Z nebe na zem ✔️

4.

„Jak bylo první den v práci?“ zeptal se Rice mamky. Vzal si z linky rozbalený balíček brambůrek a posadil se k ní ke stolu.
„Králičí bobky,“ zažvatlala Hana.
„Jo, šlo to. Už jsem úplně zapomněla, jaké to je být mezi lidmi,“ maminka vypadala nad míru spokojeně.
„Jaký jsou?“ vzal do ruky hrst brambůrek a nacpal si to do pusy.
„Všichni jsou strašně hodní, ale oni se ještě projeví,“ mávla rukou.
„Králičí bobky,“ zopakovala Hanna.
„Vždycky se najde nějakej kretén. Třebas v baru je to jeden vedle druhýho,“ vsunul do pusy další dobrotu.
„Králičí bobky,“ zdůraznila Hanna, ale ani jeden jí nevěnoval pozornost.
„Rici, nemluv takhle před sestrou. A najez se normálního jídla. Nejez tyhle sračky,“ vstala a šla umýt nádobí
„Pozdě,“ řekla Hanna. V ten okamžik Rice zastavil svou ruku přímo před svými ústy. To, co držel v ruce nebyla brambůrka, ale malý kulatý... králičí bobek! Celý bílý se podíval na svou malou sestřičku a snažil se najít vysvětlení.
„Varovala jsem tě. Králičí bobky!“ natáhla ručičku, „Proč myslíš, že jsem to říkala.“ Rice se podíval zas na obsah ve své ruce a pak zařval jak ženská, když mu došlo, co celou dobu jedl. Prskal kolem sebe a rozčiloval se. Rychle proběhnul kolem mamky, která už doslova plakala smíchy.
„Krucinál, kde se v tom vzaly hovna!“ rozčiloval se Rice.
„Uklízela jsem Barbie domeček,“ Barbie byla Hanny králičice.
„A tos to musela dát toho obalu?“ Rice vykouknul z koupelny s kartáčkem v puse.
„Jo, bylo to jediný, co jsem měla po ruce. Už jsem to jíst nechtěla... Kdo by taky jedl králičí bobky?“ naklonila svou hlavičku na stranu a pozvedla obočí. Rice na ni ukázal varovně prstem. „Jo, tys to vlastně jedl.“
„Zmlkni skřete.“ Na to se ozval zas maminky neutuchající smích.
„Co se to tu děje?“ zeptala se Anet s úsměvem na tváři. Prohlížela si mamku, která jen mávla rukou. Ta chudinka nemohla od samého smíchu ani mluvit.
„Rice snědl králičí bobky, ale v pohodě. Není se čeho obávat,“ sekla rukou. „Barbie je strašně čistotná.“ To už se smála i Anet. A Rice, ten by nejradši vrátil čas.

****

„Vole, jsem rád, že nemám ségru. Kdyby mi tohle udělala, zabil bych ji. No, i když Hannu ne. Ta je na to moc roztomilá,“ Marcus se vážně snažil Ricovi nesmát. Seděl u baru a popíjel pivo. Přitom pokukoval po jedné slečně, co se na něj zamračila.
„Jede po mně jako blázen. Jen si to ještě chudinka neuvědomuje,“ poslal jí vzdušnou pusu.
„Jasně, když si to myslíš,“ Rice na druhé straně baru, čepoval pivo. Odnesl ho zákazníkovi a pak se zas vrátil k Marcusovi.
„Dej jim na mě skleničku toho nejlepšího vína,“ cuknul hlavou k dívkám na konci baru. Rice na něj pozvedl obočí. Marcus neměl zrovna peněz na rozdávání. „Dobře, tak nějaký levnější,“ souhlasil, ale Ricův obličej se nezměnil. Dál na něj koukal s pozvednutým obočím. „Na tak vodu. Hoď jim tam vodu,“ roztáhnul ruce do prostoru. „Všechno mi zkazíš.“
„Ne, jen nechci, abys plýtval tam, kde se to nehodí. Ale abys viděl, že jsem kámoš, Něco jim přeci jen dám,“ vytáhnul z ledničky dvě holčičí pití a odnesl jim to Marcusovým jménem.
„Dámy, tohle vám posílá můj kamarád,“ ukázal na Marcuse. Holky se na něj podívaly a usmály se. Najednou.
„Že děkujeme a... A ty tady pracuješ?“ zeptala se ta vyšší. S černými vlasy, které si motala na prst, a zelenýma očima.
„Jo, jsem Rice,“ natáhnul k nim ruku. „Nechcete se přidat k nám?“ holky se na sebe podívaly.
„Já jsem Frankie a tohle je Boby,“ ukázala na svou blonďatou kamarádku. „Rády se k vám přidáme,“ s úsměvem přešla k Marcusovi. Společně tak strávili celou noc. Maminka měla v jednom pravdu. Rice byl dlouho na suchu a tyhle holky si daly říct, aniž by se musel moc snažit. Takže, když zavíral, zůstal v baru už jen on a Frankie. Pozhasínal světla přešel k ní. Zajel jí rukou do kratších vlasů a políbil ji. Nebránila se, vlastně na tohle čekala celou noc. Posadila se na něj obkročmo a podívala se mu do očí. Prsty mu bloudila ve vlasech.
„Máš ochranu?“ zeptala se.
„Jasně. Vždy připraven,“ hladil ji po bocích nahoru dolů.
„Skvělý, moc skvělý,“ s úsměvem s ním spojila rty.

