,,Na prázdniny pojedete k babičce."
Věta, kterou slyšel snad každý. Většina je z takové zprávy nadšená, protože pojedou za někým, kdo je rozmazluje a dovolí jim téměř cokoliv!
Jo. Jenže moje reakce na toto oznámení byla... řekněme, že nebyla kladná...
V noci mě probudila bolest břicha. Skučím v peřinách pár vteřin, než to, díky bohu, přestane.
Ach jo...
Unaveně vstanu, než se došoupám z pokoje až do obýváku. Původně jsem si odtud chtěla dojít do kuchyně nalít vodu, ale to by na sedačce nesměl sedět Paul a...
,,Mami?" překvapeně se na ní podívám. Je to ona.
,,Ahoj, Haily. Jakto, že nespíš?" zeptá se naprosto normálně.
Nejistě si přejedu oba dva pohledem.
,,Co se tu děje? Nejdřív mi babička oznámí, že mám strýce, o kterém ses nikdy ani ty a ani ona slovem nezmínila, a dnes večer tě najdu s ním sedět na gauči? Vysvětlete mi, o co jde. A hned." nekompromisně pronesu, na což si překřížím ruce na hrudi.
Matka ukáže na sedačku naproti nim, kam se posadím, a čekám, až jeden z nich začne s vysvětlováním.
,,Víš, neříká se mi to snadno, ale..." odmlčí se mamka. Povzdechne si, nakonec mi to řekne. ,,Tady Paul je tvůj otec."
Bum!
Teď se na mě svrhla lavina emocí.
,,Ha, tak tohle není vtipný, mami." pokusím se v domnění, že žertuje. Ovšem jejich grimasy ve tváři mě donutí nechat poklesnout koutky úst. ,,To myslíš vážně?" skoro až hystericky vyjeknu.
,,Haily, zlato, vyslechni mě-" ,,Proč?! To jsi mi o něm nemohla říct dřív?! Jak to jako myslíš?! Zničeho nic se v mém životě objeví tenhle chlap, a má to být můj otec?! Dvacet let! Dvacet let jsi se o něm nikdy nezmínila slůvkem! Jaktože se to dozvídám až teď?! Proč až teď?!" rozkřiknu se a vstanu. Je mi momentálně jedno, že můžu všechny probudit. Dlaně svírám v pěsti. Sakra, tak, jak ve mně teď rozproudili krev, ve mně nerozproudil ještě nikdo.
,,Haily, poslouchej!" zakřičí i mamka. Taky vstane, a já překvapeně stojím na místě jako přikovaná.
,,Paul je skutečně tvůj otec, ale on ani netušil, že nějaké děti má. Neřekla jsem mu to, a zmizela dřív, než by to mohl zjistit. Ano, byla to hloupost, ale neměla jsem odvahu mu to říct. Obzvlášť ne s vědomím, že by na rodinu neměl čas." vyčítavě se na něj ohlédne.
,,Počkat. Proč jsi mi tedy tvrdila, že babička, u které teď jsme, je tvoje matka, když je jejím synem evidentně tady Paul? Nejste doufám sourozenci, že ne?!" vyděšeně se jich zeptám. Ta představa je tak... fuj!
,,Ne! Pro boha živého, ne! To... To ona to navrhla. Nevím proč. Už tehdy to neměla v hlavě úplně v pořádku, ale já to vzala jako hotovou věc. Bylo to komplikovanější..." pokroutí nad tím hlavou.
Hodnou dobu je ticho, dokud se neodhodlám promluvit já.
,,Říkala jsi, že by na rodinu neměl čas. Jak jsi to myslela?" nejistě se zeptám. Nevím proč, ale nějak se mi začal svírat žaludek. A bolestí, co mě původně probudila, to nebylo...
,,Jsem totiž manažer. Momentálně manažer One Direction."
Dvě věty, co mě porazily. Donutilo mě to si kecnout na zadek, a s vytřeštěnýma očima civět do blba.
,,Fajn. Oficiálně chci umřít."
Haily, dej bacha na ta přání!
______________________________________
A/N
Velké odhalení! BUM a BÁC, to koukáte, co?
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Otázka dne: Může tohle seznamování s biologickým otcem vůbec dopadnou dobře?
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Mno, to já taky ještě nevím... 😂
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
