Se zaschlými slzami a papírem v ruce sedím zkroušeně na židli před pokojem. Ano, před tím pokojem.
Rád bych se od ní odpoutal, rozhodl jsem se však si tu ještě přečíst ten dopis od ní.
S těžce vyčištěnou myslí rozkládám papír, než začnu se čtením jednotlivých slov psaných její rukou.
Nialle, tolik věcí bych toužila změnit. Tolik toho napravit, omluvit se... Bohužel se stalo a já to nedovedu. Nezměním minulost, nenapravím své chyby a nejspíš se ti už nikdy nestihnu omluvit. Nikdy jsem ti nechtěla ublížit, tak jak jsem to udělala, ale musela jsem. Snad jsi pochopil proč. I tak... promiň! Promiň mi to všechno zlé, a vzpomínej na mě v dobrém. Možná právě protože doufám, že mi odpustíš, by sis měl vzít tu obálku, co leží pod tvým polštářem. Víš, co tím chci říct.
xHailyx
Znovu moje líce smáčí horké slzy.
Haily... Proč mi to děláš? Proč? Takhle se nikdy nezbavím toho žalu v srdci.
Tolik věcí, tolik míst a tolik lidí mi tě bude už navždy připomínat, a ještě se mám vrátit do tvého pokoje pro něco, co jsi mi tu zanechala?
Tak moc se ve mně vířily emoce, až jsem nakonec podlehl jedné jediné.
S hlubokým povzdechem vstanu, naposledy pohlédnu na dveře onoho pokoje a následně jdu pryč z té budovy.
Za necelých patnáct minut zastavuji na příjezdové cestě a jako tělo bez duše stanu na prahu vchodových dveří do vily.
Zazvonit nebyl takový problém, ani požádat její babičku o povolení vejít dále, jenže pro to vstoupit do jejího pokoje jsem musel sbírat odvahu plnými doušky.
Doufal jsem, že se mi podaří tam jen rychle vpadnout, vzít tu obálku a zase odsud rychle odejít, ale ne. Postupně jsem si nostalgicky prohlížel celou místnost abych zjistil, že se tu vůbec nic nezměnilo. Stůl, skříň, postel, židle... Vše bylo tak, jako když jsem tu byl naposledy.
S dalším těžkým a hlubokým povzdechem sáhnu pro obálku. Je nadepsána mým jménem. Zabránil jsem přívalu dalších slz a otevřel ji.
Po přečtení textu mi došlo, že mi tu zanechala veškeré své já v jedné nádherné, smutné, nýbrž dokonalé písni.
A tak moje myšlenkové pochody usoudily, že to bude ten nejlepší odkaz, jenž tu po ní zůstane...
My shadow's dancing
Without you for the first time
My heart is hoping
You'll walk right in tonight
You tell me there are things that you regret
'Cause if I'm being honest I ain't over you yet.
It's all I'm asking
Is it too much to ask?
Is it too much to ask?
YOU ARE READING
My Grandma Loves 1D (CZ) || n. h.✔
Fanfiction,,Na prázdniny pojedete k babičce." Věta, kterou slyšel snad každý. Většina je z takové zprávy nadšená, protože pojedou za někým, kdo je rozmazluje a dovolí jim téměř cokoliv! Jo. Jenže moje reakce na toto oznámení byla... řekněme, že nebyla kladná...
