,,Na prázdniny pojedete k babičce."
Věta, kterou slyšel snad každý. Většina je z takové zprávy nadšená, protože pojedou za někým, kdo je rozmazluje a dovolí jim téměř cokoliv!
Jo. Jenže moje reakce na toto oznámení byla... řekněme, že nebyla kladná...
,,No tak. Řekni mi, co ti je? Tohle nemůže být normální. Skoro nejíš, pořád hubneš, a ty křeče v břiše se mi taky nezdají." pokusí se ze mě vymámit odpověď svým prosebným, modrým pohledem.
Teď mezi mnou válčí dvě strany. Řeknu mu to, nebo neřeknu?
Nakonec se rozhodnu.
,,Neřeš to. Bude to v pohodě. Vážně. Brzy bude líp." snažím se ho uchlácholit.
,,Slibuješ?" zaprosí.
,,Slibuju."
~•~
Jenže občas je lepší neslibovat. Obzvlášť to, o čem víte, že nemůžete dodržet...
______________________________________
A/N
Omlouvám se, že jsem dala pryč příběh 'Blind accidant', ale nijak jsem neměla chuť ani inspiraci k tomu psát. Nebyl by to takový příběh, jaký bych si představovala. Ale snad vyjde tenhle!
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Tenhle příběh mě napadl v podstatě díky mojí babičce, které se doopravdy líbí písně od kluků z 1D, tak jsem to zveličila a použila.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Snad vás příběh nezklame, a alespoň trochu pobaví.💖
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
