Severus adoptivní otec Harryho ✔️

17. kapitola

Pohled Ethana

Je 1. září a dnes mě čekají první hodiny v Academii cobi oficiálního studenta. Nemůžu se dočkat, protože hned první den mám mít tátu a Alfréda, Harryho dědu. Je mi sice líto Harryho, že si musí počkat ještě další dva roky a zatím musí nadále docházet na jeho individuální hodiny, ale hold se nedá nic dělat, když je mu teprve sedm.

Během našeho pobytu tady sice ukázal velké nadání na živlovou magii, ale na přijetí mu to opravdu nestačí, ne o dva roky dřív.

Po ranní rozcvičce, které se taky konečně mohu zúčastnit se staršími studenty se vydám na snídani do našeho bytu, abych se najedl s Harrym, tátou a Alfrédem. Jsme taková malá rodinka. Alfréd mi dokonce nabídnul, abych ho taky oslovoval dědo, ale já to odmítl. Je sice moc fajn, ale je to jen Harryho děda, a tak to i zůstane.

Po snídani už jdu vedle táty na svou první hodinu. Asi je to nějaká tradice, ale první ročník má vždy první den první hodinu lektvary. Ve třídě se posadím do první lavice a vyčkám, než se objeví i ostatní, ještě jsem nikoho z nich neviděl, tak jsem celkem zvědaví.

Studenti se začnou objevovat a mezi nimi se zjeví i Harry, na co se oba na sebe překvapeně podíváme. Harry se pro jistotu usadí ke mně. Nejdivnější je, že je ještě stále v pyžamu, ve kterém snídal.

„Jak to, že jsi tady?" zeptám se ho šeptem, aby nás nikdo z ostatních neslyšel. Ti si nás sice moc nevšímali a spíš se rozhlížejí, kde to jsou.

„Já nevím, byl jsem akorát v pokoji, když jsem se sem prostě přenesl. Myslíš, že taťka bude vědět, co se stalo, že jsem se mu objevil na hodině?" odpoví mi taky šeptem.

„Doufám, že jo. Určitě ho o tom museli nějak informovat a jen nám to neřekl," přikývnu na jeho otázku.

Táta po zazvonění vejde, spíše vpluje do třídy, a přeměří si nás všechny pohledem. Když pak zabloudí k nám, jen se usměje.

Neměl by být spíš překvapený, že vidí oba své syny? Pomyslím si.

„Vítejte na vaší vůbec první hodině v Academii živlové magie. Jsem Severus Snape a budu vás zde učit umění přípravy lektvarů. Během celých devíti let vašeho studia budu vaším třídním učitelem, takže za mnou můžete přijít s čímkoliv budete chtít.

Na začátek bychom si měli říct pár pravidel, kterými se zde budete řídit. Ale ještě před tím si zkontroluji, zdali jste zde všichni," pronese táta a v ruce drží list papíru, nejspíše jmenný seznam studentů.

Začne číst a každý koho přečte se přihlásí. Když pak dojde k písmenu s a přečte mé jméno, jen se usměje a ani nezvedne pohled jako u ostatních, to samé nastane, když přečte i Harryho. To však některým studentům nedá, a přihlásí se.

„Copak, u nich nepotřebujete vědět, že tu jsou?" zeptá se vytáhlí brunet s pihy po celém obličeji. Jméno si nemohu vybavit.

„Nepotřebuju, protože moc dobře vím, že tady moji synové sedí," ušklíbne se na něj táta a vrátí se zpět ke čtení jmen.

Jeho prohlášení však zapůsobilo na celou třídu a všichni zůstali jen nevěřícně zírat. Asi nemohou uvěřit, že i učitel má děti.

Když seznam dočte, vrátí se otec k pravidlům.

„Jelikož jste zde dnes poprvé a neviděli jste ještě zbytek školy, doprovodím vás poté na další hodinu. Během hodin musíte být v klidu a nesmíte bez vyzvání promluvit. Každého učitele musíte oslovovat buď pane, paní, madam; podle toho, jak si budou přát.

Každé ráno vás bude čekat rozcvička, abyste měli dobrou kondici. Je zde přísný zákaz užívání jakýchkoliv návykových látek. Jestli musíte brát nějaké léky, obraťte se na mě nebo ošetřovatelku.

