Z nebe na zem ✔️

21.

Už několik dní se snažil Rice vyhýbat Nivii. Moc se mu to teda nedařilo, protože bydleli v jedné domácnosti, vozila ho do práce a hlavně ho věčně otravovala s prací, kterou právě našla na internetu. Vždycky se s ním radši přišla poradit. Jenže problém byl v tom, že on ji pokaždé viděl jen v tom zatraceném ručníku. Jeho myšlenky ho doslova zradily. Měl chuť se jí dotknou, políbit ji, osahat na místech, kam nemůže každý.
„No to si snad děláš srandu!“ zaslechl, jak maminka řve.
„Ne, nedělám. A víš co, je mi to jedno. Ty čůzy si už dlouho koledovaly!“ to byla zas Anet.
„Co se děje?“ zeptal se, když sešel schody. Konečně měl po dlouhé době pokoj pro sebe, protože Nivie šla na pracovní pohovor a za Marcusem, který jí dohodil koupi jejího auta, a ony ho ruší.
„Tvoje sestra je vyloučená ze školy... Na týden!“ maminka mávala nějaký lejstrem.
„Co? Proč?“
„Protože se porvala!“
„S nějakýma čůzama, ale v pohodě, prej si to zasloužily,“ přidala se malá Hanna. Nikdo si ji ani nevšimnul, dokud nepromluvila.
„Hanno,“ všichni tři ji okřikli.
„Já vím, nemám být neviditelná a nemám poslouchat cizí rozhovory,“ dál si v klidu hrála se svou panenkou.
„Rveš se?“ Ricovi cukaly koutky, ale věděl, že tohle není k smíchu, že by se měl být jako starší bratr tvrdý.
„Ještě ji v tom podporuj. Řekni, proč jsi se porvala!“
„Zastala jsem se Nivie. Holky o ní říkaly hrozný věci, nemohla jsem je nechat. No tak jsem se jí zastala a ony si pak braly do pusy i mě. Řekly mi, že jsem stejně špinavá děvka jako Nivie. Co bys dělal ty?“ bránila se Anet. Věděla, že v bratrovi má zastání. Ať ne někdy dost nesnesitelný, je férový. To na něm milovala.
„Rozbil bych jim hubu. Promiň mamko, ale souhlasím s ní,“ objal svou mladší sestru.
„Bože, kdy už tohle skončí. Od tý doby, co nám ta holka vlezla do života, mám hlavu jak pátrací balón. A nejhorší je, že si na ni začínám zvykat,“ opřela se rukama o kuchyňský pult a hlasitě vydechla. Podívala se na Rice a poprosila. „Nezamiluj se do ní, prosím.“
„Co?“ stáhnul obočí.

„Nejsem slepá, všimla jsem si, jak po ní koukáš, jako by byla nahá,“ protočila očima.
„Není nahá, má na sobě ručník,“ vyjelo z něj tak rychle, že nad tím nestačil ani přemýšlet. Chytil se za pusu a hlasitě se nadechnul.
„Brácha, ty jsi úchyl,“ poplácala ho se smíchem po zádech a utekla do svého pokoje.
„Špinavá děvka a...,“
„Hanno!“ vykřikla maminka, když si Hanna zapisovala další nová sprostá slova, aby je nezapomněla.

