Severus adoptivní otec Harryho ✔️

8. kapitola

Pohled Severuse

Naštěstí jsem hned u Harryho a dřív než stihne tvrdě dopadnout, zachytím ho do náruče. Na nic nečekám a sundám z něj všechno oblečení, které má na sobě a lektvar z jeho kůže pomocí čistého kapesníku, který vyndám z kapsy, setřu.

Musím jednat opravdu rychle, nevím co zapříčinilo výbuch a hlavně se může jednat o život.

"Ethane, hned Neutralizátor," zakřičím na syna, který ho hned podá a já dalším čistým plátýnkem potřu lektvarem Harryho. A zabalím ho do vyčarované deky.

Pak mávnu hůlkou, abych nechal zmizet všechny nedodělané lektvary a vyjdu s Harrym v náruči z laboratoře a mířím s ním ven, abych se s ním přemístil k Mungovi. Tam mi snad budou schopni říct, kde se stala chyba.

Naštěstí Ethan běží za mnou a napadlo ho vzít Harryho tričko nasáklé lektvarem, pro další výzkum. Chytnu ho ještě za ruku a přemísťuji nás.

Objevíme se ve vstupní hale nemocnice, kde je čirý ruch, ale hned si nás všímá mladá lékouzelnice, ve které poznám studentku, kterou jsem učil ještě před třemi lety.

"Pane profesore, co se stalo?" zeptá se mě vyděšeně a poukáže na Harryho v mé náruči.

"Polil ho lektvar, ale bohužel nevím jaký ten lektvar měl účinky," odpovím ji.

"Dobře, okamžitě musíme na oddělení kouzelnických nehod," přikývne a už nás vede do nejbližšího volného vyšetřovacího pokoje na oddělení Nehod kouzelnickými předměty.

Ukáže na lůžko, abych tam Harryho položil a hned začne sesílat diagnostická kouzla. Když skončí, a čekáme na výsledky, otočí se zpět na nás.

"Máte vzorek toho lektvaru?" optá se mě a Ethan ji podá Harryho tričko.

"Děkuji, chcete to pane profesore udělat sám, nebo věříte v naše laboranty?" zeptá se mě.

"Věřím vám, že to jsou zkušení odborníci," řeknu rozhodně a lékouzelnice odešle tričko do laboratoře. Já vím, asi si říkáte, že jako mistr lektvarů bych měl být schopný sám udělat rozbor, jenže bohužel mám ten titul jen krátce a v tomhle ohledu bych asi nebyl schopný zjistit něco víc, a hlavně na tom bude pracovat více lidí, kteří to zjistí mnohem rychleji.

"Tak a mám výsledky kouzel," začne pomalu a přitom nahlíží do pergamenu, který se ji zjevil v ruce, "takže životní funkce jsou v normě. Bezvědomí způsobila změna v genetickém kódu. Neprobíhá u něj magická adopce?"

"Ano, je to zatím všechno na začátku, ale už je to v řízení. Proč?" přikývnu.

"Něco v tom lektvaru na to zareagovalo a částečně pozměnilo DNA. Což znamená, že místo dvou rodičů, má nyní tři. Jednu matku a dva otce," odpoví mi.

Přitom prohlášení na ni zůstanu konsternovaně hledět. Přece by ta nehoda nemohla změnit Harryho částečně i na mého syna? To by znamenalo, že mám vlastní dítě, i když jsem ho nezplodil.

"Tati, co to znamená?" ozve se Ethan a vytrhne mě tak z mých myšlenek.

"To znamená, že je Harry z třetiny i můj," odpovím mu jednoduše.

"Takže to už jsme sourozenci, i bez té adopce?" tváří se nevěřícně.

"Ano," přikývnu jednoduše.

"To je skvělé," usměje se Ethan.

"A kdy by se měl probudit?" otočím se zpět na lékouzelnici.

"Myslím, že bude stačit jednoduché enervate," řekne a mávne přitom hůlkou směrem k Harrymu, který otevře oči.

"Ahoj, jak ti je?" usměje se na Harry lékouzelnice.

Harry se na ni překvapeně podívá a než se naději, už ho mám v náruči a schovává si obličej do mého hábitu.

"Tak to vypadá, že už mu je dobře," zasměje se lékouzelnice a rozloučí se s námi. Já pak spolu s kluky opustím oddělení a mířím k přemísťovacímu bodu, jenže mi cestu někdo zatarasí.

Ahoj, tak tady máte novou kapitolu. Snad se vám líbila. Zase děkuju za všechny hvězdičky a komentáře u minulé kapitoly.