Po vyučování vás bude čekat vždy minimálně jedna studijní hodina, ve které si vypracujete všechny úkoly, které jste během dne dostali a budete se připravovat na další den. Poté budete mít až do večeře osobní volno, které můžete strávit v knihovně či na pozemcích.

Večerka je od devíti, a to všichni budete bez protestů v posteli. Ráno vstáváte už v šest.

Když budete mít s čímkoliv problém, zajděte okamžitě za mnou nebo za daným profesorem.

Účast na všech hodinách je povinná, takže jakákoliv absence musí být doložena od ošetřovatelky či od některého z učitelů.

Dále mluvím hlavně k čistokrevným, zapomeňte na vše, co vás vaši rodiče učili o čistotě krve. Tyto názory jsou zde nepřípustné a uvidím jen jediný útok na studenta nekouzelnických rodičů, očekávejte okamžité vyloučení. To samé v opačném případě. Také šikana se zde netoleruje a je potrestána okamžitým vyloučením."

Táta pokračoval ve vyjmenovávání dalších pravidel, která jsem už znal nazpaměť. Takhle nám uběhla první hodina celkem rychle, ale že lektvary jsou dvojhodinové, druhou hodinu nás táta seznámil se základními principy přípravy lektvarů a ukázal jednotlivé druhy krájení přísad, což já i Harry ovládáme velmi dobře.

Po hodině k nám otec přistoupí.

„Tak co kluci, jak se vám líbila první hodina," usměje se na nás.

„Dobrý, ale co tu dělám já? Vždyť bych měl být jinde," ozve se hned Harry.

„Ano, nejdřív ano, ale kvůli tvé ochraně před Brumbálem a také díky tomu, že máš velkou moc, jsi byl přijat už letos," pohladí Harryho táta.

„Tys to věděl?" ozvu se i já.

„Samozřejmě, už od konce června," přikývne, „ale teď už bychom měli všichni jít, nebo přijdete pozdě k Alfrédovi na hodinu boje s mečem."

Přikývnem a i já s Harrym se konečně zvedneme a připojíme se ke svým novým spolužákům u dveří, kteří tam už netrpělivě čekají.

Táta nás odvede do tělocvičny, kde už čeká Alfréd a kde se všichni usadíme na zem. Táta ještě s Alfrédem prohodí pár slov a začne hodina.

Zase následuje představení a co budeme při hodinách dělat, vlastně to tak máme na všech hodinách. Poté je oběd a měli bychom mít studijní hodinu, ale že je to náš první den, učitelé nám až do večeře nechají volno. Většina kluků jde hned hledat své pokoje, zatímco já s Harrym jdeme do bytu se převléknout (Harry konečně z pyžama do normálního oblečení).

Když pak už konečně vyjdeme, čekají na nás v obýváku táta s Harryho dědou, aby se nás zeptali, jak se nám dnešek líbil.

Já i Harry jsme nadšení, jen Harry si teda stěžoval, že musel celý den chodit po škole v pyžamu, což se mu samozřejmě nelíbilo, když pod ním nic jiného neměl.

Což samozřejmě oba dospěláky rozesmálo a uklidnili Harryho, že zítra už půjde v normální uniformě jako já.

Během pár následujících dní se oba dokonale sžijeme s novou výukou a seznámíme se se všemi našimi spolužáky, mezi kterými si najdeme pár přátel.

Mé narozeniny už tradičně oslavím s tátou a Harrym v nekouzelnickém světě, dostanu svůj první telefon, z čehož jsem nadšený, a také diskmana s hromadou nových cédeček.

V říjnu už se konečně objeví i dívky a nám začnou hodiny Společenské výchovy, kterou s nimi máme společnou.

Hned prvního října se ztratí ta nejmladší studentka, které je stejně jako Harrymu. Táta je jeden z učitelů, kteří se jí vydají hledat a nás hlídá Harryho děda.

Táta se vrátí až dalšího dne a v náruči drží menší blondýnku, která je evidentně v bezvědomí a odnese ji na ošetřovnu.

Ahoj, je tu další kapitola, děkuji vám jak za komentáře tak votes. Chtěla bych vás ještě poprosit o trpělivost, protože teď další kapitola vyjde asi až za měsíc, ne-li dýl, protože se musím učit na maturitu, která začíná už za pár dní a já nebudu mít vůbec čas na psaní. Takže vás opravdu prosím o trpělivost a jestli tu je ještě někdo jako já, přeju mu štěstí, ať to udělá.