Severus adoptivní otec Harryho ✔️

20. kapitola

Pohled Severuse

Cesta vlakem nám uteče velice rychle a my se objevíme na předměstí Paříže, jednoho z největších lektvarových měst, větší je snad už jen Praha v České republice, kde je možnost sehnat jakékoliv přísady do lektvarů a také se tam každoročně pořádají největší lektvarová sympozia.

Paříž je oproti Praze v lektvarech trochu horší, ale za to může minulost a taky zákony dané země. Navíc Česku vládne převážně kouzelnické společenství a je jedno jestli mudlům, nebo kouzelníkům. Tam prostě žijí v symbióze.

Alfréd mě chytí za loket a přemístí se se mnou. Objevíme se na úplném vrcholu Eiffelovy věže, kde je jeden prostřený stůl pro dva. Usadíme se tedy ke stolu a já se rozhlédnu kolem. No jelikož jsme tak vysoko a je i dobrá viditelnost, vidím vítězný oblouk na Champs Éleese, Invalidovnu či katedrálu Notre Dame.

Ten pohled mě tedy velmi uchvátí a tak si ani nevšimnu, že se přede mnou objeví jídlo. Jsou francouzští tradiční šneci a k tomu sklenka červeného vína.

„Tak jak se ti to zatím líbí?" zeptá se mě opatrně.

„Výhled dobrý, ale neříkej mi, že jsi mě pozval jen na večeři," podotknu.

„Ne to opravdu ne," pousměje se, „mám pro nás vymyšlený mnohem bohatší program, který zahrnuje i sympozium předních lektvarových velmistrů, které se zde dnes koná."

Nad jeho slovy jen povytáhnu nevěřícně obočí. Jak sakra sehnal lístky? Ani mě se to nepodařilo. To je totiž opravdu jen pro ty co ve světě lektvarů něco znamenají a já jsem zatím dokázal jen vytvořit vlkodlačí lektvar a lektvar klidné mysli.

„Jak?" zeptám se.

„To víš, mýt jako vnuka Chlapce-který-přežil se opravdu vyplatí. Byl to převážně jeho nápad a tak mi s tím Harry hodně pomohl a překecal výbor, že si to zasloužíš," pousměje se.

„Abych si na něj normálně začal dávat pozor, nebo jednou bude schopný ukecat i mrtvé, aby oživli," zavrtím nad tím hlavou.

„To ano," zasměje se Alfréd.

Když dojíme, je akorát nejvyšší čas vydat se na sympozium. To je opravdu nezapomenutelný zážitek, protože se znovu setkávám se svým bývalým mistrem, který mě seznamuje s dalšími.

„Tak Severusi, už jsi uvažoval o tom, jestli si vezmeš nějakého učně?" zeptá se mě.

„Popravdě, už mám dva učně," odpovím jednoduše.

„Opravdu?" podiví se, „a kdo pak to jsou, smím-li se zeptat."

„Moji dva synové, Harry a Ethan," odpovím.

„Ach," přikývne na srozuměnou, „nemýlím se myslíš-li Harryho Potter-Snapea, že?"

„Správně," přikývnu.

„Milí to chlapec. Nedal pokoj, dokud jsme nesvolili, abyste ty i jeho děda mohli přijít mezi nás," usměje se.

„No to mu budu muset vyčinit, ale jinak jsem opravdu rád, že jsem tu," pousměji se.

„Nebuď na něj zlý, dělal to převážně pro tebe. A na čem zrovna pracuješ, chlapče?" změní téma hovoru.

„Snažím se vytvořit mast, která by odstranila jizvy způsobené kletbami," odvětím.

„Kvůli Harrymu předpokládám," posmutní, „určitě musí být těžké, když ho každý díky té jizvě pozná?"

„Ano to opravdu je, ale naštěstí teď studuje v Academii, kde to tolik nikdo neřeší," přikývnu.

„Ano, stará dobrá Academie bez předsudků," přikývne a jde k dalším hostům, ke mně se akorát přidá Alfréd.

„Tak jak se zatím bavíš?" zeptám se ho.

„No natož že lektvary nejsou úplně můj obor, se bavím výborně," přikývne, „a ty?"

„Nemůže to být lepší, děkuji za to, že jsi mě sem vzal," řeknu mu.

