Záchytný bod | Dramione, FF

52. Kapitola

„To nemůže McGonagallová myslet vážně!" hulákal Blaise mezitím, co pochodoval po zmijozelské společenské místnosti tam a zpět a kroutil u toho hlavou tak vášnivě, div si ji ještě nevykroutil. „Tohle Minerva fakt přehnala," zamumlal pro změnu. „Bába jedna kočičí, tohle jí nedaru-"

„Můžeš toho nechat?!" vyštěkl na něj Theo, neb to jeho pochodování a neustálé hučení ho fakt rozčilovalo. Sám si lámal hlavu nad tím, proč ředitelka poslala dopis na ministerstvo, že Draco porušil podmínku. Jasně, měla to nařízené, ale přece jen...nemohla se nad ním slitovat?

„Ne, nemůžu, Theodore!" vyjel na něj vztekle Blaise a konečně se zastavil. „Uvědomuješ si vůbec, co se děje? Draco je pryč, Hermiona je pryč, i ta hloupá Astorie je pryč! Všechno je v hajzlu, chápeš to?" hučel na něj a vztek z jeho slov jen odkapával. A ne, členku Zlatého tria si nikdo neodvedl, ale spíš prostě někam zmizela. Vlastně poslední, kdo ji viděl, byl Theo, kterému pouze oznámila, že potřebuje být sama a pak byla fuč. Blaise se snažil ze svého kamaráda dostat nějaké informace, neb chtěl Hermionu opravdu vidět, ale těžko mu mohl nějaké dát, když žádné neměl. Nicméně, ani Astorii nikam nikdo neodvedl, ta se nejspíš pořád skrývala pod zastíracím kouzlem, což nejvíc vztekalo Pansy, která chtěla pomstu.

„Já vím, Blaisi! Ale ty si zase uvědom, že tímhle nikomu a ničemu nepomáháš!" vyjel na něj nazpět Theo, který už toho měl plný kotlík. To, že přišli o Draca, jej zasáhlo stejně jako Blaise nebo dokonce i Pansy. Sice to nedával navenek tolik najevo, ale uvnitř se přemáhal, aby neutekl ze školy, nevtrhl na ministerstvo a Draca nedosmýkal zpátky. I když by si za to nejspíš vysloužil celu v Azkabanu. No, když bude mít celu hned vedle Draca...

Blaise se na něj chystal něco chrčet, ale ani nepípl a na jeho obličeji se objevil zamyšlený výraz. Pak pokýval hlavou. „Máš pravdu, Theo," pronesl klidným tónem. „Máš naprostou pravdu," zopakoval a zase začal chodit tam a zpět, ale pomalým, až líným krokem. „Musím dělat něco užitečného..." odmlčel se a následně se zastavil, když dostal nápad. „A já už vím co!"

Theo na něj upřel pohled plný pochybností. Beztak to bude zas nějaká hovadina. Nebo lépe řečeno - Blaisovina. „Blaisi, nejsem si jistý, zda-"

„Je to geniální plán, Theodore a nepokoušej se mi ho rozmluvit!" vyprskl na něj ostře Blaise, ale pak si odkašlal a uhladil si sako. „Sepíšeme petici. Tak je to."

„Petici?" zeptala se právě příchozí Pansy, která se vrátila z dalšího neúspěšného honu na Astorii a tázavě pozvedla obočí. „Co zase vymýšlíš, Blaisi?"

„Je to jednoduché," pronesl čokoládový chlapec a šibalsky se ušklíbl. „Sepíšeme petici proti McGonagallové! Ta pak bude muset napsat na ministerstvo, aby Draca propustili, protože...jo, už to mám! Se spletla, protože už je trochu senilní. Plán jak víno, co vy na to?" zazubil se na ně, načež Theo i Pansy na něj hodnou chvíli jen tupě civěli.

„To je hovadina," odfrkla si Pansy a posadila se na pohovku. Hodila si nohu přes nohu a vytáhla z kapsy pilník na nehty. Musí si dát chvíli pauzu, než zase  vyrazí pátrat po mladší Greengrassové, kterou pak stáhne z kůže.

„To je z tebe zas ledová královna, nebo co?" pronesl jejím směrem Blaise uštěpačně a založil si ruce v bok.

Černovláska pozvedla jedno obočí a pohlédla na něj. „Ne, jen říkám, že je to nesmysl. Pochybuju, že nám k něčemu bude, když na McGonagallovou přijdeme s nějakou peticí, kterou mimochodem podepíšeme možná tak my tři."

Blaise se během jejího mluvení mračil, ale pak se jeho tvář rozzářila. „Takže souhlasíš?"

Pansy nakrčila nos a vyměnila si nechápavý pohled s Theem, který jen pokrčil rameny. „Cože?"