Miridical ⚯͛[ff Harry Potter]

23. Příčná ulice

Byli jsme na příčné ulici, kde jsme ihned zamířili do jednoho z mála krámků, které byli otevřené. Kratochvílné a kouzelnické kejkle od Freda a George Weasleyho.

Když jsme vešli, ucítila jsem trochu paniku, protože tady bylo extrémně moc lidí. Nelíbilo se mi to.

Když jsem se rozhlédla, uviděla jsem hrozně moc lidí z Bradavic. Jako kdyby jsme byli v Prasinkách. Uviděla jsem také Freda s Georgem, jak mluví s Harrym u nějaké zvláštní věci. Všichni, se kterými jsem šla se rozešli někam pryč a já zůstala stát na místě. Měla bych to napravit.

Rozešla jsem se tedy za Hermionou, která stála u nějakých lahviček s nejakou tekutinou. "to je nápoj lásky děvčata. Kdokoliv ho vypije, bude do vás zamilovaný" ozve se jeden z bratrů a já se podívala na Hermionu. Ta tu lahvičku okamžitě vrátila a já se zasmála. "neměla jsi to v plánu snad použít na Rona" řekla jsem a uchechla jsem se. "ne, vůbec, jenom mě to zaujalo.." řekla a sklopila pohled. Bylo vidět, že se červená. "dobře, budu ti věřit" dokončila jsem a rozhodla jsem de, že půjdu ven.

Někdo mi ale něco dal do ruky. Byl to jeden z bratrů. "když uhodneš, kdo jsem z nás dvou, jestli Fred nebo George, dám ti zdarma jednu tu lahvičku s nápojem lásky " ozvalo se z jeho úst. "nevím, Fred?" řekla jsem a on vykulil oči. " jsem překvapen, že mě poznaváš. Je mi čest mi předat nápoj lásky a k tomu rychlozatmívací prášek jako bonus" řekl a usmál se na mě. Já jsem se pokusila o úsměv ale marně. Nešlo mi to. "co se děje Carly?" zeptal se a úsměv mu spadl. "nic, co by se mělo dít?" zeptala jsem se a pousmála jsem se. Aspoň něco se mi povedlo. "no jen aby. Ne, že tě tady uvidím brečet. Kdyby něco, tvoje sova mi nebude přítěží" řekne a já kývnu hlavou. "jasný. beru si k srdci" řeknu mu a on se usměje. "díky za ty věci. Ale už musím jít na vzduch" povím mu a on kyvne hlavou. "tak se měj" řekne a já mu zamávám a rozeběhnu se ven.

Po chvíli prišli ven i Harry, Ron a Hermiona a rozešli jsme se po příčné ulici. "jak to Fred a George dělají?" zeptala se Hermiona. "většina krámů je zavřená"."podle Freda se lidi potrebujou smát." odpověděl ji Ron a dál jsme jsi po ulici. "asi má pravdu" řekne Harry a zastavíme se u Ollivanderových hůlek. Celá budova byla zničena a vykradena. Jako kdyby se tam něco stalo.

"Ale ne, u Olivandera si hůlky kupovali všichni." řekla Hermiona a vešli jsme dovnitř. Nic zde nebylo. Zničený nábytek, poházené hůlky a taky krabice od hůlek úplne všude "Harry." ozval se Ron a Harry ihned za ním přišel. "Zda se, že Draco a jeho máma nechtěj, aby je někdo sledoval" pokračoval a já se šla ihned podívat. Uviděla jsem Draca lehce nesvého a vedle něj ženu, asi jeho matku jak řekl Ron. Otáčeli se a dívali se, jestli se po nich někdo nedívá.

Ihned se Harry za nima rozešel a všichni jsme si za ním. Lomalu jsme šli různými uličkami, až jsme skončili u nějakého prodejce nábytku. Draco tam se svou matkou vešel. "Musíme vylést na střechu abychom něco viděli " řekne Harry a já jenom nechápavě pozoruju, jak tohle říkal. Vždyť to ej psycho pane bože.

Vylezli jsme na střechu a snažili jsme se něco vidět, když v tu chvíli se v okně objevil smrtijed a zatáhl okno. "jdem pryč" zahlásím a postupně všichni zase slezeme.