Z nebe na zem ✔️

49.

Zatímco si Nivie povídala s Finnem, Rice byl na cestě za Marcusem. Musel si s ním promluvit. Mluvit sice bude, ale ne s Marcusem, nýbrž s Frankie, která klečela u jeho hrobu. Vztek se mu nahrnul do hlavy. Sevřel pěsti a šel za ní.
„Co tady sakra děláš!“ vyjel po ní. Frankie se s leknutím otočila k němu. Postavila se a setřela si slzy. Ani trochu ho to neobměkčilo.
„Já... já,“ koktala.
„Ty co? Chtěla jsi se podívat co jsi způsobila?“ ukázal na Marcusův hrob.
„Ne... já,“ vzlykla. Nevypadala nejlíp. Jako by jí to opravdu mrzelo.
„Proč jsi to udělala? Využilas ho, aby ses dostala ke mně, i když jsi věděla, že miluju Niv. On tě miloval. Znal jsem ho celej život a nikdy se k žádný holce tak nechoval. Vážně jsi pro něj byla vším. A cos udělalas ty? Vypadni a neopovažuj se zneuctít jeho památku,“ chytil ji za loket a nasměroval ji pryč.
„Je mi to líto,“ schovala si obličej do dlaní a rozplakala se ještě víc. „Mrzí mě to, Rici. Tohle jsem vá... vá... vážně nechtěla. Netušila jsem... By... byla jsem blbá, když jsem si myslela, že tě od ní odtrhnul. Nechtěla jsem, aby to takhle skončilo. Marcuse jsem měla ráda... Tolik mě to mrzí,“ trhaně se nadechla. „Mrzí mě to,“ padla na kolena jako hromádka neštěstí. „Nikdy si to neodpustím.“
V tu chvíli Rice uvěřil jak jejím slzám, tak jejím slovům. Díval se na ni, jak pláče a neměl co by jí řekl. Poprvé v životě, byl bezradný.
„Měla bys jít,“ poklekl k ní a schoval její roztřesené ruce do svých dlaní. „To, co jsi udělal, nebylo správné, ale já vím, že nejsi zlá. Budeš se s tímhle muset naučit žít, nebo se z toho zblázníš,“  uvědomil si, že největším trestem pro ni, je ona sama. Naučit se žít s něčím takovým, nebude lehké. Pořád v sobě bude mít to, že se zabil kvůli ní, protože ho využila, ale i přes to doufat, že to Frankie zvládne. Protože ona vážně nebyla zlá. Jen poněkud sobecká.
„Myslíš to vážně?“ s nedůvěrou k němu svedla hlavu. Rice kývnu a lehce pozvedl jeden koutek. Pomohl ji na nohy.
„Jo, myslím, ale popravdě budu rád, když tě už nikdy neuvidím." To dokázala pochopit.


