Návrat šampionky

35. kapitola: Do temnoty

„Doufám, že sis včera odpočinula," ušklíbne se na mě Lisa. Máme po nástřelu a start masáku se blíží. Startuji ze druhé řady s číslem čtyři - kvůli neúspěchu ve vytrvalostním závodě se přede mně dostaly jak Doro tak Lisa.

„Perfektně. Jsem připravená tě porazit," řeknu chladně.

„Nafoukaná, to se mi líbí. Zamávám ti z podia," ušklíbne se Lisa.

„Bude tě bolet za krkem až budu na tom nejvyšším stupínku," opáčím.

„Nemyslíš si, že dneska vyhraješ, že ne?" přimhouří oči.

„Nemyslíš si, že mě můžeš dneska porazit, že ne?" řeknu stejným tónem.

„Já už jsem vyhrála."

„Opravdu a co přesně?"

„Jeden glóbus třeba. Co máš ty?"

„Tarjeie."

Její výraz se změní z přezíravého na naštvaný.

„Snad si nemyslíš, že s tebou zůstane?" zasyčí.

„A kam by jako šel - snad ne k tobě?!"

„To si ještě povíme."

„Já nejsem ta, která tu lže."

„Já, že lžu?" opáčí Lisa.

„Myslíš, že jsem ti tu historku sežrala?" zeptám se ironicky.

„To není historka."

„Já zapomněla. Ty tom vlastně věříš. Moje chyba."

„Užij si dnešní závod. Je totiž poslední, který pojedeš," přimhouří oči.

„To je nějaká výhružka?" přimhouřím oči také.

„Až tě Tarjei odkopne, tak tě chuť závodit přejde. I pro další a další sezóny."

„A proč by to dělal?" ušklíbnu se.

„Až se dozví, že spíš s Christiansenem. Možná se ti dva dělí o spoustu věcí, ale o holku se dělit nebudou. Divím se, že jste spolu šli takhle veřejně do kavárny. Ale Tarjei tu vlastně není, takže co nevidí..."

„Ty jsi vážně blázen," mávnu rukou a jdu se raději nachystat na závod.

...

V masáku se mi povede vytěsnit z hlavy všechno, co nesouvisí se závodem. Jinou možnost prostě nemám. Je třeba si určit priority, protože jinak se z toho zblázním. Nejdřív závod a pak to ostatní. Včerejší odpočinek mi moc pomohl a já suverénně směřuji k vítězství už od první položky v leže. Nasadím hodně ostré tempo a svým soupeřkám postupně odjíždím. Čisté položky v leže a následně i čisté položky ve stoje mi společně s rychlým během zajistí vítězství. K mé velké radosti Lisa končí až osmnáctá. Jakmile se naše pohledy střetnou, tak si neodpustím sebevědomý škleb a zamávání. Sice ještě nejsem na podiu, ale vzhledem k pohledu, který na mě vrhne, to určitě pochopila.

Alespoň v tomhle mám dneska navrch. Když jsem mluvila o Tarjeiovi - chtěla jsem jí naštvat a vrátit jí ty řeči před vytrvalostním závodem. Nejsem na to pyšná, ale potřebovala jsem trochu vypustit páru.

Popravdě absolutně netuším, jak bude můj Nor reagovat pokud to bude pravda. Co to udělá s námi a jestli budeme vůbec schopni tohle překonat. Jistě vím to, že náš vztah rozhodně nechci vzdát. Jde o Tarjeie - miluju ho. Tohle neskončí jako ty předchozí vztahy. Prostě nesmí. My to zvládneme. Nedostali jsme tu druhou šanci jen tak pro nic za nic. Navíc pořád je tu možnost, že Lisa lže.