****

„Prodala jsem auto,“ řekla sklesle Nivie. Posadila se ke stolu a poděkovala paní Há za večeři, která provoněla celý byt. „A koupila nový, ojetý. Něco málo mi zbylo, tak tady máte,“ vyndala ze zadní kapsy několik desítek dolarů a natáhla je k paní Há. Ta se na peníze jen usmála a mávla rukou.
„Já po tobě nic nechci,“ posadila se ke stolu a pustila se do jídla.
„Ne, to nejde. Jím tu, spím, koupu se tu. Sebrala jsem Ricovi pokoj. Nejde, aby to bylo všechno zadarmo,“ protestovala s dál nataženou rukou.
„Nevezmu si od tebe ani cent. Přijala jsem tě do svého domu jako hosta a ne jako kasičku. Sama jsi teď ve složité situacii. S domácí mi pomáháš víc než vlastní dcera,“ vyčítavě se podívala na Anet, „takže si ty peníze schovej, ještě se budou hodit. Uvidíš, a teď už jez, ať ti to nevystydne,“ usmála se na ni a usrkla vařící polévku. Nivie se na ni s vděčností podívala. Pak se koukla na Rice, který jakmile viděl, že k němu stáčí zrak, sklopil hlavu a dělal, že ani vlastně není.
„A asi to vypadá, že tu práci servírky dostanu. Plat je celkem dobrý a není tam takový fofr jako v Mekáči. Majitel je milej a říkal, že mu je jasný, že asi budu potřebovat trochu víc času na seznámení s prací a že mi rád pomůže,“ pokračoval ve vyprávění dnešního dne.
„Charlie je hodný chlap. Hlavně nadává na klepy.“ To paní Há jí domluvila ten dnešní pohovor. Tak nějak tušila, že u Charlieho to pro Nivii bude práce tak akorát.
„Moc vám děkuju. A jelikož mě přijaly, nastupuju už zítra. A bacha, za plat. Ne jako u Mekáče – na zkoušku,“ protočila očima.
„Mám dojedeno, jdu ven,“ vnikl jim do rozhovoru Rice. Vstal, vzal talíř a odnesl ho do kuchyně. Všechny ženy u stolu se podívaly jeho směrem.

„Kam jdeš? Vem sebou Nivu,“ provokovala ho Anet.
„Podle mě chce zdrhnout, protože jí vidí nahou... Nebo to bylo jen v ručníku?“ práskla Hanna. V tom Nivie vyprskla z pusy polévku přímo mamince do obličeje.
„Omlouvám se, jsem jen v šoku,“ vykulila oči a podívala se na Rice, který doslova hořel zlostí.
„Jdu!“ zavrčel. „A nevím, kdy se vrátím. Asi až mi bude šedesát!“ práskl dveřmi.
„Udělala jsem něco?“
„Maminka si utírala z obličeje polévku a kývala hlavou ze strany na stranu. Pak posbírala talíře a zklidnila ze stolu. Nivie jí automaticky pomohla a hned začala poctivě všechno mýt. V domě bylo podezřelé ticho a ona měla zvláštní pocit, že je to hlavně díky ní.

****
Rice se domů nevracel už moc dlouho. Nivie se o něj začala bát. V hlavě jí šrotovalo, co řekla malá Hanna. Že by to byla pravda? Že by Rice nějak provokovala? Nebyla si jistá. To spíš on ji neustále vysílal signály. Ona o něm měla divné sny a musela se o něj teď bát, protože jí nebral mobil. Třetí hodina ranní a on nikde. Už to chtěla vzdát, když se hlavní dveře otevřely. Vyskočila do sedu a poslouchala. Duté kroky šly slyšet na schodech. Podívala se ke dveřím, které se pomalu otevřely. Ani netušila proč a lehla si. Otočila se zády k Ricovi a dělala, že spí. Zaslechla, jak si rozepíná pásek a sundává kalhoty. Pak je hodil na zem a matrace pod ní se propadla. Vykulila oči, když cítila jeho nahé tělo. Měl jen spodní prádlo. Natisknul se úplně k ní a objal ji kolem pasu. Byl studený, až jí projel mráz, ale jeho doteky příjemně hrály. Vydechl pusou a ona mohla cítiti pach alkoholu. Byl opilý? Jeho ruka ji pevně stiskla a přisunula si její tělo na těsno k sobě. Znovu vykulila oči. Pak se stalo něco podivného. Jeho ruka vyjela výš. Stiskl jí prso a vtisk mlaskavý polibek na krk. Místo toho, aby vyletěla do sedu a jednu mu flákla, zůstala nečině ležet jako kámen s vykulenýma očima a s příjemným brnění po celém těle.