****

Vánoce byly skoro za dveřmi. Nivie pekla cukroví, zdobila dům, kupovala dárky a s radostí je balila. Byly to, od smrti rodičů, první Vánoce, které nebude trávit sama. Nemohla se toho dne dočkat. Pozvala celou Ricovo rodinu k sobě. Hodlal pro ně uspořádat tu nejbohatší hostinu, jako jen zvládne. Všechno si chtěla udělat sama, a proto se taky stalo to, že už týden se neviděla s Ricem. Stejně jako ona, byl i on zaneprázdněn. Bral šichty navíc, aby ji mohl koupit dárek, který pro ni vybral. Popravdě, on se toho dne děsil. Věděl, že Niv není na drahocenné věci. Ona radši něco, co má pro ni citovou hodnotu, ale i tak se nechtěl za své dary stydět.
„Tobě tady bouchla atomovka?“ zasmála se Anet, když přišla navštívit svou švagrovou.
„Ahoj, ne, jen peču poslední várku cukrový. Co tu děláš?“ Všude měla rozsypanou mouku. Ona sama od ní byla celá bílá. Po celé kuchyni se válely krabice s cukrovím, ale jedno se jí muselo nechat. Nádherně to tam vonělo.
„Přišla jsem se tě na něco zeptat,“ vyhopsla na stůl a pustila se do jedné z várek. „Hm, máš ho luxusní.“
„Nežer mi to,“ vytrhla ji krabici z ruku. „Ještě to není hotový,“ odložil cukroví stranou. „Ale fakt ti chutná?“ radostně se usmála. Vypadala jako malá holčička, co právě ve škole dostala své první áčko.
„Jo, máš ho dokonce lepší než máma, ale to ji neříkej.“
„Týjo, tak to je pecka. Ještě nikdy jsem nepekla a krocana budu taky dělat poprvý. Snad se povede. Co jsi chtěla?“ i ona neodolala a pustila se do svého výtvoru.
„Kdy je vhodný čas na sex?“ Nivie vyprskla svou drahocennou pochoutku a rozkašlala se. Jeden malý kousek jí uvízl v krku. Napila se vody a vydýchávala její otázku.
„Asi ho mám trochy suchý,“ zakecala to. „No... jak to myslíš?“ hlasitě polkla. Jako ano, na jednu stranu jí strašně těšilo, že k ní Anet našla důvěru, aby se jí zeptala na tak důležitý krok, ale na tu druhou se děsila toho, až se tohle dozví Rice. Obě je zabije.
„Ten kluk, jak jsem ti říkala. Chodíme spolu a víš, jak to je. Líbačka, osahávání a tak. No, včera jsme došli trochu dál, než obvykle...,“ zatímco ona mluvila, Nivie rudla a děsila se dalších slov. „...řekli jsme si, že vyzkoušíme orál, protože do análu jako fakt nejdu. To je jednosměrka,“ rázně zamítla takový druh milování. Nivie se snažila vypadat v klidu, jako že úplně v poho, holka. Bavíme se jenom o tom, jak se to dělá pusou. Pak se v duchu vyděsila... „Jak se to dělá?“ právě proto se vyděsila. Doufala, že tahle otázka nepadne.
„Ehm,“ odkašlala si. Musela se znovu napít. „Orál se dělá tak...,“ novu si odkašlala. „Nějak mi schne v krku, asi tam mám ještě ten zaskočený drobek.“
„Nemusíš mi to říkat dopodrobna. Vím, že musíš sát, možná trochu zapojit zuby a hodně jazyk. To všechno vím, jde mi o to, jak udělat, aby se mi neudělal do pusy. Víš, včera jak jsem mu ho tak kouřila...“ Kouřila doutníky, řekla si Nivi v hlavě, aby zahnala všechny ty oplzlé obrázky v hlavě. „...Byl strašně velkej. Zkusila jsem ho vzít do pusy až ke kořenu, ale nešlo to. Netrvalo to dlouho. Udělal se rychle. Stříkl mi to do pusy a chtěl abych to polkla, že prý to viděl v pornu a strašně ho to vzrušilo. No tak jsem to zkusila, ale nechutnalo mi to. Pak přišla část, kdy on to dělal pusou mě... Vždycky to tak lechtá?“ Za její vyprávění Nivie vypila dvě sklenice vody. Nemyslela si, že někdy bude vézt tuhle debatu. Ani se svou dcerou. Nebyla na to připravená. Bylo jí z toho nějak mdlo. „Nivi, jsi v pohodě, nějak jsi zbledla?"

„Jo, jsem v pohodě. Uf...," hlasitě si oddechla. „No, pokud ti to nechutná, tak to nepolykej. Vždycky to můžeš vyplivnout," snažila se být profesionální. „Pokud jde o tu druhou otázku, tak to dělá špatně. Musíš ho nasměrovat tak, aby věděl, co se ti líbí," divila se, jak snadno jí šla slova z pusy ven.

„A sex? Když toho budeme chtít víc, jak mám poznat, že se na mě nevysere, až mu dám? Mám ho fakt ráda, ale nejsem si jistá, jestli on mě." Tohle už bylo snadnější. O tom se jí bude mluvit stokrát lépe.

„Mít ráda nestačí na první milování. Musíte se milovat celým srdcem. Ty si musíš být jistá jím a on tebou," přešla k ní a chytila ji za ruce. „Pokud ho nemiluješ, nedělej to."