Severus adoptivní otec Harryho ✔️

1. kapitola

Pohled Harryho:

Další den mě teta nepustí ven z přístěnku. Ještě stále je naštvaná za ten talíř, ale já bych si potřeboval odskočit na záchod. Bohužel to budu muset vydržet, než se teta přestane zlobit. A stále nemůžu přijít na to co se mi to včera zdálo. Co když to byla skutečnost a opravdu dnes někdo přijde? Byl bych moc rád, kdyby si mě odsuď odvedl. S tím druhým chlapcem si totiž hrál moc krásně. Kéž bych měl taky někoho takového?

Uslyším klapnutí vchodových dveří, což znamená, že strýček odešel do práce. Tetička se teď bude nějakou dobu koukat na své oblíbené seriály. Dudley určitě ještě spí. Ten málokdy vstane před polednem.

Po nějaké době se domem rozezní zvonek, značící nějakou návštěvu. Nejspíše jen pošťák s balíčkem pro tetu nebo strýčka.

Slyším tetu, jak jde otevřít.

"Ahoj, Petunie," zaslechnu něčí hlas. Přijde mi povědomí.

Pohled Severuse:

Ráno vstanu brzo, abych stihl sobě a Ethenovi připravit nějakou snídani, než se vydám navštívit Zobí ulici a zkontrolovat syna mé nejlepší kamarádky z dětství. Kdyby se tenkrát nezamilovala do toho Pottera, možná bychom byli teď spolu a měli děti.

Jenže Potter pro ni byl blíž než já a mohl se jí každou chvíli dvořit, zatímco já byl ve Zmijozelu a musel jsem předstírat, že s ní nekamarádím.

Ale to už je jedno, teď mám Ethana. Není sice můj syn, ale je to syn mé jediné sestry, o které nikdo nevěděl, protože nechodila do Bradavic jako já. Bohužel však měsíc po porodu zemřela a Ethanův otec o něj nejevil žádný zájem, tak jsem se ho ujal já a bylo to to nejlepší rozhodnutí, které jsem uděl.

Ethen pravdu o svém původu ví, ale i tak mě bere jako otce, a proto jsem mu dovolil mě i tak oslovovat.

Na stůl položím dva plné talíře s klobáskami, vajíčky a fazolkami. K jednomu se rovnou posadím a celý ho sním. Ethan se za celou dobu neprobudí, a tak na jeho talíř zakouzlím ohřívací kouzlo, aby mu zůstal dlouho teplý a nechám u toho i vzkaz.

Vydám se do předsíně, kde si obleču obyčejnou mudlovskou bundu a přemístím se před dveře domu číslo 4 na Zobí ulici. Zazvoním na zvonek a vyčkám, než mi někdo přijde otevřít.

O chvíli později dveře otevře kostnatá žena s koním obličejem, ve kterém poznám Petunii.

"Ahoj, Petunie," pronesu s úšklebkem.

"Severusi, co ty tady děláš?" zeptá se překvapeně. Před lety do mě byla Petunie zakoukaná, dokud nezjistila, že se mi víc líbí její setra a ona si našla Vernona.

"Přišel jsem zkontrolovat Harryho a zjistit, jestli nepotřebujete nějaké peníze na jeho obživu," řeknu.

"Dobře, pojď dál, posaď se v obyváku a já hned Harryho přivedu," poví mi a ukáže kam mám jít.

Dojdu tam, ale cestou zachytím nezaměnitelný pach krve, vycházejícího z přístěnku pod schody. Moje mysl špióna mi začne hned dávat pokyn, abych se tam podíval, ale Petunie je furt u mě a čeká až zmizím v obývacím pokoji. Svraštím nad tím obočí, ale i tak pokračuju dál.

Usadím se na prostornou pohovku a čekám, až se ukáže Petunie i s chlapcem. Zatím se kolem sebe prohlédnu. Na zdech visí fotografie nějakého dítěte, ale určitě ne Harryho. Dítě na fotkách má pískově hnědé vlasy, zatímco Harry je má mít černé po svém otci.