Záchytný bod | Dramione, FF

28. Kapitola

„To jsme to ale vymňoukli," povzdechl si Blaise, který už vypadal zase jako on, zatímco skupinka kráčela chodbou ve třetím patře. Harry s nimi už nebyl. Ginny si jej vyzvedla a odvedla jej do postele. Ještě předtím ho ale naštvaně sjela jak skluzavku. Theo po chlapci s tmavou pletí vrhl nasupeným pohledem a tak čokoládový chlapec sklopil zrak k podlaze a nedovolil si říct nic dalšího. Zmijozelský primus mu totiž zakázal mluvit a to hned po tom, co z něj serval masku Voldemorta a zmlátil ho s ní, a kdyby Draco nezasáhl, nejspíš by ho uškrtil na jeho černém plášti. Ale na Blaisovu obranu, přece se Theodora ptal, zda si na sebe může vzít jakýkoliv kostým a on mu řekl, ať si na sebe klidně vezme pytel, tak co?

„Vrátíme se zpátky na-"

„Ještě slovo, Blaisi," zavrčel na něj Draco, který byl naštvaný taky za to, že schytal školní trest i on. A za nic! Jediným štěstím bylo, že to nebylo kvůli tomu, že by porušil školní řád, jinak by už nejspíš byl na cestě do Azkabanu, takže na druhou stranu cítil úlevu, ale i tak.

„Ty už se na žádný ples nevrátíš," zamručela Hermiona směrem k čokoládovému chlapci. „Nikdo z nás. Ples končí," řekla rázně. Theo souhlasně přikývl, zatímco Draco ji probodl zamračeným a nesouhlasným pohledem.

„Dlužíš mi tanec, Grangerová," šeptl jí do ucha, když se k ní mírně sklonil. Využil totiž toho, že Theo svou pozornost věnoval Blaisovi, který si začal pískat a tak na něj chrlil něco o tom, že ani pískání nemá dovoleno. Hermiona sebou škubla a následně se napnula jak tětiva luku, když ji závan jeho dechu pošimral na krku.

„Nic ti nedlužím," odsekla tiše a snažila se ignorovat jeho upřený pohled, kterým ji probodával. Věděla to, cítila to. A bylo jí to trochu nepříjemné. Navíc ho nechápala. Co mu jako je? Proč s ní chce tančit? Zrovna on a zrovna s ní? Proč, když má popito, chová se k ní, jako by snad o ni měl zájem, nebo tak něco? Není nemocný?

„Já bych řekl, že dlužíš," stál si za svým Draco. Theo ani Blaise si jich stále nevšímali a on z toho chtěl vytěžit co nejvíc. Proto jí hřbetem ruky lehce přejel po zápěstí. Byl to letmý, téměř nepatrný dotyk, ale Hermiona cítila, jako by jí celou paží projela vlna elektrického proudu. Znovu sebou lehce trhla a srdce jí vynechalo úder. Šlehla po něm varovným pohledem. Blonďák poznal, že ji tím vyvedl z míry, proto se na ni samolibě ušklíbl.

„Já bych to zakotvil u vás v pracovně," ozval se Blaise, který stále neměl dovoleno mluvit, ale házel na to bobek.
Theo na něj chtěl začít vřískat, ale nakonec si to rozmyslel, protože to byl vlastně docela dobrý nápad. Proto tázavě pohlédl na Hermionu, která po krátkém váhání souhlasně přikývla. Chtěla jít spát, ale z nějakého zvláštního důvodu nemohla odmítnout. Nebo možná ani nechtěla. Navíc, vyspat se může i v její soukromé ložnici, což?

***

Hermiona otevřela oči, ale hned je zase zavřela, neb jí hlavou projela ostrá bolest. Zakňučela jak štěně a dlaněmi si promnula obličej. Marně se snažila přijít na důvod její bolesti a toho, proč se jí žaludek točí jak buben pračky. Vzpomíná si na to, jak spolu se zmijozelskými chlapci přišla do pracovny a pak nic. Tma, prázdno, okno o velikosti Bradavic.

