Z nebe na zem ✔️

8.

Tohle není moje vina?“ hájila se předem Niv, když se všichni skláněli nad Anet, kterou Marcus odnesl do jejího pokoje.
„Je, koukni se kolem,“ rukou projel celý pokoj. Niv se rozhlédla a všude viděla viset sebe. „Z nějakýho neznámého důvodu je tebou moje ségra posedlá, takže si představ jaký šok to pro ni musel být, když tě tady viděla.“
„Z neznámého důvodu? Ten důvod jsem já... jsem totiž dokonalá a každá holka chce být jako já,“ pohodila sebejistě vlasy.
„Jasně. Ty stupidito.“
„Mohl by mi někdo vysvětlit proč tu je tahle?“ vmísila se jim do roztržky maminka.
„Jo, tahle...,“ zasmála se Rice. „Moc ji mrzí, co mi provedla a chce mi pomoct.“
„Co...Já?“ nechápavě koktala.
„Pomoct? Tahle?“ Maminka tušila, že to bude lež.
„Vypadáš jako moje panenky,“ Hanna zatahala Nivii za sukni. Ta se koukla dolů a zašklebila se.
„Fuj, dítě,“ odskočila, jako by měla Hanna mor.
„Sama jsi fuj. Tohle je náhodou ta nejroztomilejší holčička na celým světě, ty trubko,“ Rice okamžitě začal bránit svojí sestřičku před tou ohavnou dračicí.
„Zdál se mi sen,“ zamumlala Anet. „Byla tu Nivie Carmen De Marco a vytahovala z trouby lasagně,“ oči měla ještě polozavření a na tváři úsměv. „Což je totální blbost, protože ona neví, ani jak se vaří čaj.“
„Náhodou, to umím,“ řekla Nivie, čímž na sebe upoutala Anetinu pozornost. Prudce otevřela oči, když zjistila, že je tam. Že tam vážně stojí a dívá se na ni. Viděla kolem její hlavy svatozář a duhu. Její hlas k ní dozněl jako nebeské zvony a její pohled byl milý... To vše, ale viděla jen Anet. Byla poblázněná svou představou o Nivii, takže jí nikdo nemohl vzít její pravdu. Ani samotná Nivie.
„Co tu děláš?“ velmi opatrně se posadila.
„Ehm... no já tu vlastně...,“
„Přišla za tebou,“ skočil jí do řeči Rice. Nivie se na něj nevěřícně podívala. „Je to tvůj předčasný dárek k narozeninám. Řekl jsem Nivii, jak moc je ti inspirací a ona mile ráda souhlasila s tím, že bude jeden celej den s tebou. Jak jsi to říkala?“ otočil se k ní.
„Co?“ bála se, co si na ni zase vymyslel.
„No, že si uděláte,“ lusk prsty. Přemýšlel.
„Babinec, holčičí den. Mani, pedi,“ pomohl mu Marcus. Poplácal Rice po zádech. Jo, jeho plán se mu začínal zamlouvat.
„O můj Bože!“ vyjekla Anet a chytila se za ústa. „Já snad zase omdlím!“
„Co je tohle za blbost?“ vztekla pronesla maminka.
„Ale nic, mami. Anet dostane, co chce... Všichni dostanou, co chtějí,“ záhadně se podíval na Niv. Jako by chtěl říct všichni až na tebe.
„Ne. S ní nikam nejde. Jako by nestačilo, že málem zabila tebe... Nesvěřím jí moji dceru!“ s nenávistí se podívala na Nivii. Ta hlasitě polkla a ustoupila před rozhněvanou dámou.
„Mami, ale Nivia...,“
„Žádné ale, Rici. Už jsem řekla. Tuhle kreaturu už u sebe doma nechci vidět!“ zas ten pohled.
„Dovoluju si vás upozornit, že...,“
„Drž hubu,“ odsekla jak matka, tak Rice.
„Dobře, tak mi už půjdeme. Rády jsme vás poznaly,“ Morgana rychle chytila Nivii za ruku a odtáhla ji vmžiku z domu.

****

„Tam už se nikdy nevrátím,“ vztekle vlezla do auta a zapnula si pás.
„Ale no tak, šlo vám to skvěle,“ pochválila ji Morgana.
„Hej!“ Zaslechla Rice. Snažila se rychle nastartovat, aby mu ujela, ale jak naschvál auto nechtělo chytit.
„Do prdele,“ zaklela, když ji dohnal. Opřel se o kapotu auta a nakouknul do okénka.
„V jedenáct mi začíná řízení, tak tu buď v půl. Jasný?“ s úsměvem se podíval na Morganu, mrkl na Niv a odešel.
„Co si ten imbecil vůbec myslí? Já mám své plány. Na tohle může klidně zapomenout,“ konečně se jí podařilo nastartovat a odjet z tohohle chudobince.


