Miridical ⚯͛[ff Harry Potter]

28. U tří košťat

Když jsem přišla od Snapa, ihned jsem sebou hodila o postel. Byla jsem hrozně unavená. "Carly, půjdeme na večeři?" ozvalo se předemnou a já uviděla Hermionu. "jo, mužem" odpovím si vcelku unaveně a znova vstanu. "ale potom musím ještě za Snapem, něco po mně chtěl." dopovím a ona pokýve hlavou.

***

Byl víkend. Pro nás to byl víkend v Prasinkách, takže jsme se dávali dohromady, abychom mohli vyrazit.

Sešli jsme se s klukama v společenské místnosti a rozešli jsme se do Prasinek. "musíme dneska znova do Medového ráje. A ke třem košťatům" řekne Ron nadšeně a já se usměju. Bože, jak může být tak pozitivní..

Když jsme vyšli ven, uviděla jsem, jak začalo sněžit. Zasněžené Bradavice je to to nejhezčí, co jsem za dlouhou dobu viděla. Něco neuvěřitelného..  Bylo to jako v pohádce.. Obrovské snehové vločky padaly na Bradavické pozemky a dělali krajinu vcelku dokonalou. Prostě Wau..

Šli jsme už kolem hradeb směrem do centra Prasinek, když v tu chvíli jsme si všimli profesora Křiklana. "chcete máslový ležák?" zeptal se nás Harry a Ron nadšeně pokýval hlavou.

Když jsme došli ke třem košťatům, vešli jsme dovnitř a prosadili se. "sedni si ke mně" řekne Harry Ronovi a on si k němu sedne. "něco k pití?" zeptala se ihned obsluha. Chtěla jsem odpovědět ale v tu chvíli jsem si všimla platinovou kštici. Draco Malfoy. "tři máslové ležáky a do mého trochu zázvoru", uslyšela jsem Hermionu, ale to mě nedonutilo se na něj přestat dívat. On se ale díval na Harryho, který seděl vedle mě. Potom mně věnoval krátký typický Malfoyovský pohled a rozešel se pryč.

"Zatraceně" řekl zničehonic Ron a pohledem ukázal na Ginny s Deanem, kteří se muckali. "frajer libovej." řekl dost nakrknutě. "ale notak, vždyť se jen drží za ruce" snažila se ho přesvědčit Hermiona ale v tu chvíli se začali líbat. Když jsem se podívala na Harryho, vypadal jeho pohled vcelku bolestivě. Asi k ní něco cítil...

"radši půjdu" začal zase Ron ale já ho projela pohledem. "ale nech je. Nemyslíš to snad vážně?" zeptám se ho nevěřícně. "vždyť je to moje sestra" vykřikne na mě. "no a co?" vykřiknu nazpět až moc hlasitě a to mě lehce vykolejí.  V tu chvíli si ale všimnu, jak Harry zamává rukou a uvidím, jak přichází profeosr Křiklan.

"Harry, chlapče" začne mluvit a usmívat se. "rád vás vidím" řekne Harry a on mu odpoví tím stejným a podají si ruce. Bože, co na tom Křiklanovi tak moc vidí. Vždyť ke Snapovi ani tolik nevzhlížel. "tak co vás přivádí" začne mluvit nadšeně Harry a pozve ho s nám ke stolu. Pane bože.. "oh, radši se mě ani neptejte jak dlouho už ke třem košťatům chodím." a uchechtne se. "pamatuji doby kdy to bylo jenom jedno koště" pokračuje a já se skoro zádusím máslovým ležákem. Pane bože..

"poslyšte, kdysu jsem mýval ve zvyku uspořádat občas večírek pro jednoho až dva studenty. Byl byste pro?" zeptal se ho a já se na ně podívala. Harry byl docela nejistý. "bylo by mi ctí pane" odpověděl mu a lehce se uklonil. "oh, i vy byste byli vítané dámy" ozval se a usmál se na nás. "bude mi potěšením" řekne Hermiona a já řeknu totéž. "Báječné. Čekejte moji sovu" řekne a vstane a rozejde se pryč.

***

Šli jsme už pomalu z Prasinek, protože byl čas návratu. Bylo to tak hrozně hezké. Všude sníh. Asi jsem si období zimy dost oblíbila.

Zničehonic se ozval neskutečný výkřik, až jsem si musela zakrýt uši. Uviděla jsem dvě dívky, jednu, která ležela na zemi a druhá, která křičela. Ta ležící se zničehonic začala pohybovat po sněhu křečovitými pohyby. Potom se zvedla, jako kdyby levitovala a nakonec v křeči spadla na zem. Sledovala jsem tu celou situaci se zděšením.

"nechoďte k ní. Ustupte všichni" ozve se za námi a uvidíme Hagrida, jak se k ní blíží a Vezme ji do náruče.

Přišla jsem k tomu předmětu a podívala jsem se na něj. Muselo to být prokletý. "nešahejte na to. Jenom tam na ten obal. Rozuměli jste?" vykřikl po nás Hagrid a Harry přistoupil blíž. Začal sahat na ten obal a prohlížel si to.

***

"víte jistě, že Katie tohle sebou neměla, když přišla ke třem košťatům?" zeptala se McGonagallová  té dívky, co byla s Katie. "jak jsem říkala. Odešla na toaletu, a když se vrátila, nesla ten balíček. " začala mluvit a pozastavila se. "že je důležitý a musí ho doručit. " pokračovala. "a řekla komu?" zeptala se s lehkým strachem v hlase profesorka. "Brumbalovi" odpověděla a sklopila pohled. "díky Leano, jděte " nakázala jí a hodila pohled po nás čtyřech. Všichni se dívali na zem až na Harryho, který se na profesorku přímo díval.

"Jak je možné, že kdykoliv se někdy něco přihodí jste u toho vy čtyři?" zeptala se a já se na ní přímo podívala. "paní profesorko, tuhle otázku si pokládám posledních šest let" řekne Ron a já se uchechtnu.

"oh, Severusi, pojďte sem" okřikne profesorka procházejícího Snapa, který ihned dorazí. Přitom, jak procházel se na mě podíval přímo do očí. Ihned přistoupil k tomu náhrdelníku, co byl u profesorky na stole a začal si ho prohlížet.

"co myslíte?" zeptala se ho McGonagallová. "že slečna Bellová má štěstí, že je naživu" odpověděl jí vážně Snape a v tu chvíli se ozval Harry. "byla zakletá, že? Já Katie znám, ta by neublížila ani mouše. Jestli to nesla profesoru Brumbálovi, nedělala to vědomě." spustil a já jsem se na něj podívala. V jeho očích jsem uviděla zlost. "ano, byla zakleta" odpověděla mu profesorka a s vážným pohledem sledovala ten náhrdelník.

"Byl to Malfoy" řekl Harry a mě to jméno rezonovalo v uších. To není pravda, blbost. "to je velice vážné obvinění Pottere." řekla a otočila se na nás společně se Snapem. "to ano" přitakal Snape. "vaše důkazy?" zeptal se hl dodatečně a propaloval ho pohledem. "Prostě to vím" odpověděl mu na to a já jsem začala propalovat Harryho pohledem. S čím si sakra zahrává. Proč má furt potřebu hl zesměšňovat a dělat z něj zlého.. "prostě to víte. Už zase musím žasnout nad vašimi schopnostmi. Je nepochybně úžasné být vyvolený" dopověděl Snape a já jsem se na něj podívala. V jeho tváři jsem uviděla opovržení.

"měli byste už jít do postele" řekla v panujícím tichu McGonagallová a všichni jsme se rozešli pryč.