj jedinéj příbuznej. " řekl Hagrid a usmál se. Harry pokýval hlavou na souhlas.

***

Byli zkoušky NKÚ. Všude bylo ticho a bylo slyšet odbíjení hodin. Já sedela v lavici a psala odpovědi na random otázky. Naproti nám stála Umbridgeová, která nás všechny pozorně sledovala.

Zničehonic se v tom ticho začali ozývať zvláštní zvuky. Umbridgeová se rozešla ke dveřím a podívala se co se děje za rozruch. Uviděla malé světelné znamení, které se změnilo v ohňostroj. Ozvali se další zvuky a do místnosti vletěli bratři Weasleyovy na koštětech a všude házeli jejich ohnostroje. Všude udělali bordel a všechny pisemky se rozletěly. Útočili také na Zmijozelské, kteří byli její poskoci.

"na tvůj povel" zakřičel jeden z bratrů a hodil do vzduchu rachejtli, která byla obrovský drak, který pronasledoval Umbridgeovou a díky kterému popadali všechny vyhlášky. Byla to revoluce. Vsichni žáci školy tleskali a byli nadšení.

Všimla jsem si Harryho, který spadl na zem a vypadalo to, jako kdyby měl něco před očima. "Sirius" vykřikl v tu chvíli na mě, co se probral. Rozeběhli jsme se kdoví kam a Hermiona se ho ptala. "seš si jistý?" . "ano, bylo to přesně jako s Weasleym. Byly tam ty dveře, co se mi o nich pořád zdá a že jsem nevěděl, kde jsem je viděl. Sirius říkal, že chce něco získat. Něco, co ještě posledně neměl. a že je to na odboru záhad. " říkal a já stále nechápala, kde se ty informace z něho berou. "Harry poslouchej mě. Co když Voldemort chtěl, abys to viděl?" zeptala jsem se ho "co když ubližuje Siriusovi, aby se dostal k tobě?" doplnila mě Hermiona. "a i kdyby... mám ho snad nechat umřít?"

"co budeme dělat?" zeptal se Ron "použijeme letaxovou síť" vykřikl Harry a rozeběhl se znova. "ale Umbridgeová nechává komíny hlídat" námítnu. "svůj vlastní ne" řekne Harry a rozeběhneme se směrem k Umbridgeové.

"alahomora" ozve se z Harryho úst a dveře od Umbridgeové kabinetu se otevřou. Vejdeme a uvidíme tu pro mě znamou místnost plnou kočiček.

"dejte vědět řádu" řekl Harry a hodil letax do ohně. "přeskočilo ti? jdeme tam s tebou" řekl Ron vyděšeně. "je to moc nebezpečný" řekne Harry a Hermiona se k němu skloní. "kdy už ti to konečne dojde Harry. Jedeme v tom spol-"."To. Tedy. Ano. " uslyším za námi nějaký hlas a koho nevidím. Umbridgeovou.

Miridical ⚯͛[ff Harry Potter]Kde žijí příběhy. Začni objevovat