,,Na prázdniny pojedete k babičce."
Věta, kterou slyšel snad každý. Většina je z takové zprávy nadšená, protože pojedou za někým, kdo je rozmazluje a dovolí jim téměř cokoliv!
Jo. Jenže moje reakce na toto oznámení byla... řekněme, že nebyla kladná...
~One OfTheDrunks - Panic! AtThe Disco / 8D Audio (UseHeadphones)~
Vážně si ta sluchátka vezměte, jestli si tu písničku pustíte! _
_____________________________________
,,Dobré ráno." pozdravím osazenstvo, než se usadím vedle blonďáčka, který se vskutku doslova cpal lívanci. Když se uchechtnu, ublíženě se na mě koukne, ale dál přežvykuje své sousto.
Mně se z představy jídla opět dělá tak špatně, že využiji nestřeženého momentu, kdy jsou všichni zabraní do vášnivé konverzace, a vypařím se zpět do pokoje.
Není to moc dlouho, co na moje dveře někdo klepe, než ho vyzvu dál a onen dotyčný vstoupí.
,,Zlato, volal mi doktor. Chce, abys za ním teď denně jezdila na kontroly, aby prý dovedli blíže určit, kolik času ti..." nemá sílu na to to dopovědět, tak to udělám za ní. ,,Zbývá."
Ona jen mlčky přikývne.
,,Tak fajn. V kolik tam máme dneska být?" zajímám se, abych utnula to ticho, z něhož mi pomalu začínalo nepříjemně hučet v uších.
,,Musíme vyrazit za půl hodiny. Takže si udělej, co potřebuješ, a pak tě zavolám, ano?" lehce se usměje, snad aby mě povzbudila.
Už by bývala odešla, ale její pohled se zakotvil na mojí posteli.
,,Dnes máš moc hezky ustláno." podotkne, a já se s překvapeným a nechápavým pohledem kouknu na povlečení, co by mohlo sloužit jako runway.
,,Dík, ale to ne já. To Neel." vysvětlím, dokud se rychle neopravím. ,,Teda Niall! Mám problém s výslovností..."
Matka na to nic neřekne, jen se pobaveně zasměje, než zavírá dveře před mým zrudlým obličejem.
Kruci, proč jsem vůbec rudá jak rak?! To se mi nikdy předtím nedělo...
Možná s tím má co dělat ten roztomilý blonďák, co s tebou dneska spal v pokoji..., ozve se škodolibě moje podvědomí. Tuhle možnost ovšem sama sobě rychle zavrhnu. Taková hloupost!
*****
,,Haily, pojď! Musíme jet!" zavolá na mě mamka z chodby. Naštěstí jsem kousek od schodů, tudíž mi to k ní netrvá nijak dlouho.
,,Kampak jedete?" objeví se tu záhy táta v doprovodu té pětice, Ginny a babičky.
,,No, my jedeme do nem-" mamka už by se býval prořekla, kdybych včas nezasáhla. ,,Jedeme nakoupit."
Mamčin pohled mi jasně říká 'Díky', a 'Promiň, málem jsem to pokazila.' Úsměvem jí ujistím, že je to v pořádku.
,,Ale zlatíčka, jste hodné, avšak jídla je tu dost." ozve se babička chlácholivě.
Zatraceně, babi, alespoň jednou mi nekaž moje lži!
,,My taky nejedeme pro jídlo, ale pro oblečení. Nutně potřebuju novou mikinu do sbírky, takže..." nechám zbytek vyznít do ztracena, a pokouším se co nejrychleji vypadnout z domu.
,,Počkej moment, ty nedočkavče. Než pojedeš pro tu životně důležitou věc, rozluč se s chlapci. Už také odjíždějí." zabrzdí mě znovu bábi, a já se překvapeně kouknu na Nialla.
,,Opravdu?" a on jen s mírným úsměvem na tváři kývne.
,,Tak šťastnou cestu. Snad se ještě někdy uvidíme, Neele." jdu ho rychle obejmout. Vskutku ho držím v náručí pouhou vteřinu, než se odtáhnu do bezpečné vzdálenosti.
,,Nialle." s protočením očí mě znovu opraví.
,,To je fuk." odvětím tradičně, než se už i s mamkou opravdu vydáváme do auta, a vyjíždíme směr nemocnice.
,,Koukám, že s tím hochem jste se celkem dost sblížili, nemám pravdu?" spiklenecky na mě mrkne mamka, když stojíme na červené.
,,Mami..." otráveně vydechnu.
,,No uznej, že na tvé poměry je to neobvyklé." argumentuje hned, než musí zase věnovat pohled silnici před sebou.
Vlastně má pravdu. Na moje poměry to je neobvyklé.
______________________________________
A/N
Tak jooo lidi, jsem tu s novým dílem, přičemž čekejte, že ten další bude tak trošičku speciální!
Otázka dne: Tipnete si, co bych v té další kapitole mohla udělat?🤔
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Inu, čekám na vaše nápady!💖
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
