Z nebe na zem ✔️

44.

„Všechny vás tu vítáme,“ Nivie, s Martym po své pravici, přivítala velevážené hosty.
„Moc si vážíme toho, že jste úplně všichni dorazili. Jste tu z jednoho důvodu. Můžeme společně pomoci tam, kde je to potřeba,“ doplnil ji a dal pokyn kulisákovi, aby začal promítat fotografie hladovějících dětí.
„Určitě se ptáte, kde je vaše jídlo a pití. Nedali jsme vám ho schválně. To proto, aby jste se alespoň na malý okamžik mohli vcítit do těchto dětí,“ ukázala na fotografie na kost vyhublých dětí. Na matky, které nad nimi pláčou, protože jim nemají dát co jíst. „Samozřejmě, že pro vás občerstvení máme,“ natáhla ruku k obsluze, která okamžitě nosila, na kulaté stoly, občerstvení, ale všechny přešla chuť. Nikdo se jídla nedotkl. To bylo přesně, co chtěli. Doufali přesně v tuhle reakci.
„Pokud jsme lidi, kteří mají srdce na správném místě, nebude tyto fotky přehlížet, ale uděláme s tím něco, protože společně to zvládneme,“ promluvil Marty.
„Pokud budete tak hodní, pomozte nám nakrmit tyto děti. Když jsem byla malá, a má matka vedla Srdíčko, nechápala jsem tak úplně, co dělá , ale vždy, když se jí podařilo dostat nějaké dítě domů, nebo mu nějakým způsoben zpříjemnit jeho krátký život, poznala jsem, že je šťastná, že dělá dobré věci. Já pevně věřím tomu, že i my budeme, až se nám podaří nakrmit tyto hladovějící děti. Není těžké nakrmit chudé, těžší je nakrmit bohaté. Na tom je kus pravdy. Nebuďme lhostejní, nasyťme se tím, že dodáme jídlo tam, kde je potřeba. Naše asistentky vám právě rozdávají potřebné brožurky, kde najdete vše, co vás může zajímat. Prosím, přečtěte si to a sami rozhodněte, zda bude chtít konat trochu toho dobra.“
„Teď už se můžeme společně věnovat programu, přejeme příjemnou zábavu,“ zakončil Marty. Ale to už ho skoro nikdo neposlouchal, protože si všichni pročítali informační letáčky. Nivie s Martym se na sebe s úsměvem podívali. Měli z toho dobrý pocit. Udělali dojem na každého jedince. Pevně věřili tomu, že dnešek bude velice úspěšný.
„Zvládneme to, uvidíš,“ pošeptal jí Marty. U toho ji držel kolem pasu a chytil ji za roztřesenou ruku. „Uklidni se, bylas skvělá. Nějak se mi nechce věřit tomu, žes to dělala poprvé,“ pochválil její přesvědčovací dovednosti.
„Ještě teď se z toho celá třesu,“ natáhla prsty a zas je schovala v pěst, aby povolila napětí.
„Vůbec to na tobě nejde poznat,“ společně slézali z provizorního pódia.
„Nivie, mohli bychom s vámi mluvit,“ hned si je odchytla stará dáma na invalidním křesle. Její mění bylo nevyčíslitelné hodnoty a byla proslulá svou štědrostí.

„Ano, od toho tu jsme.“
„Ne zde. Stavte se u mě doma, až se vám to bude hodit. Velice mě nadchl váš plán,“ zadívala se na ni tak nějak zvláštně. Až to Nivii vyděsilo. „Je až děsivé, jak jste podobná otci, ale vaše přesvědčovací dovednosti jsou spíš po matce. I ona vždy docílila toho, co chtěla. Budu vás očekávat a těším se na naši spolupráci,“ s těmi slovy odjela. Nivie se podívala na Martyho. Hubu dokořán a oči vykulené.
„To není možný,“ vydechnul Marty a objal ji.
„Ehm...ehm,“ odkašlal si za nimi Rice. Jeho žárlivý pohled doslova propaloval Martyho. Přísahal, že jestli se ještě jednou takhle na Nivii natiskne, zabije ho. „Nevadí ti, že tady osaháváš mojí holku!“ chytil Nivii za ruku a stáhnul ji k sobě. Nivie se skoro zadusila jeho slovy. Omluvně se podívala na Martyho a otevřela pusu, ale dřív, než stihla něco říct, promluvil Marty.
„Neosahávám, jen jsme se objali.“
„Tak ji objímat přestaneš,“ udělal krok k němu. Marty se jen usmál, což v Ricovi vyvolalo ještě větší nervy.
„Nebo co?“ nezalekl se ho a přistoupil k němu.
„Tak se zase všichni uklidníme,“ stoupla si mezi ně. „Pokud si tu chcete dokazovat kdo z vás je větší chlap, tak odejděte. Dnes jsme tu z nějakýho důvodu.“
„On si začal,“ žaloval Marty.
„Nesahej mi na holku a nebudu nic začínat,“ zavrčel Rice a stiskl pěst.
„A já to skončím. Rici, pojď se mnou,“ chytila ho záruku a odtáhla ho na zahradu. „Můžeš mi říct proč se chováš jak idiot?“ zkřížila si ruce na prsou.
„Nelíbí se mi, když se tě dotýká. Možná sis toho nevšimla, ale on využívá každého momentu.“
„Všimla.“
„No tak to jsi asi slepá...,“ zarazil se. „Počkej... všimla?“ nečekal, že by s ním souhlasila.
„Všimla a neboj, promluvím s ním, jen ne dnes. Nechci to pokazit. Myslím, že se nám to zatím daří,“ nakoukla zas do domu, kde se všichni dobře bavili. Na pódiu je vystřídala kapela. Hosté tančili, někteří seděli u stolu a pročítali si brožury. Jiní zas mluvili s Martym.
„Jo, daří. Tvoje řeč byla skvělá. Ten idiot ti to teda trochu kazil, ale tys to zachránila.“ Nivie se zasmála. Pomalu šla k němu a opřela si bradu o jeho rameno. „Nebudu dělat problémy, slibuju,“ pohladil ji po zádech.
„Děkuju. Ten oblek ti neskutečně sluší,“ nechala hlavu tam, kde byla jen ji otočila směrem k jeho obličeji. „Zůstaneš tu přes noc?“

