Miridical ⚯͛[ff Harry Potter]

7. Chtíč

*po dvou týdnech*

Už bylo pozdě. Šla jsem na poslední chvíli si pro večeři, abych něco snědla, když v tu chvíli si něčeho všimnu. Šedomodré oči, které mě pozorovaly. Když jsem se na něj podívala, vypadal, jako kdyby právě vyšel ze sprchy. Mokré vlasy, které se mu lepily na hlavu a jeho lehce pomačkaná košile.

Začal se blížit ke mně. Já jsem automaticky začala couvat, což mě dostalo k tomu, že jsem narazila do zdi. Pociťovala jsem nával adrealinu. Jeho dech se nebezpečně přibližoval a já mohla cítit vůni peppermintu s jablkem. "c-co? c-co to d-dělá-?" netihla jsem doříct, protože mi dal prst přes pusu. "nic neříkej" řekl a já jsem se mu podívala do jeho dokonalých šedomodrých očí. Začala se mi podlamovat kolena. Když si toho všiml, chytil mě, abych nespadla.

Podívala jsem se mu na jeho rty. Něco mě k nim prostě přitahovalo. Cítila jsem napětí a potřebovala jsem, aby vyšlo ven. V tu chvíli jsem cítila jeho rty na mých. Pocítila jsem takový nával všech emocí a pocitů, že se mi zamotala hlava, ale polibek jsem mu opětovala.
Bylo to neskutečný. Začali jsme se líbat. On dal ruce na mé boky a já moje ruce kolem krku. Ta energie mezi námi a to spojení bylo neuvěřitelné.

Přerušila jsem náš polibek a podívala jsem se mu do očí. Uviděla jsem jediné. CHTÍČ. Jako kdyby to tam měl napsané. "Draco, víš, že jsem mudlorozená?" zeptala jsem se ho a on si mě prohlížel. "nemáš ke mně odpor?" zeptala jsem se ho na druhou otázku a on na mě začal smutně koukat, jako odyby mu to bylo líto. V tu chvíli odešel. Nechal mě tam stát zařazenou plnou nepopsatelných emocí a pocitů.

Když jsem se podivala na hodiny, zjistila jsem, že už je po večerce. Ten hajzl. Rozešla jsem se teda potichu do Nebelvírské věže, abych neudělala rozruch.

Když jsem vešla dovnitř, uviděla jsem tam sedět Harryho, Rona a Hermionu, která  jako jediná stála a vypadala pěkně vytočená. "Ta hnusná zlá stará šereda. Neučíme se jak se máme bránit. Neučíme se na NKÚ. Už ovládá skoro celou školu..." uslyšela jsem a když jsem vešla do místnosti, uviděla jsem Harryho, jak dává nahlas rádio. "...a co, máme přesvědčivé důkazy, že jsou tato zmizení cílem motoricky známého masového vraha Siruse Blacka. Buďte ujištěni, ž-" a v tu chvíli se ozvalo Harryho jméno. Když jsem se otočila tím směrem, uviděla jsem Nejakou postavu v krbu. "Siriusi, co to děláš?" zeptal se Harry a já se podívala na Hermionu. "to je Harryho kmotr" řekla mi a já pokývala hlavou.. aha, chmm

"odpovídám na tvůj dopis" řekl a všichni jsme se postavili ke krbu. "dělá ti starosti Umbridgeová. Co provádí? Učí vás zabíjet křížence? " zeptal se a prohledl si všechny. "Vůbec nám nepovoluje používat kouzla." odpověděl. "To mě nepřekvapuje. Poslední zprávy říkají, že Popletal nechce, abyste se vyškolili v boji." . "v boji? A copak si myslí, že budujeme kouzelnickou armádu?" zeptal se Ron nechápavě. "přesně to si myslí. Že Brumbál shromažďuje všechny síly, aby převzal ministerstvo. Trpí čím dál větším stuhomanem. Ostatní nechtěli abych ti to říkal Harry, ale pro Řád to vůbec nevypadá dobře. Popletal skrývá pravdu jak jen může a ta zmizení přesně odpovídají tomu, jak to začalo minule. Voldemort stoji za tím vším." řekne a já se zarazím. Jakej řád? proč, co?

"A co můžeme dělat? " zeptal se Harry ale nedočkal se odpovědi

"někdo jde, nemůžu vám víc pomoct. Teď to vypadá, že si budeš muset poradit sám." řekl a  zmizel.

Znicehonic začalo pršet a podivali jsme se z okna. "On tam opravdu je, že?" zeptala se Hermiona a zhluboka se nadechla. "musíme se dokázat bránit. Někdo nás to musí naučit, když Umbridgeová odmítá. " a podívala se na Harryho a na mě.

***

"O jakým řádu mluvil ten člověk, no a kdo to vůbec byl?" zeptala jsem se Hermiony už v dívčích komnatách. "To je Fénixův řád. Oddíl, který bojoval proti Voldemortovi. Teďka se dává znova dohromady. A ten muž? Sirius Black" odpověděla mi a já se zarazila. Sirius Black... To mi něco říká..

*před 15 lety*

Pohled Siriuse Blacka

Když jsem ji uviděl, chtělo se mi brečet. "Siriusi, nechtěl by jsi jít jí za kmotra?" zeptal se mě Jake a dal mi do ruky malé děťátko. "Jak se jmenuje? " zeptal jsem se a začal jsem ji chovat. Její zelené oči svítili jako dva smaragdy. "Carly. Carly Lucy Potterová. První dítě Jakea Pottera a Lucy Riddle." odpověděl a usmál se. Já jsem udělal totéž a malou Carly jsem pohladil po hlavě. "určitě, že se vůbec ptáš" odpověděl jsem a poplácal jsem ho po rameni.