„Pro tebe bych udělal cokoliv," řekne a pomalu se ke mně nakloní a otře své rty o ty mé, ale než stačím nějak zareagovat, znovu se odtáhne.

„Promiň," zašeptá zahanbeně, ale já to neberu a přitáhnu si ho do pořádného polibku, který mi začne hned oplácet. A když se rozdělíme, překvapeně se na mě podívá.

„Takže ke mně něco cítíš?" zeptá se.

„Ano, už nějakou dobu," přikývnu.

„To jsem rád, nerad bych to na tebe zkoušel bez nějakého výsledku a pak o tebe přišel," pousměje se.

„V tomto o mě nepřijdeš," ujistím ho a znovu spojím naše rty.

Pohled Alfréda

Jsem tak neuvěřitelně šťastný, že to Severus cítí stejně. Nejradši bych skákal radostí, ale jelikož jsme na veřejnosti, tak to není možné, ale já si počkám a doma to uskutečním.

„Kam teď?" zeptá se mně po skončení sympozia a tak ho vezmu na večerní procházku po Champse-Éleese a potom se hned přemístíme zpět do Academie, kde se rozloučíme dlouhým polibkem a já zamířím do svého bytu, nedaleko toho Severusova, kde ze sebe konečně vypustím zadržované slzy štěstí, protože někdo jako Severus, chce takového starého páprdu jako jsem já.

Myslím, že to nemohlo dopadnout lépe. Navíc jestli si spolu začneme i něco víc, tak budu mít i já ve výchově Harry, což bych už byl nejšťastnější chlap na tomto světě, ale to moc předbíhám. Zatím jsme kromě pár polibků a jednoho rande, dál nezašli, ale to vůbec nevadí, já si rád počkám.

Následující týden je trochu hektický, takže se se Severusem vidíme jenom večer, kde jsou i kluci a Helen, kterou si ti dva vzali pod svá ochranná křídla a tráví s ní veškerý volný čas.

Po týdnu se Helena vrátí zpět do výuky a my musíme řešit Brumbála, který si prostě nedal říct a spolu s bystrozory se snaží Helen s Harrym odvést, i když je to už označeno za únos, protože Harry je v opatrovnictví Severuse a Helena je oficiální studenkou školy a bez svolení rodičů nesmí školu opustit.

Proto se ani nedivím, když Severus podá trestní oznámení, ke kterému se Heleniny rodiče přidají, doufám, že soud potom Brumbálovi zakáže přiblížit se k těm dvěma na méně jak kilometr. No bohužel nemůžeme čekat, než se tak stane a tak se jako učitelé dohodneme uspořádat rituál ochrany, který jaksi zapadá do černé magie, protože musíme využít krev všech profesorů, aby hlavně Helen měla ochranu upíří bohyně Nix a pokud ji dá i Harrymu, máme vyhráno.

Pro Helenu je tato ochrana důležitá, protože je jaksi z části upírem a pokud bychom chtěli využít jiný, nefungoval by. Ne, že by byla upírkou jako takovou, ale v její rodové linii se vyskytli upíři, tak proto.

Ethan se toho rituálu samozřejmě nesmí zúčastnit pro jeho vlastní ochranu, protože by to mohl špatně nést. Harry a Helen jsou o všem informováni, takže vědí co je čeká, a že nejspíše uvidí upírku pít krev, ale taky jsme je ujistili, že se jim nic nestane.

Rituál proběhne bez problémů, dokud se den na to neobjeví ve škole Alastor Moody, aby vyšetřil užití černé magie, a tak nějak si oblíbí Helen, takže v dalších dnech ho tu máme nasáčkovaného každý den.

No když u je řeč o Heleně, z ní a z těch dvou se staly naprosto nerozluční přátelé, kteří se spolu učí a někdy přiberou i Heleniných 5 spolubydlících a tak vytvořili takovou sedmičlennou partu a jsou to ti nejlepší studenti v Academii.

Ahoj, tak tu mám další kapitolu, prosím berte ji trochu s rezervou, protože vymyslet pro Severuse rande je opravdu náročný úkol. Znovu vám děkuji za votes. Doufám, že se vám tento týden povedl jako mě a vy co jste minulý a předminulý týden dělali přijímačky, že jste je udělali.