Kudrnatá čarodějka se s tichým zasténáním přetočila na levý bok a pomalu otevřela oči. A přesně v ten moment začala řvát, jak kdyby ji na avadu brali a shodila spícího chlapce z postele.

„Do háje, Grangerová, co blbneš?" zaprskal, když se nehezky rozflákal o podlahu. Hermiona se prudce vyšvihla do sedu, byť ji to způsobilo nesnesitelnou bolest, kterou ale ignorovala a vyděšeně na toho blonďatého chlapce vyvalila oči. Nejen proto, že se, k sakru, probudila vedle něj, ale i proto, že on vypadal, jako by ho to vůbec nepřekvapilo! Co se to, k čertu, včera stalo?!

„Co tady děláš?" vyjela na něj zděšeně, zatímco si přikrývku přitáhla blíže k tělu, byť ani nebyl důvod, protože jak stihla zjistit, byla oblečená. Úlevu však nepocítila ani náhodou, protože na sobě měla úplně něco jiného!

„Spal jsem," zamručel vyčítavě, zatímco se vyškrábal na nohy a dlaní si promnul zátylek. Hermiona jej probodla vzteklým pohledem, protože tohle vysvětlení nebylo to, které chtěla. Není blbá, přece viděla, že spal. Spíše chtěla vědět, proč si, do hajzlu, ustlal vedle ní? To spolu jako...
„Nespali jsme spolu," řekl, jako by četl její myšlenky. „Asi," dodal zamumláním, ne zas tak tichým, což kudrnatou čarodějku vyděsilo ještě víc. Srdce jí málem vypovědělo službu. Hleděla na na něj jak Goyle na zdravou výživu a nevěděla, zda má brečet, smát se nebo jít na Astronomickou věž a hodit se z ní.

„ASI?!" zavřískala skoro ultrazvukem, až sebou Malfoy polekaně škubl a probodl ji zamračeným pohledem, protože mu z toho křiku třeštila hlava.

„Co já vím!" vyprskl a rozhodil rukama. „Nic si nepa-"

„VYPADNI!" zavřeštěla jak blázen a hodila po něm jeden z polštářů, kterému se ale obratně vyhnul. Chtěl něco namítnout, ale rozmyslel si to a pro jistotu vycouval z její ložnice. Ve stejnou chvíli vylez Theo z té jeho. Když se pohledy obou chlapců střetly, zasekli se v půlce kroku a zaraženě na sebe hleděli. V ten moment, jako by si Draco uvědomil, co se vlastně stalo. Vždyť se probudil vedle Grangerové!

„Co-"

„Neptej se mě, Theodore!" zařval panickým hlasem Draco a skoro se rozběhl k východu z pracovny. „Jdu skočit z Astronomické věže!" zahulákal přes rameno a pak zmizel. Theo tam vyjeveně stál a snažil se pobrat to, co před malou chvílí viděl. Nemohl uvěřit svým vlastním očím. A pak si prostě vrazil facku. Nezdálo se mu to, takže...CO?! Malfoy vycházející z Hermioniny ložnice? Svět se začal otáčet jiným směrem?

Černovlásek se zamračil a stále zmatený jak čuník po první raně, se vydal k ložnici kudrnaté čarodějky. Zaklepal, a aniž by čekal na reakci, vstoupil do místnosti, načež z tama zase rychle vycouval, neb i po něm letěl polštář se slovy: nech mě být!

„To musíte pořád tak řvát?" zaskučel Blaise, který měl hlavu jak střep. Ležel na pohovce před krbem a prsty si mnul oči.

„Co se to, k čertu, včera stalo?" vydechl zmateně Theo, když se posadil do křesla s výrazem, jako by mu někdo oznámil, že všechny knihy se ode dneška budou psát jen v hebrejštině.

„Jo, to ti neřeknu," odvětil Blaise, zatímco se s námahou vyhoupl do sedu. „Mám okno jako kráva."

„Tak to jsme dva," zamručel Theo a zavřel oči. Už nikdy nebude pít!