****

Ač nechtěla, musela se k Ricovi dostavit. Phil, její správce majetku, ji nakonec donutil. A tak nasedla do červeného BMW a jela zas za tím... Ani netušila, jak mu říkat. Jisté bylo jen to, že ho nenávidí. Od té doby co jí zkřížil cestu, se na ni lepí smůla. Zastavila před jeho domem a zatroubila. Viděla, jak vykouknul z okna a zas zalezl. Po chvíli se objevil ve dveřích. Na sobě měl tmavé džíny, červené tričko s logem Pizza Italiano a na hlavě měl červenou kšiltovku se stejným logem. Hned jí došlo, co budou dneska večer dělat. A to měla domluvený mejdam. Sakra!
„Jsi přesná. To máš u mě bod k plusu,“ nasedl a připoutal se. „Tohle je tada auťák. Fakt jsem naštvanej, že jsi mi zlomila ruku a nemůžu si sednout za volant.
„Nikdy ti svoje auto nepůjčím. Radši mi řekni kudy kam,“ zamračila se na něj. Rice naťukal do digitální navigace adresu a usmála se. Byl to škodolibý úsměv. Jo, bavilo ho ji trestat.

****

Dojeli do pizzerie a hned dostali objednávku. Museli objet osm adres. Vše mělo svůj čas a tady to nebylo jinak. Naštěstí se ukázalo, že Nivie není až tak špatný řidič, takže měli vše akorát, někdy dokonce s předstihem. U poslední adresy se Nivie zamračila.
„Co je zas? Celou dobu se jen mračíš, nepromluvíš ani slovo. Nejde mi do hlavy, jak někdo může být tak arogantní.“ Rice už přestalo bavit to ticho, které po celou dobu panovalo.
„Nejsem arogantní. Jen jsem měla na dnešek jiný plány. Nechci s tebou mluvit. A chceš vědět, co mi je? Krom toho, že mě nutíš dělat něco, co nechci? Musíme předat těch zasraných deset krabic na adresu, kde budou lidi, kteří mě dnes pozvali na mejdan. A já odmítla s tím, že jsem unavená a není mi dobře. Co asi řeknou na to, až mě uvidí s tebou, jak rozvážím pizzu! Pro tebe to možná nic není, ale pro mě je to můj život! To, co jsem, se odvíjí od toho, s kým se scházím. Doposud to byla jen samá smetánka. Smáli jsme se lidem, jako jsi ty... Teď tu sedím a jsem tebou!“ řvala na něj. Rice jen zkřivil rty. Její slova ho zasáhla, ale ne tak, jak by měla. Něco si uvědomil, a to, že Niv je ještě víc povrchní, než si myslel, ale asi ji chápal. Vyrůstala v tom, takže nic jiného neznala. Asi to nebyla její chyba. Pomalu ji začal litovat.

****

„Hele, jestli chceš, tak se schovej, aby tě neviděli. Nebude mi to vadit,“ řekl, když zastavili v luxusní čtvrti.
„Je mi jedno, co ti bude vadit,“ odsekla, aniž by se na něj podívala.
„Ok,“ vylezl z vozu a šel do kufru. Vyndal z něj krabice a nesl ke vchodu. Z jednou rukou v sádře, to bylo celkem náročné, ale zvládl to. Opřel je o zeď a zazvonil čelem. Po chvilce otevřela dívka jen ve spodním prádle. Rice nestihnul nic říct ani udělat a už měl její jazyk ve své puse. Vykulil oči a pustil pizzy na zem. Ta dívka si ho přitáhla k sobě a začala ho osahávat. Ruku mu strčila do rozkroku a stiskla jeho penis. Aniž by chtěl, začal mít erekci. Nemohl se bránit. Byl pohlcen tou děvou.
„Rozdej si to se mnou,“ žadonila mezi polibky. Byla cítit alkoholem. Hodně moc vysokým množstvím alkoholu.
„Ehm...,“ předl jako kocour, když ho hladila po celém obvodu.
„Beru to jako ano,“ narvala ho na zeď domu a rozepínala mu pásek.
„Pane Bože, vy bohatí jste vážně divní,“ zasténal.
„To si snad děláš prdel?“ vyjekla Nivie a dala holčině pěstí. Ta se svalila na zem a Rice dal ruce vzhůru.
„Já nic!“
„Jasně, tak já. Buď rád, že jsem přišla. Tahle holka je dcera s jednoho nejobávanějších policajtů v Californii. Nikdo s ní nechce nic mít, protože se ho bojí a ona chce jediný, přijít o své pannenství.“
„Málem jsem byl zneužitej,“ chytil se za srdce a podíval se na omráčenou dívku
„Nepřeháněj a pojď,“ usmála se. To bylo poprvé, kdy ji viděl, jak se směje. A moc ji to slušelo.
„Kdo mi jako zaplatí tu pizzu?“
„Ser na to, dám ti ty prachy i s tuzérem,“ šla napřed. Když Rice nastoupil, díval se na ni, ale tentokrát jinak. „Co zas?“ zeptala se.
„Proč jsi mi pomohla?“ to mu přišlo divný.
„Nepomohla. Jen jsem byla zděšená situací a to, že jsem ji složila s tebou nemělo nic společnýho. Nechtěla jsem, aby mě poznala.“
„No jo, jak by mě mohlo napadnout, že bys myslela na někoho jinýho než na sebe. Jinak. Jinak... Dost dobrý pravý hák,“ s úsměvem se připoutal.