Záchytný bod | Dramione, FF

21. Kapitola

Ples se blížil závratnou rychlostí a Hermiona byla v jednom kole. Měla spoustu práce a měla pocit, že všechno, co si naplánovala, nestihne včas. A fakt to byl jen pocit, protože do plesu stále zbývalo téměř čtrnáct dní a většina věcí už byla zařízená a postaral se o ně Theo, který se pořád snažil Hermionu uklidňovat, aby neustále nevyšilovala. Jenže ta holka si zkrátka nedala říct. A to ani teď...

„Jsou tady všichni? Kde je Brownová? A Taylor? Kam ti dva zase zmizeli? Každou chvíli vyrážíme! Uklidněte se! Hej, přestaňte! Tak kde je ta Brownová?!" Kudrnatá čarodějka pobíhala po nádvoří ze strany na stranu a vyšilovala. Konal se totiž výlet do Prasinek a výjimečně se jej mohli účastnit i studenti prvního a druhého ročníku. Museli si totiž sehnat kostýmy na maškarní, že jo. No, a přesně tyhle studenty, kteří spíše připomínali tlupu zdivočelých opic, měla na starosti právě Hermiona. A Theo, který byl, jen on ví, kde. „Tak přestaňte už!" zaúpěla zoufale směrem ke dvojici nebelvírských chlapců z druhého ročníku, kteří se už dobré tři minuty přetahovali o čepici. Oni však Hermionu naprosto ignorovali. „Můžete se konečně uklidnit? No tak, prosím, buďte zticha!" Se studenty to však ani nehlo.

Hermiona si zajela rukama do vlasů a vydala ze sebe jakýsi podivný skřek, který byl směsicí frustrace, zoufalství a beznaděje. Jen malý kousek od ní se ozvalo něčí uchechtnutí. Prudce se tím směrem otočila a probodla ostrým pohledem Malfoye, který se ramenem opíral o kamenný sloup a tvářil se nadmíru pobaveně.

„S viteálem sis poradila, ale parta malých děcek ti dělá problém, Grangerová?" popíchl ji. „Jak působivé."

Kudrnatá čarodějka mu věnovala nasupený pohled. Jak se ten idiot opovažuje na ni vůbec mluvit? „Ztrať se, Malfoyi," zavrčela na něj. Nejraději by na něj však skočila a stáhla ho z kůže...

„Co, že mu řekl?!" zahučela Hermiona tak hlasitě, až sebou Ginny stojící naproti ní polekaně škubla. Její obličej nabíral červený odstín a v jejích očích  poskakovaly jiskřičky vzteku, který jí proudil celým tělem.

Rudovláska pozvedla jedno obočí. Vždyť jí to právě řekla! „No, že-"

„Ten parchant!" přerušila ji hrubě kudrnatá čarodějka opětovným zahučením, a aniž by čekala na jakoukoli reakci své nejlepší kamarádky, otočila se na podpatku a dupavým krokem zamířila do sklepení v úmyslu najít Malfoye a vymlátit z něj duši, kterou ani beztak nemá. Idiot.

„Hej, hej, kam se tak ženeš?" vyhrkl Blaise, když jen tak tak stihl uhnout rozzuřené Hermioně z cesty.

„Za Malfoyem," odsekla, aniž by se zastavila. Blaise překvapeně pozvedl obočí a jen malou chvíli stál na místě, než se rozběhl za ní.

„Tak to jdeš špatným směrem," řekl, když ji doběhl a polekaně sebou škubl, když se Hermiona prudce zastavila a ještě prudčeji se na něj otočila. Upřela na něj pohled vraha, což ho trochu vyděsilo.

„Kde je?" vyštěkla.

„Myslím, že šel k vám do pracovny," odpověděl čokoládový chlapec a udělal téměř nepatrný krok vzad, neb z ní šel tak trochu strach. Kudrnatá čarodějka se tím směrem okamžitě vydala.

„Dík," houkla ještě přes rameno, než zahnula za roh. Čím blíž byla pracovně, tím větší vztek měla, a když konečně byla u cíle, spěšně vyhrkla heslo a téměř do místnosti vběhla, když se portrét otevřel. „Ty jeden prokletý zmetku! Co si o sobě vůbec myslíš, ty špatně zastřižená násado na mop?! Jak ses opovážil-" Hermionin hlas náhle utichl. To totiž Draco, který neměl absolutní tušení, co se to vůbec děje,  pohotově mávl hůlkou a vyhrkl zaklínadlo, kterým jí sebral hlas, zatímco na ni vyjeveně hleděl jako na nějakou příšeru.