****

„Ale slečno, přeci nebudete celé dny v posteli a fňukat?“ Morgana se už několik dní snažila Nivii dostat ze stavu deprese. Od té doby, co ji poslala její láska k vodě, jen plakala a plakala.
„Nech mě na pokoji,“ fňukla a přetáhla si peřinu přes hlavu. „Copak nechápeš, že jsem ztratila svůj smysl života. Myslela jsem, že mě taky miluje, ale kde pak. Na instagramu jsem viděla fotku, jak je v klubu s jinou.“
„Ale vsadím se, že není tak hezká jako vy,“ Morgana se posadila na postel a pohladila blonďatý chumáč vlasů, který vykukoval z peřiny.
„Není, má zrzavý vlasy. To se dneska nenosí. Amelie mi volala, že ho prý slyšela říkat jak si se mnou hezky užil, ale že by od takovýho těla čekal víc,“ s posledním slovem propukla v ohromný pláč. „Jak mám jít mezi lidi, když mě tak pošpinil. Tohle je moje smrt,“ zas protáhla poslední slovo do pláče.
„To je ale parchant. Slečno, měla byste mu ukázat, že s vámi není dobré si zahrávat. Ukažte mu, jaký je ubožák. Ne, ukažte to všem. Nikdo, opakuji, nikdo s vámi takhle nesmí jednat!“ dala důraz do každého slova. Vadilo jí, že si její holčičku bral ten zmetek do pusy. Od doby, co jí umřeli rodiče, měla jen ji a své peníze. Možná se zdálo, že je Nivie jen zbohatlická mrcha, ale ona v ní viděla víc. Pokaždé, když se na ni podívala, vybavila si to malé drobátko, pyšnící se svým obrázkem, výrobkem, či upečeným koláčem. Ze všeho měla obrovskou radost. Po smrti rodičů se uzavřela do sebe a do teď se schovává za masku nafintěné barbie.
„Jak... jak to mám udělat, Morgano?“ vykoukla zpod deky. Vlasy jí, díky statické elektrice stály vzhůru.
„Vy už něco vymyslíte, slečno. Teď mě obejměte a přestaňte prosím plakat.“ A měla pravdu. Nivii se v hlavě zrodil plán.
„Morgano,“ zamumlala v objetí. „Uspořádám o víkendu obří párty. Objednej mi nějaký ketering s obsluhou a barmana. Hodně barmanů a ať jsou to fešáci.“
„Ježíš, už zase se mám chovat nevhodně,“ zhrozila se. Naposledy, když takhle vybírala pro svou paní sexy obsluhu, připadala si jako čumil. Na tohle už byla vážně stará.
„Ty to zvládneš, Morgano,“ zasmála se Nivia. „Teď si musím zavolat.“ Pomsta bude sladká.

