10. kapitola: Velmi nebezpečné myšlenky

268 22 78
                                    

Cestou přemýšlím, co mu říct. Vymyslet slova, která by nevyzněla hloupě a zároveň ho trochu povzbudila mi vůbec nejde.

Vetle sedí v patře, ruce má opřené o kolena a hlavu složenou v dlaních. Přijdu k němu a opatrně mu položím ruku na rameno. Trhne sebou - asi mě nečekal.

„V pořádku?" zeptám se. Bohužel mě nic originálnějšího nenapadlo.

„Jo. Co tu děláš?" zdvihne hlavu a podívá se na mě.

„Chtěla jsem vědět, že jsi v pořádku." Gratuluju, konverzace hodná mistra.

„Tak ses podívala a můžeš jít," odpoví dost chladně.

„Můžu, ale..." skousnu si ret, nějak nevím jak pokračovat.

„Ale co? Chceš o tom mluvit? Já o tom už mluvit nechci. Víš všechno podstatné. Detaily nebudou," zavrčí.

„Nechci žádné detaily. Chtěla jsem tě zkontrolovat a ..."

„Nemáš za mě přeci zodpovědnost. Možná bys měla jít."

„Fajn, půjdu," odseknu. Pitomec!

„Aneto, počkej! Omlouvám se," dožene mě po pár vteřinách a chytí mě za ruku.

„Nemusíš se omlouvat, my dva přeci nejsme přátelé."

„I tak, neměl jsem to říkat. Jen mě to trochu rozhodilo a..."

„Oni to neví," tohle není otázka, spíš konstatuju.

„Víš to jen ty a Johannes."

„Jsem si jistá, že to nemysleli nijak špatně."

„To ne, ale ta poznámka mi vrátila vzpomínky. Na ní."

„Eleanor?" zeptám se. Přikývne.

„Zmeškal jsem šanci a další už mít nikdy nebudu."

„Ty přeci za tu nehodu nemůžeš."

„Nedávám si za vinu tu nehodu. Jen to, že jsem se s ní ten den pohádal. Už jsem se nemohl omluvit a ani jí říct, že jí miluju."

„Já vím, jen - myslela jsem, že už je to za tebou."

„Za deset let se v životě dost posuneš," ušklíbne se.

„To asi ano."

„Chtěla jsi říct, že budou jiné holky, co?"

„Ne."

„Chovám se jako pitomec," zamumlá. Musím se pousmát.

„No - ano."

„Díky za upřímnost," zašklebí se.

„Nebudu ti říkat, že jsi pan Sluníčko. Sám moc dobře víš, co se o tobě povídá a jaký na tebe má spoustu lidí názor."

„Včetně tebe?"

„Já mám tu výhodu, že jsem poznala i toho druhého Vetleho. I když sis říkal IronMan."

„Ten druhý se ti líbil víc."

„Víc jsme si rozuměli. IronMan byl skvělý kluk. Vetle je - míň skvělý."

„Nicméně Vetle si narozdíl od IronMana užívá života."

„Střídá ženský, baví ho nezávazné vztahy a na všechno má odpověď," doplním.

„Vážně myslíš, že střídám ženský?"

„A ne snad - Lucka, Poly..."

„Dvě holky za ty roky ti přijdou hodně?"

„A další už nebyly?"

Návrat šampionkyWhere stories live. Discover now