Návrat šampionky

42. kapitola: Pan a paní Jacquelinovi

- vypráví Anie Jacquelin

Je to tu - velký den! Den svatby. Samotnou mě překvapí, jak klidně se na dnešek vyspím. Otočím se v posteli a podívám se na skříň, kde visí moje svatební šaty. Po pár minutách zírání na šaty na mě začíná dopadat nervozita. Za pár hodin ze mě bude paní Jacquelin. Je to vůbec možné?

„Vstávat ospalče, velký den je tu!" vtrhne do pokoje Poly i se snídaní.

„Neneseš toho nějak hodně?" zamračím se na přeplněný podnos s jídlem.

„Ne, ještě za mnou jede jeden vozík," zašklebí se Poly.

„Vozík?"

„Bude nás trochu víc," mrkne na mě ségra.

„Ťuk, ťuk. Poslední den svobodné Anie," strčí do pokoje hlavu Nell.

„Dobré ráno," zasměju se. Hned za Nell vleze do pokoje Aneta, Makula a Lůca. Všechny jsou v županech, ale s pusou od ucha k uchu.

„Nemyslela sis doufám, že tě v tom dneska necháme," prohlásí Lucka.

„Jsme tu jako tvoje podpora," doplní ji Aneta.

„Díky holky," usměju se na ně vděčně. Už na rozlučce jsem se zmínila, že jsem nervózní a v den svatby to bude ještě horší.

„Ty šaty jsou boží," vydechne Makula.

Všechny se jako na povel otočí na moje šaty. Život, který jsme s Nell vedly se odráží i v šatech, které si dneska vezmu na sebe. Myslím, že bych popsala jako odvážné, nekonvenční a bohémské. Dominantním prvkem šatů je výrazná krajka, která je doplněná podšívkou v tělové barvě. Barevný kontrast materiálů nechá vyniknout krásnou kresbu krajky. Šaty mají s 3/4 rukáv, výstřih do V mají vepředu i na zádech, bohatou krajkovou sukni s vlečkou, kterou doplňuje splývavý tyl pro větší objem. Jsou božský.

„A co teprve až si je obleču," řeknu pobaveně a strčím si do pusy jahodu.

„Jinak jsem všechno zkontrolovala a je to připravený, hosté dorazili a už se nemůžou dočkat," řekne Nell.

„Jak se cítíš?" zadívá se na mě Aneta.

„Nervózně, ale moc se těším."

„I my se těšíme," přikývne Anet.

„Mám se obávat nějakých překvapení - myslím jako hry pro novomanžele a podobně?" zeptám se Nell.

„Nic, co byste s Emem nezvládli."

„Takže se mám bát," povzdechnu si.

„Neboj - krotily jsme ji. Bude to v pohodě," zašeptá směrem ke mně Aneta.

„Jako s tím striptýzem?"

„I ty sama jsi uznala, že to byla zábava," zašklebí se Aneta.

„To je fakt - byla to zábava."

„Tak vidíš," plácne mě Aneta po rameni.

„Dámy - dojezte. Nevěsta se musí pomalu připravovat," vletí do pokoje moje mamka. Při pohledu na hodinky zjistím, že tu jsou se mnou už přes hodinu a pokud mám být připravená na obřad, tak bych se do toho měla pustit.

„Řekly bychom ti, že se sejdeme u oltáře, ale tam bude čekat Žaklí. Budeme tě tedy povzbuzovat u cílové rovinky," zasměje se Markéta.

„Finiš je vždycky důležitý," dodá Lucka se zdviženým prstem.

„Pokusíme se moc nebrečet," řekne Aneta.

„To bych vám i radila - už tak budu dojatá a pohled na největší drsňačku světového poháru v slzách by mi nepřidal."