****

A tak o víkendu uspořádala tu největší párty všech dob. Pozvala dvě stovky lidí... Jen samou smetánku. I svého milovaného prince Zmetka. Dnes jí to obzvláště slušelo. Oblékla se do večerních šatů v smetanově růžové barvy. Krásně obtahovaly její dokonalou postavu. Nejeden muž se za ní otočil. Vlasy měla vyžehlené a volně jí splývaly po zádech. Jako by se čas na chvilku zastavil, když scházela schody se sklenkou šampaňského. Pohodila vlasy a zadívala se přímo do očí svého prince. Mrkla na něj. Nechala ho, aby za ní přišel sám. Chodila mezi hosty a usmívala se. Jako by se drby o ní vůbec nešířily. Sršela sebevědomím.
„Nivie,“ někdo se jí zezadu dotknul. Věděla, kdo to je. Přimhouřila oči a upila ze sklenky.
„Patricu,“ svůdně se k němu otočila. „Moc mě mrzí, že z noci se mnou máš tak špatný zážitek,“ naklonila se k němu a pošeptala: „Mohu ti to vynahradit?“ olízla mu ucho. Patric nasucho polknul. Na nic nečekala, chytila ho za ruku a táhla ho nahoru do svého pokoje. Po cestě mrkla na Amelii, čímž jí dala signál.

****

„Wou, tak tohle je něco úplně jinýho,“ řekl překvapeně Patric, když ho Nivie opřela o zeď a hned se na něj vrhla.
„Slibuju, že tohle se ti bude líbit. Byla jsem tak hloupá, že jsem se nesnažila víc. Chci tě, zlato. Moc tě chci,“ vzdychla mu do ucha a rozepla mu pásek.
„Tak tohle vypadá slibně,“ začal se svlékat. Nivie ho líbala po hrudi.
„Na postel,“ rozkázala.
„Jasně,“ usmál se, když se z ní začala stávat dračice. Jakmile si lehl, vytáhla ze šuplíku pouta a připoutala mu nohy i ruce. Pak sáhla pro další věcičku. Vytáhla sklenku s domácím medem. „Počkej, co to je?“ zarazil se. Tohle se mu moc nelíbilo.
„Ale, neboj. Já už jsem to dělala a vím, že med, je lepší než šlehačka, nebo čokoláda. A navíc, já jsem doslova ujetá na medu,“ namočil do zlaté hmoty prst a olízla si ho. Vypadalo to, jako kdyby dělala orál.
„Tak dobře, budu ti věřit,“ souhlasil. A tak na něj začala patlat lepkavou hmotu. On u toho vydával slastné zvuky. Docela velké množství mu nezapomněla dát mezi nohy.
„Počkej tu, jdu se trochu upravit,“ zašeptala.
„Teď?“
„Jo, chci, abys to měl tentokrát dokonalý.“
„Tak ale dělej.“
„Jo,“ protočila oči. Otevřela dveře koupelny a vypustila z ní perskou kočku. „Jo, zapomněla jsem ti říct, že se musím jít věnovat hostům, ale tady Chloupek mě mile rád zastoupí. On miluje med,“ usmála se, když viděla, jak se Chloupek vrhá na postel, přímo Patricovi mezi nohy.
„Co to děláš ty mrcho? Já tě zabiju, zabiju tě,“ začal se vztekat a trhat sebou.
„To abys věděl, že si se mnou nemáš zahrávat! Chloupku, mlsej,“ mrkla na kocoura. Ten začal olizovat med z Patricova přirození. Nivie odešla ze svého pokoje a přešla do hlavního sálu mejdanu, kde se promítal Patric v celé své kráse. Všichni do jednoho sledovali plátno. To, jak se Patric snaží setřást ze sebe kocoura, ale nakonec se mu to začalo líbit. Začal sténat a hekat... a počkat... on má orgasmus! Sálem se rozneslo znechucení, ale Patric si orál od Chloupka náramně užíval. Nivie si nechala zavolat sluhu.
„Osvoboďte toho chudáka.“
„Paní, ale nemám klíčky od pout.“
„Já myslela Chloupka. Toho úchyla vyhoďte. Klíčky jsou v šuplíku u postele.“ Sluha poslechl a odešel. Nivia za sebou zaslechla pobavený smích. Otočila se za ním a zjistila, že jeden z jejích sexy barmanu, je ten, co jí spravoval auto. Setkali se pohledem. Chvilku na sebe jen koukali, když na ni pozvedl koutek a pokynul hlavou na pozdrav. Zašklebila se a odvrátila od něj pohled.