ON ROAD - L.S.✔

Kapitola dvacátá devátá

V minulém díle:

"Plave i delfín a to je savec," snažil se mě vzdělat Harry, ale marně.

"Ale ten je gay," zahihňal jsem se a spokojeně vedl Harryho za Alex. 

HARRY POV

Konec dne proběhl téměř idylicky. Oba nás obklopovala příjemná, něžná až milující atmosféra. Lexie kolem nás běhala a spokojeně štěkala a vrtěla ocasem. Slunce padající dolů k horizontu nás chvilkami oslňovalo a halilo oblohu do červánků. 

"Bojím se, že z toho všeho chytnu cukrovku," zašeptal tiše Louis, zřejmě aby nezničil atmosféru a hravě zakýval našima spojenýma rukama. 

"To bych nedovolil," na chvíli jsem ho zastavil, abych ho mohl políbit a pokračovali jsme v cestě. 

"Víš, že jsi první?" Řekl mi najednou, oči plné vážnosti.

"První?" podivil jsem se.

"S nikým jsem nezažil romantiku. Někteří to chvilku zkoušeli, ale nikdo nebyl tak vytrvalý a nepovedlo se mu to." Zakýval hlavou a mnou otřáslo. Stále jsem si musel zvykat na to, že Louis už ztratil poctivost a v minulosti byl velmi promiskuitní. 

"Jsem rád, že jsem první," odsouhlasil jsem.

∆∆∆∆

Den závodů začal. Už dávno jsem se spojil s Issacem Swantonem, bývalým spolužákem ze střední a majitelem jednoho soutěžícího vozu. Ten mi ochotně věnoval dva VIP lístky. Oblékl jsem si gucci mikinu a s kožíškovou bundou ladící se starozlatými botami. Louisův úsměv neklesal, naopak jako by se rozšiřoval s každou minutou strávenou v autě.

"Aby ti ten úsměv neroztrhl tvář, Louisi," zasmál jsem a opustil jsem řadící páku, abych se mohl pohladit Louisovo rameno. Stahoval jsem dlaň zpátky na její místo, ale zabránila mi v tom malá ručka. Louis si mě za předloktí přitáhl blíž k sobě a políbil hřbet mé ruky. 

"Být Jokerem by mi nevadilo," položil si moji dlaň na nohu a pouštěl ji, jen když jsem ho poprosil. Jen tak jsem mohl přeřadit. Vyděrač! 

Dorazili jsme před velký areál. Všude byli lidé a většinou měli v rukou pivo. Spálené gumy byly cítit na míle daleko. Hlasitá hudba mi pomalu rvala ušní bubínky a já se vyrovnával s tím, že zítra budu naprosto hluchý. Doufal jsem jen, že ta hluchota bude stát za to. Louis se mě s vykulenýma očima a naprosto zaujatým výrazem držel za ruku a komentoval všelicos, co viděl.

Vešli jsme do areálu a před námi bylo závodní kolečko a tribuny po obvodu elipsy. Bodyguardům jsem ukázal naše VIP vstupenky a ti nás zavedly do kryté části hlediště s velkými televizemi s živým přenosem z tratě a barem. Tam nás přivítal sám Issac Swanton, postarší napůl plešatý tlustý pán s velkou jizvou na levém předloktí.

"Tak vás tady vítám," Issac si prohrábl své prořídlé mastné vlasy a podal mi ruku. "Harry." 

"Toto je můj přítel, Louis. Louisi, Issac je můj bývalý spolužák a pořádá tyto závody," představil jsem menšího bruneta Issacovi a dokázal jsem jasně vyčíst z Louisovi tváře, že se Issaca štítil. Chápal jsem to, Louis byl trochu povrchní. A Issac byl krásný a slavný před tou nehodou, kdy se jeho auto převrátilo čtyřikrát a pak narazilo do svodidel. Po několika velmi složitých operacích se musel vzdát své lásky, ježdění, a pozorovat ji jen zpovzdálí.

"Brý den," dostal ze sebe Louis a po pozdravu se rychle natiskl na mě. Takový stav jsem u něj nikdy nezažil, ale radši jsem nic nekomentoval.

"Pokud nevíte, jak to bude probíhat, tak ovál je čtvrtina míle a jede se pětatřicetkrát. Největší favorit je tady červené ferrari s řidičem Weissem, kterému se tady říká Červená extáze. Ale je tu mnoho skvělých řidičů. Bar máte oba gratis," ukázal nám ohnivě červené auto připravující se na dráhu. Poté odešel.

"Tak co ty na to, těšíš se?" Obrátil jsem se na Louise a usmál se.

"Tak strašně moc, děkuju za splnění snu!" výskl Louis a vlepil mi nadšeně dětskou pusu. Když si uvědomil, co udělal, vrátil se k mým rtům a dal jim delší potěšení. 

"Jdu nám pro pití, počkej tu," zašeptal jsem mu do ucha jako tajemství, když ohlásili, aby se řidiči připravili se svými vozidly. Louis mě velmi neochotně pustil a já si u baru požádal o jednu sklenku šampaňského a jednu kolu. Nebudu přece nezletilému zprostředkovávat přístup k alkoholu, tak liberální přístup nemám ani k tomu malému brunetovi. 

"No fuj, nealko!" zašklebil se Louis, když si ode mě bral sklenku koly, ale pak jeho oči uchvátila dráha, na které už se řadila závodní auta různých tvarů a barev. Velmi rychle jsme poznali takzvanou Červenou extázi, jež stála skoro na začátku průvodu motorových vozidel. 

Jako by se vše v tu chvíli zrychlilo. Závod začal a auta jsem vnímal jen jako rozmazané šmouhy. Všichni kolem mě křičeli a povzbuzovali svého favorita, možná i já. A pak byl závod u konce a Červená extáze skončila jako druhá ke zklamání nejméně poloviny fanoušků. Louisovy oči se na mě v tu chvíli podívaly a já se snažil rozluštit, co v nich vidím. Než se mi to podařilo, přisál se mi na rty a při jeho polibcích jsem cítil jeho úsměv. 

Když většina ruchu pominula, přišel k nám znovu Issac. "Nechcete s námi na párty? Vítěz ji pořádá pár bloků odtud a určitě bude prdel!" V tu chvíli si ode mě vysloužil nesouhlasný pohled. Nejenom kvůli tomu sprostému slovu, ale kvůli tomu, že jsem měl jiné plány na dnešek chtěl jsem Louímu konečně splnit jeho přání a ukojit jeho touhy. 

Doslova.

--------------------------------------------

Chudinky moje, já na vás včera úplně zapomněla :O doufám, že jste si užili tuto kapitolu a jste nedočkaví na tu další :P

Hoďte vote a koment a zase v neděli,

Vaše AMAYAHKat ^-^