32. kapitola: Vracíme úder

273 22 62
                                    

Sobotní den je vyhrazen pro štafety. O tom, zda se štafety vůbec pojedou se rozhodlo teprve dnes ráno. Podmínky v Oberhofu jsou příšerné. Padla mlha, ale co je mnohem horší - fouká - a pořádně. Dramatický vývoj mužské štafety to jen potvrdí. Naši kluci dlouho vedou celý závod a o zlato přijdou až v posledním úseku. Norové nezískají zlato, ale hlavně díky Jossimu mají stříbro. Z vítězství se nakonec radují Francouzi. Kventýn uroní pár slz a když ho pak objímám, tak skoro nezvládá ani mluvit. Třetí chtějí být Švédové - kteří dost nepěkně na Jonyho dotírají. Ale on to nevzdává a Samuelssona nepustí do akce. Díky skvělé poslední položce a Švédově zaváhání - dojedou naši kluci třetí. Třetí! Máme mužskou štafetu na bedně a rovnou na mistrovství světa.

Samuelsson v cíli vztekle bouchne do stojanu s malorážkami a ty se sesypou na zem. Líto mi ho není - po tom všem, co se stalo mezi Švédy a Nory. Navíc se Ponsiluoma dost trapně navezl i do Tomáše, když jeho a Šturlu odmítl při druhém úseku vystřídat. Prý nebude pomáhat Norům a plýtvat síly na Čechy, kteří to stejně brzy pokazí....

Naše štafeta pojede ve složení Terka Voborníková, předávat bude Makule, která se pokusí vyjet co možná největší náskok pro Terku Vinklárkovou a já budu opět finišovat.

Po pravdě - dneska nám nikdo moc nevěří. Favoritky bychom hledaly jinde, ale lvice se nevzdávají a kdo ví - třeba nám ty příšerné povětrnostní podmínky přifouknou trochu štěstí.

Terka to rozjede úžasně - potřebuje pouze jeden náhradní náboj a Makule předává ve vedoucí skupince.

Ležka proběhne bez chybky, ale na stojce Markétě dost fouká. Při každém poryvu zakolísá, čas střelby je delší - navíc potřebuje všechny tři náboje a tak tak unikne trestnému kolu. Naštěstí se dost chybuje a naše ztráta nebude tak velká. Předáváme čtvrté se ztrátou půl minuty na první místo. Norkám se nedaří, Ingrid musela dokonce na tři trestná kola. Ve vedení jsou Italky a hned za nimi Němky.

Terka Vinklárková se statečně bije o každý metr. Při ležce nezaváhá a na stojce má velké štěstí. Její běh není úplně nejrychlejší a ve svém úseku ztrácí, ale díky chybám soupeřek mi dává štafetu stále na čtvrtém místě sice s minutovou ztrátou na Italky, ale ke třetím Švédkám to máme nějakých třicet vteřin.

Proti mně jede Hanna Oeberg. Na trati jí těžko dojedu, ale na střelnici šance bude. Podle reakce lidí poznám, že Hanna chybuje. Rychle zaujmu pozici, Hanna bude dobíjet dvě rány. Hodně riskuji, když v podstatě pálím hlava nehlava, ale potřebuju trochu stáhnout její náskok. Uklidňuje mě, že mám tři náhradní náboje a tam se kdyžtak trefím. Ze střelnice vyrážím osm vteřin za Hannou. To je velká šance, ale vím, že ona mi to zadarmo nedá. Mám ji na dohled a vidím, jak do každého záběru dává, co nejvíc energie. Snažím se, co to dá, abych jí dojela. Dneska mě nežene pouze touha po bronzové medaili, ale i vztek na Švédsko jako takové. Jsme na stojce. Než najedu na první terč, bleskne mi hlavou vzpomínka na Johannesovu závěrečnou rychlopalbu. Hanna má splněno s jedním dobitím, já naštěstí bez dobití - trvalo mi to osmnáct vteřin, což mi dost pomohlo. Odjíždíme bok po boku. Rozestup minimální. Medaile visí ve vzduchu. Držím se Hanny ze všech sil. Naprosto přesně vím, kde mi nastoupí. Vím to celou dobu, co jsme opustily střelnici. Birxsteig bude to klíčové místo. Připadám si jako pes, který chytil svojí kost a nemíní jí pustit. Držím se za jejími zády. Všechno mě bolí. Nohy, ruce - celé tělo. V uších mi hučí, ale nechci a nehodlám to vzdát. Celý okruh uteče až moc rychle. Jsme na stadionu, rozhodne se v cílové rovince. Je to jako v mojí první štafetě, kde jsem proti sobě měla Julii Simon. Ani Hanna nebude snadnou kořistí. S Julií jsem prohrála a poučila jsem se. Jsem rychlejší a víc si věřím. Ždímu ze sebe poslední zbytky sil a zastavím se až v cíli, kde sebou švihnu na zem. Snažím se popadnout dech. I kdyby to nedopadlo, tak vím, že jsem do toho dala maximum. Zdvihnu hlavu, abych se podívala, kdo z nás bude slavit víc. U našich jmen svítí PHOTO. Zasténám, ráda bych to věděla. Čekání na výsledek mi přijde nekonečné.

Návrat šampionkyOpowieści tętniące życiem. Odkryj je teraz