Návrat šampionky

40. kapitola: Změna plánu

- vypráví Anie Šimečková - budoucí paní Jacquelin

Stojím venku a čekám na Emiliena, který šel vyzvednout klíče.

„Je tu jeden problém," vynoří se asi po deseti minutách. Né, prosím! Už žádné problémy ani starosti. Za poslední dobu bylo tolik zařizování, že jsem se těšila na poklidný výlet. Zdá se, že ani to mi nebude dopřáno. Nicméně i tak se pokusím o optimistický pohled na situaci.

„Pokud je jenom jeden," rozhodím rukama.

„Zmatky v rezervacích," řekne.

„To snad ne?! Začíná mi to připadat jako déjà vu," zaúpím.

„Ale prý si můžeme vzít ten menší domek na pozemku," nadhodí Emík. Nemá smysl se někam přesouvat v tuhle hodinu, takže se s tím asi budu muset smířit. Emilienův úsměv mě trochu povzbudí. Jen to jen malý problém - všechno bude v pořádku. To si musím opakovat.

„Ok, tak pojďme," pronesu. Čapnu svůj kufr a kormidluju ho směrem k vile. Poslední měsíc byl opravdu hektický. Zařizování svatby, vybírání šatů a ladění posledních detailů. Když jsme konečně získali s Emilienem pár dní volna a rozhodli se vydat na tenhle „vzpomínkový" výlet, tak zase komplikace.

...

Rozhlédnu se po důvěrně známém místě - obrovská vila kousek od Girony byla před skoro dvěma lety svědkem setkání mě a Emiliena, Nell a Tondy, posledního výletu Kuchyňského klubu, nové práce a nové životní etapy.

„Nostalgie, co?" prohlásí Emilien, který stojí vedle mě.

„To teda, už chybí jen Nell a Tonda," zašklebím se.

„Vlastně je dobře, že to říkáš - " ozve se za mnou Tonda.

„Co tu děláte?" vyhrknu na něj a objímám Nell, která se na mě sebevědomě šklebí.

„Překvapení!" směje se Nell. To teda!

„Kdo vám hlídá Esmínu?" zeptám se. Pořád se tak nějak snažím vstřebat, co se tu děje.

„Nikdo, spí v kočáru na terase," vysvětlí Tonda. Takže to bychom měli Nell s Tondou. Do kompletní sestavy tu chybí jen Kventýn, Forcado a Simon.

„Takže kde jsou další tváře z minulosti?" začnu vtipkovat.

„Zbytek klubu?" vykoukne Ralfova hlava zpoza rohu.

„Ralf a Oli?" nevěřím vlastním očím, když spatřím Oliho v kostkované košili.

„Vlastně je nás tu trochu víc," zasměje se Oli.

Hned za ním se objeví Vetle, Kventýn, Aneta a Tarjei.

„Co tu děláte?" zeptám se šokovaně.

„Ty vaše zásnuby jsme ani neoslavili, tak jsem to naplánovali takhle," zazubí se na mě Aneta.

„Naplánovali?" otočím se na Emiliena se zdviženým obočím.

„Naplánovali. Vlastně to byl nápad Ralfa, ale všichni jsme souhlasili," pokrčí Emík rameny.

„Takže takhle už jsme komplet?" ujišťuju se.

„Mělo nás být víc, ale pár z nás je příliš těhotných - Poly a nebo nemocných - Lucka a Markéta," vysvětlí Aneta. O Johannesovi se taktně nezmíní - ten buď někde klátí nový objev a nebo se možná na nás nechtěl dívat. Kdykoliv jsem s ním během sezóny mluvila, měla jsem z něj pocit - já nevím - že tu mojí svatbu s Emilienem pořád úplně nevydýchal. Na svatbu však dorazí - jako partner Markéty. I když vím, že spolu už dávno nejsou, tak přijdou společně. Třeba je svatební vibrace dají dohromady. Jo, nevěsty bývají naivní a chtějí dávat dohromady lidi okolo sebe - jsem si toho naprosto vědoma.