„Si piš,“ ucítil jak sebou Nivie cukla. Podíval se na ni. Koukala někam za ně, kde se nacházely keře a stromy. „Co se děje?“
„Jako bych tam někoho viděla, ale asi mám jen halucinace. Moc jsem toho nenapsala,“ zatřepala hlavou a zívla si.
„Asi jo. Půjdeme dovnitř,“ chytil ji kolem pasu a táhl do domu. Ještě jednou, pro jistotu, zkontroloval ono místo, ale nic tam nebylo. Za to zpozoroval obří vířivku. „Zlato jak moc jsi unavená?“

****

Když odešel poslední host, což nebyl nikdo jiný než Marty, Rice si hlasitě oddechl. Vzal Nivi přes rameno a nesl ji k vířivce .
„Konečně vypadli,“ prohlásil a nohou otevřel dveře na zahradu.
„Rici, ty jsi pako. Polož mě,“ smála se.
„Dobře, ale neutečeš mi.“ Slíbila, že ne.
„Jen pro něco skočím,“ v rychlosti ho políbila a utekla do domu. Rice se zatím svléknul do spodního prádla a vlezl do bublající příjemně teplé vody. Opřel si hlavu a užíval si, jak mu bublinky masírují tělo. Sám sobě přiznal, že mít tak nechutně bohatou holku, nebylo k zahození. „Jsem zpět.“ Otevřel oči. To, co viděl, mu vykouzlilo úsměv na tváři a postavilo kamaráda. Na sucho polkl. Byla jen v růžovém, saténovém županu, v jedné ruce držela šampaňské a v druhé dvě skleničky. Položila je a velmi pomalu si stáhla župan přes rameno. Nechala ho padnou na zem. Pod ním byla úplně nahá, což málem Rice zničilo. Jen se usmíval a sledoval každý kousek jejího těla. Nikdy si na tohle nezvykne. Nivie ho dokáže vždy překvapit. Vlezla za ním do vody. Nalila do každé sklenky trochu bublinek a přešla k němu. Jednu sklenku mu, s pohledem do očí, podala a z druhé se napila. Udělal to samé. Pak sklenku odložil a natáhnul se pro ni. Nohy mu omotala kolem pasu, ale když zjistila, že je mezi nimi látka, zamračila se. Políbila ho na krku a pomalu se sunula dolů, až se úplně ponořila. Stáhla mu boxerky a vzala jeho penis do pusy. Nebylo to zrovna lehké, ale už to několikrát dělala, takže věděla jak na to, aby zadržela dech a dokázala svému miláčkovi zpříjemnit milování. Rice se okamžitě napnul a pak se uvolnil. Užíval si to. Zavřel oči a vydechnul. Ponořil ruku a zajel jí prsty do vlasů. Nivie se chvilku na to vynořila. Hlasitě se nadechla a odhrnula si vlasy z obličeje. Pak se mu posadila do klína a hned ho do sebe nechala vstoupit. Tiskla se na jeho rozpálené tělo. Jazykem vedla válku s tím jeho. Sténala do polibků a u toho se pomalu pohybovala. Rice ji držel za zadeček a pomáhal jí přirážet. Pánví jí šel naproti. Vydal ze sebe tiché zasténání. Donutil ji přidat.
„Zblázním se z tebe,“ zašeptal chraplavým hlasem a kousnul ji do ramene.

„Miluju tě,“ řekla zadýchaně a zrychlila.
„Miluju tě,“ zopakoval a společně se vydali do cílové rovinky, která jim vzala pevnou půdu pod nohama. Ve stejný okamžik jimi projel spalující mráz. Těla se jim rozklepala jako ještě nikdy. Jako by se každý jejich atom a molekula spojily v jedno. Tohle byl bezeslova ten nejsilnější orgasmus který oba zažili. Dokonce donutil Nivii, aby zaryla Ricovy nehty pod kůži tak hluboko, že mu tekla ze zad krev. A Rice zas aby se do ní zakousnul jako do nějaké flákoty. Ta bolest jen vše zintenzivnila. Nivie naposledy vyjekla a pak se sesunula na jeho, až moc lehké, tělo. Položila si hlavu na jeho rameno a s úsměvem otevřela oči. V tu chvíli spatřila tmavou siluetu postavy, jak je pozoruje a ani se nesnaží schovat. Hlasitě vykřikla, až z toho málem Rice dostal infarkt.