My Grandma Loves 1D (CZ) || n. h.✔

o1 - ,,Proč ty kufry vytahuješ?!"

~You're Gona Go Far Kid - The Offspring~

Zadek už dvě hodiny přišpendlený na sedačce auta, dřevěné tělo a hic. Vážně úžasné podmínky pro cestování, když si uvědomím, že mi tímhle způsobem začínají prázdniny.

Díky všem bohům elektriky, že vynalezli telefon a sluchátka! Alespoň nějak můžu kompenzovat tenhle děs...

Nepřítomně podupávám nohou do rytmu, koukám na krajinu s hlavou opřenou o okénko, a zrovna co začne hrát má oblíbená píseň od skupiny 'The Offspring' se auto zastaví před domkem, jenž mě straší ve snech spolu s jeho majitelkou.

Hbitě se narovnám, sluchátka vytrhnu z uší a pohledem, značící mou nechápavost, se podívám na matku.

,,Mami? Proč jsme tady?"

Je vidět, že podobnou reakci čekala, jelikož mi nic neodpověděla, vytáhla klíčky ze zapalování, vystoupila a přešla směrem ke kufru.

Ihned rozepínám pás a jdu za ní.

,,Proč ty kufry vytahuješ?!" skoro až hystericky vykviknu. S vytřeštěnýma očima sleduju, jak oba moje kufry, s jedním sestřiným, pokládá na příjezdovou cestu.

Tvrdým pohledem na mě koukne. Ne! Prosím!

Polknu knedlík v krku, a začnu nevěřícně vrtět hlavou.

,,Na prázdniny jedete k babičce." věta, co mi vyrazila dech.

,,Cože?! Ne! Já u ní nejsem schopná vydržet pomalu jeden den, natož dva měsíce! To nemůžeš!" začnu na ní skoro až křičet.

Jako bych tam ale ani nestála, popadne sama oba mé kufry a odtáhne je před vchod do vily. Ginny si vezme svůj růžový s velkým logem 1D. Ble... Další v mojí rodině posedlý tou bandou blbečků.

Doběhnu za matkou ve snaze jí ještě nějak přemluvit, abychom mohli odjet zpátky domů, ale to už zvoní na zvonek.

,,Hey girl I'm waiting on ya, I'm waiting on ya. Come on and let me sneak you out..." ozývá se z vnitřku stavení. Šokem otevřu pusu.

,,To už má nastavenou jednu jejich písničku na zvonek?! Pomátla se snad ta babka bláz-" ,,Ahoj zlatíčka! Už jsem se na vás tak těšila! Pojďte dál! Honem, honem!" přeruší můj proslov plný zoufalství k mamce žena oděná v bílém tričku s logem skupiny, jež je mi tak proti srsti, s bílým drdolem na hlavě.

Ginny si s ní vždy rozuměla lépe, hlavně protože jí je teprve deset, a má stejný hudební vkus.

,,Ahoj babí!" zašvitoří vesele Ginn, a už jde za babčou.

Matka bez reakce na mou nedávno nedokončenou větu s úsměvem pozdraví svou matku, a vejde za nimi.

Mně nezbývá nic jiného, než překročit práh domu hrůzy.

,,No - páni." vydechnu pomalu, jakmile uvidím, že si ta rašple protivná pořídila další výzdobu. Hrníčky s ksichty těch pitomců, misky s ksichty těch pitomců, další polštáře s ksichty těch pitomců, a dokonce papírové stojany v životní velikosti těch pitomců.