My Grandma Loves 1D (CZ) || n. h.✔

o6 - ,,Mrzí mě to, Haily. Mrzí."

~Victory - Two Steps From Hell~

,,Takhle nemluv, Haily!" okřikne mě hned na to mamka. Teda, teď si nejsem jistá ani tím, jestli to opravdu je moje matka...

,,A proč bych nemohla?! Celou dobu jste mě krmili lžemi! I Ginny! To bylo pořád: Váš otec od nás odešel; Váš otec vás nechce poznat; Ne, ne ne..." osočím jí. Je oba.

,,Čekala jsem trochu jinou reakci..." řekne si pro sebe mamka, ale v tom hrobovém tichu jsem to slyšela.

,,A cos čekala?! Zničeho nic se tu v noci objevíš po boku muže, o kterém jsem doteď neměla sebemenší ponětí, představíš mi ho, jako mého otce a já mám snad skákat radostí?!" nevěřícně kroutím hlavou.

Nikdo ani nemukne. Dokonale slyším tikání nástěnných hodin z kuchyně a svůj mělký dech. Neskutečně mě tím vytočila. A to i Paul.

,,Neříkám, že se nepokusím to nějak pochopit, ale musíte mi to vysvětit." klidněji řeknu, jakmile cítím, že mě vztek tak nějak přešel.

Matka i s... Otcem? To je fuk. Oba se na mě podívají s šokem i radostí ve tváři. Mamka už se zvedala, ale já ji zarazila. ,,Žádné objímání, nejdřív vysvětlování." a abych potvrdila svoje slova, sednu si do tureckého sedu a pohledem je vybízím k tomu, aby začali.

,,Před lety jsem jednoho dne byla na cestě do pekařství, ale narazila jsem na Paula. Doslova narazila. Tak jsem spěchala, až jsem si nevšimla, že jde naproti mně... Každopádně jsme se svalili na silnici, a nebýt jeho zásahu, přejelo by nás projíždějící auto. Jako omluvu jsme se navzájem pozvali na kávu, a tak jsme šli do-" ,,Jo, seznámili jste se takhle, ale teď k tomu, proč jsi nám tvrdila to všechno." přeruším jí v její nostalgické chvilce.

,,Dobrá. Byli jsme spolu rok, a já zjistila, že čekám dítě. Tebe. Paul byl už tehdy tak zaneprázdněný a celkově žil svou prací... Bylo mi jasné, že by neměl čas vychovávat děti. Navíc jsem se bála toho, co by na to řekl. Celá zoufalá jsem šla za Helen, jeho matkou, a ta-" vtom jí přeruší lehce nakřáplý hlas babičky. ,,A já jí navrhla, že na Paula zapomene, tebe v pokoji a klidu vychová, a já se budu vydávat za její matku, při čemž se budu snažit dát pozor na to, aby se o ničem z toho můj syn nikdy nedozvěděl."

Všichni se otočíme za hlasem. Paul vstane. ,,Proč jste mi to neřekly?! Já neměl ani ponětí, že mám dceru! Celých dvacet let jsem truchlil nad tím, že mi ráno zmizela ze života žena, kterou jsem miloval, a nenechala po sobě ani vzkaz, a mezi tím..." zradil ho hlas, a mě se ho v tu chvíli doopravdy zželelo.

Takže nejsem jediná ublížená... problesklo mi hlavou.

,,Synku, byl jsi natolik zaměstnaný prací, že jsem i já pochybovala o tom, zda by ses jí vzdal s vědomím, že bys je neměl jak živit. Proto jsem navrhla se ti o ničem nezmínit." jakmile to babička osvětlí, konečně mi to začne dávat rozum. I kdyby o mě mamka Paulovi řekla, musel by buď pracovat, a nevěnovat se nám, nebo by nepracoval, ale my neměli z čeho žít.

Paul se nakonec pomalu otočí mým směrem. Zahlédnu v jeho očích slzy, když zlomeně řekne: ,,Mrzí mě to, Haily. Mrzí."

Neřeknu mu na to nic. Opět se rozhodnu jinak.

Vstanu, přejdu k němu, a než se stačí zeptat, co dělám, ho pevně obejmu kolem ramen.

,,Ráda tě poznávám, tati." stačím mu šeptnout do ucha, než mi z oka vyteče jedna horká slza. I on mě pevně stiskne. Jeho slzy se vsakují do mého trička, moje slzy zase do jeho.

Vždy jsem si přála zjistit, kdo je můj otec, co zrovna dělá, nebo jak se má. A nyní ho mám.

Jenže ne na dlouho...

______________________________________ 

A/N

Rodinná chvilka, co nenechala ani moje slzy v klidu...

Otázka dne: Chtěli by jste, aby váš táta byl manažer One Direction?

Já teda fakt sakra hodně jo!!! :D

______________________________________
ⓜ

ⓐⓡⓚⓔⓣ